Najväčší showman

Uplynul téměř rok, kdy jsem byl naposled na muzikálu. Zatímco z La La Landu jsem odcházel vesměs nadšený, tentokrát jsem si držel hlavu v dlaních. Toto měl být Jackmanův vysněný projekt? To ses panáčku pořádně sekl. Co si budeme namlouvat, muzikálové prvky nejsou špatné. Písně jsou povedené, ve většině případů i chytlavé a herci citlivě procítěné, nicméně svou moderností do 19. století pramálo pasují. Podobný názor mám na choreografii tanců, která kreativní je, ale v mnoha momentech je až nevhodně a třesknutě přemrštěná a naspeedovaná. Čistou chválu tedy po vzoru herců zapěju jen na živelné herecké umění Jackmana, kameru a jedinou smysluplnou postavu Zaca Efrona. Ano, scénář by si totiž zasloužil nejhorší možnou známku, protože vážnější filmová inscenace si takovou to snůšku naivních a vyčpělých klišé nezaslouží. Příběh je omšelý, k naprostému naštvání absolutně neoriginální a jeho směrování k aktuální světové problematice o všeobecné rovnosti na facku. Zápletka je prostá jak lístek do tomboly, kde problémy jsou vyřešeny mávnutím kouzelného proutku. Chování postav postrádá jakoukoliv dospělost, smysl pro logiku a jejich překotnost je až fascinující, zanechávaje otázky, jak je možné, že někdo mohl něco takto pokryteckého schválit a myslet si, že budou diváci nad tím uznale pokyvovat či to minimálně tolerovat. Kdyby to byl film o dětech a pro děti, tak jsem schopen přihmouřit oči a přijmout to jako příběh o prvním kamarádství, ale v rámci této formy a na příběhy prázdnější struktuře muzikálu je to stále až moc bezcharakterní, mělké a bohužel velmi hloupé. 45%. (22.12.2017)

Co mu chybí ve scénáři, to dohání ve všem ostatním. Příběh je od začátku do konce vystřihovánkou, která drží pohromadě jen díky divákově toleranci a míře osobního zainvestování v pravých láskách vznikajících instantním okamžikem. Jenže toho srdce v něm! Z každého Jackmanova úsměvu či gesta je znát, že právě tohle je projekt, který si chtěl vymodlit a teď si v něm užívá každou vteřinu. Samostatnou kategorií jsou pak písně, mezi kterými není jediný slabý kousek a definitivně tak dají zapomenout na skutečnost, že se veškeré dějové zvraty nebo uzavřená přátelství dějí až příliš jako na drátkách. (16.04.2019)

Muzeum lidských kuriozit a dráždivé překračování obecného vkusu. Pokud se divák tak nějak nepovznese nad zmatečnou charakterizací hlavního hrdiny a diskutabilní sociální rovinou, bude rýpat až do konce. Je zřejmé, že někdo s tváří charismatického kořena Hugh Jackmana nebude hrát chlapíka, který podle všeho rozhodně nebyl žádný lidumil. Všelijak orientovaný byznysmen vydělávající na posměchu na jednu stranu stvořil bezpečné zázemí pro ty, kterými společnost opovrhuje, na druhou stranu se sám dopustil řady morálních přešlapů, se kterými se ovšem pracuje velmi zkratkovitě, stejně jako s dalšími motivy, které jen velice povrchně naťukneme, ale necháme je tak nějak vyprchat. Určitě by se čtvrthodinka navrch hodila. Pomohla by i hlubší psychologii postav. Takhle je to pocitově slátané a místy odfláknuté, zabalené do líbivého popíku, který je razantní a lehce nakažlivý. Což je na druhou stranu dobře. Obecně z toho všeho cáká neuvěřitelná pozitivní nálada, každý tak asi pochopí, že k sofistikovanosti Moulin Rouge to má zatraceně daleko. Už jenom proto, že se na konci všichni obejmou a zapějí song o sounáležitosti, jedinečnosti každého z nás a odhodlání změnit svůj osud. Jackman si vydupal muzikál, ve kterém se cítí velmi jistě. A znovu dokázal, že prostě umí. (16.03.2018)

Pecka film! Muzikály mě nikdy nebavily, ale poslední roky jakoby tento žánr prošel obměnou a po vynikajícím La La Landu zde máme další famózní kousek. Příběh mě zaujal, je to hezké a především Hugh Jackman táhne celý film. Ale vlastně všichni zúčastnění předvedli skvělou show a skvělý zpěv. A za tu výbornou show a především za ten dokonalý soundtrack musím dát 5*. Ty písně ve filmu jsou neuvěřitelně hezké a ač jsou jsi všechny možná trošku podobné, tak přesto jsou dokonalé. Edit: Po 2 týdnech jsem si ten film pustil znovu a je to naprosto dokonalé. A po celé 2 týdny od prvního zhlédnutí si každý den pořád dokola pouštím soundtrack, ty písně jsou naprosto skvělé! Největšího Showmana řadím mezi mých TOP 15 filmů! (03.03.2019)

Narozdíl od většiny zdejších filmových amatérů je mi dobře známo, že okolní postavy kolem Hugha nebyly rozvinuty zcela záměrně. Nebyl to totiž snímek o nich. Tvůrci se zcela evidentně chtěli zaměřit na hlavního hrdinu - snílka a vizionáře, který své okolí používal pouze jako rekvizity usnadňující mu cestu za svým snem. Z písní mám rozporuplné pocity. Zazněla jedna úžasná píseň, do které jsem se zamiloval na první poslech a poté obrovská hromada dalších, které jsem již druhý den zapomněl. Zac Efron je evidentně vynikající zpěvák, ale stále v něm bohužel vidím toho homosexuála z HSM, což mě neskutečně iritovalo a znepříjemňovalo mi sledování. S nabývající stopáží jsem si přál, aby to co nejdříve skončilo. Ve výsledku jsem tedy viděl pár pěkných energických momentů zasazených do děje, který byl naskrz protkaný úmorně nudnou vatou. Lepší dvě hvězdy. (30.03.2018)