The Words

Těšil jsem se, a to poměrně dost, ale vidím v téhle líbivé látce jen lehce povrchní a vyprázdněnou story á la jak jedna událost ovlivnila další. Hlavní hrdina, který si neustále mne oči, tu posbíral snad všechna myslitelná klišé, která z příběhů o začínajících spisovatelích známe. Jeho nasávání samotné esence života a hledání těch správných slov jsou dramatická asi jako hraní pexesa s pětiletým dítětem. Ne vlastní pílí a talentem nabraná sláva a uznání odstartuje jeho boj s morálkou. Položenou otázku už ale tvůrci za pomoci skřípajících dialogů prakticky nikam neposunou. Vypravěčem příběhu je jiný spisovatel, alespoň jeho rovina je trochu zajímavá. To se nedá říct o té třetí, kterak byl americký voják za druhé světové války vyslaný do Francie, kde se pochopitelně zamiluje. Právě on bude mít v „prvním“ příběhu výraznou úlohu. Možná to vypadá komplikovaně, ale složité to rozhodně není. Možná se tak tváří, ale každou linii tvůrci jen povrchně olizují a diváka jednoduše nestrhnou. Navíc ženskou část publika může naštvat totálně pasivní role žen v příběhu. Jsou jen katalyzátorem mužských kroků a třeba v případě Zoe Saldany je to minimálně škoda. Sympatická výprava a dokonale „čistý“ obraz na tom nic nemění. Pisálek holt možná literární svět dostal do kolen, s tím filmovým to má ale pořádně nahnuté. (10.01.2013)

Původní myšlenka - příběh v příběhu v dalším příběhu se mi moc líbí, ale provedení už pokulhává. Vždycky mě naštve, když tak skvělý potenciál zabije rutinní režie, herci jedoucí na manuál (s výjimkou Jeremyho Ironse, ten je tu coby kouzelný smutný dědeček k sežrání) a rychle utrnutý konec - jako by najednou splaskl balonek. A jsem jediná, komu ten francouzský příběh přišel plný neskutečných klišé? I přes všechny výtky ale palec nahoru za snahu a nutnost diváků zapojit mozkové závity. PS: Prosím, řekněte už někdo Zoe Saldaně, že nedostatek chemie mezi herci se nenahradí věčným osaháváním hereckého partnera. To, jak se věčně věšela na Coopera, bylo ke konci už otravné. (14.10.2013)

V posledních minutách se tempo snímku opovážlivě zpomaluje, chvílemi jsem dokonce byl i v rozpacích - zajímalo by mne, kolikrát se závěr samotný přepisoval. Jinak jsou The Words zdařilým důkazem toho, že slova se dají s noblesou přenést na plátna kin i bez toho, aniž by diváci v sále slyšeli šustit papír. (21.09.2012)

Šťastie, láska, bolesť, sklamanie, krásna a zároveň krutá nevyspytateľnosť života. Rozhodnutia, ktoré ovplyvnia tak veľa... Spôsob, akým reagujeme v určitých situáciách... Výčitky, nevedomosť, zvedavosť... čo ak by som vtedy rozhodol inak? čo ak by som sa zachoval inak? ...tento film len podáva príbehy zopár ľudí, ukazuje veľmi málo, no zároveň vypovedá tak veľa... fakt slušné :) (14.12.2012)

Ladně rozvrstvené vyprávění do tří přehledných linií se společnou pointou tematizace spisovatele, jeho vášně psát, touhy mít úspěch, nároku na autorství... Avšak film vůbec nepůsobí, jako by měl být čistě o psaní, v centru jsou charaktery, jejich emoce a prožívání. Působí to nesmírně kompaktně, uceleně a vyspěle, a to i bez jasného zakončení, či omamných twistů. Herecké performance jsou na výši, vystupování postav vypadá velice prožitě. Začínající scenaristické/režisérské duo má taktéž zářnou budoucnost a já zkrátka nemám s čím být nespokojen! 8/10 (21.12.2012)