The Words

Slova jsou film z rodiny naivity pro pokročilé, jako bylo Pokání nebo Zeptej se prachu. Každý malý intelektuál má radost, protože se tu cituje John Fante. Z hereckého výkonu Bradleye Coopera mi bylo fyzicky nevolno a nezachránil to ani Jeremy Irons hrající na jistotu. V momentě, když už jsem si začala rvát vlasy, trochu jsem se nechala ukonejšit vloženým příběhem s Benem Barnesem a Norou Arnezederovou z Paříže poloviny 40. let, ale ani to nebo pouhá přítomnost Johna Hannaha nedokázala povznést výsledný tvar nad běžný blábol (čti: ambiciózní drama s trojí narativní linkou a pokusem o myšlenkový přesah). #čsfdprojekce (19.09.2012)

V posledních minutách se tempo snímku opovážlivě zpomaluje, chvílemi jsem dokonce byl i v rozpacích - zajímalo by mne, kolikrát se závěr samotný přepisoval. Jinak jsou The Words zdařilým důkazem toho, že slova se dají s noblesou přenést na plátna kin i bez toho, aniž by diváci v sále slyšeli šustit papír. (21.09.2012)

Super námět s oscarovým potenciálem, možností vícevrstvé myšlenkovosti a velkou hereckou příležitostí pro zúčastněné. A nežeby se nevydařil. Jen se nevydařil natolik, jak by si zasloužil. Flashbacky, které měli diváka nechat procítit bolest postavy Jeremy Ironse jsou udělané kýčovitě, což oslabuje celý základ filmu. Rovina “v současnosti” je ale funkční, rozhodnutí Bradleyho Coopera v jeho situaci chápeme a dobře zahrál i následné pocity viny a snahu všechno napravit. Nadstavba s Dennisem Quaidem se snaží o sumarizaci myšlenek s odstupem času a dokonce o intelektuálně hravou relativizaci, ale přišla mi trochu zbytečná, alespoň z pohledu přínosnosti pro příběh. (08.05.2020)

Cooper sa čo to naslzil a tak utrápeného som ho ešte nevidela. Druhá vec je tá, že sa mi do role ne/úspešného spisovateľa veľmi nehodil. Príbeh v príbehu a rozprávanie a rozprávanie, až kým sa nedozvieme ako to vlastne celé bolo. V tomto bode film prestáva byť zaujímavý a šlape tak trochu na mieste. Zostáva však stabilná rovina emócií a všetko ostatné už len smeruje k očakávanému finále. Vo výslednom dojme priemerný film, ktorý neuškodí, neurazí, ani veľmi neobohatí. (11.02.2013)

Slova, co vlastně jsou slova? Používáme je každý den, vypouštíme s z úst, píšeme s nimi, aniž bychom si jejich význam nějak blíže uvědomovali. Když je člověk spisovatel, měl by jejich význam znát určitě lépe, obratněji s nimi manipulovat a používat je jinak, než kterýkoliv jiný smrtelník. Ale co se stane, když tak slova, co spisovatel použije ve své knize nejsou jeho? A přesně o tom vypráví tento sympatický film, který začíná čtením ukázky z knihy známého spisovatel v podání Deniise Quaida a postupně nám rozplétá, ne jeden, ale hned tři příběhy, které mají spolu hodně společného. Herecky zahráno velmi solidně, byl jsem překvapen hlavně z Bradleyho, kterého jsem znal povětšinou úplně z jiných filmů a v Jeremyho případě nebudu nosit dříví do lesa. Není to asi úplně čistá čtyřka, objektivně tak asi 3 a půl, ale nebudu krkna a zaokrouhlím to směle nahoru. Kromě již zmiňovaných herců také za sympatické ženské herecké obsazení a poté hlavně za hudbu, která se filmem proplétá velmi nenápadně, ale mile, skoro po celou dobu jeho trvání. (26.01.2015)