Panenství

Pomerne presné zdokumentovanie toho, prečo ideológia boľševizmu musela padnúť. Jednoducho nebola dostatočne príťažlivá medzi mladou generáciou. Veď si len vezmite Pavlíka Morozova - chlapca, ktorý vďaka svojmu boľševickému presvedčeniu udal svojich rodičov ako buržoáznych kulakov, ktorých následne komunisti popravili. Tento raritný prípad sa stal vzorom pre tisíce stalinských čítaniek. Po rokoch sa ukazuje, že celý ten prípad ideologického nadšenia sa mohol odohrať úplne inak. Dnešnou bohoideológiou sú peniaze. Mladých vyznavačov tohto kultu nie je potrebné prácne loviť, či falošne vyfabulovávať ako spomenutého Morozova. Úžasne radi, dobrovoľne a húfne porozprávajú o tom, ako obetujú zbohatnutiu absolútne čokoľvek a kohokoľvek. Len aby sa poklonili zlatému teľaťu materiálneho dostatku. Scéna z filmu to potvrdzuje: jeden z mladých by za mastnú sumu kľudne predal svojich rodičov. Dokument zachytáva osudy troch dievčat, ale prostredníctvom konkurzu do reality show jednej z nich aj desiatky ďalších mladých a ich peňažné sny. Ukazuje, že Boh dneška pôsobí na všetky kategórie: dievča na hranici mentálnej subnormy si chce užiť svoj ružový život, študentka kvalitnejšie vzdelanie a jednoduchá vidiecka dievka je prosto opantaná mediálnou slávou. Všetky tri sú na kameru ochotné porozprávať o speňažení svojho panenstva. To, že celý dokument pôsobí tak akosi odťažito a miestami nezaujímavo nie je chybou zlého spracovania - to je fajn - ale náplňou a veriacimi božstva, ktoré film spracúva a ukazuje. Vyznavači kultu mamonu sú tak priehľadní, myšlienkovo primitívni a prázdni, že podrobnejší profil pár z nich nestačí plnohodnotnejšie a zaujímavejšie vyplniť hodinu a pol filmu. 70%. (08.12.2013)

Námet super, snaha zobraziť pomery a zmýšľanie v Rusku, tiež super. Ale tam to končí. Nejde vôbec o to aké sú protagonistky, aj film o Hotlerovi môže byť skvelý. Avšak celý ten prístup tvorcov, od moralizujúceho komentára, po čudné pasáže so zbytočne dlhými zábermi prírody- toto nemá čo v dobrom dokumente robiť. Záver ako z iného o sto tried lepšieho filmu. (21.10.2011)

Dokument o obětech nebo spíše plodech konzumního soft power - moderních hodnot, mocenské a reklamní propagandy, nastoleného stylu života a systému v celku, bulváru a vrozené lidské povrchnosti i přírodního založení. Tří "hrdinky" naší doby - tři ruské dívky - Kaťa, Kristina a Karina - rozhodly se prodat své panenství. I dnes je to pořád "zboží". Ve filmu jsou také ukázky z pohovorů s uchazeči o účast v ruské variantě Vyvolených nebo BigBrother, kde lidé ve věku, kdy by ještě měli věřit v ideály, vyjmenovávají, co vše jsou ochotní udělat pro peníze. Ve své podstatě je to film-symbol duševní "deflorace" - "panenství" celé postmoderní společnosti na prodej. Ano, jak jednoduché je změnit vědomí lidí a posunout je tam, kde je systém chce mít - stačí na to jedna generace a možná ani to ne. Civilizace je systém a to, jak uvažují a žijí lidé, v obrovské míře záleží nejen na nich samotných, ale hlavně na nastaveních toho či onoho systému. Beze změny nastavení systému a jeho hodnot se život lidí zásadně nezmění. Ovšem člověk je tak konzervativní tvor, že zatím každý systém nakonec sklouzl k prvotním a těm jednodušším lidským potřebám a projevům. Proto nestačí ani změna systému, ale je nutná změna člověka samotného. ___ Režisér filmu - Vitalij Manskij (nar. 2.12.1963), vystudoval VGIK, obdržel více než 50 filmových cen a ocenění v Rusku a zahraničí. ___ Manskij: "Standardní otázka pro dokumentaristy zní - když hoří dům, co je zapotřebí dělat - hasit nebo točit? Na tuto otázku bez jakýchkoliv "ale" odpovídám, že točit !!! Jsem si jistý, že když natáčím silný film, zachraňuji tím stovky domů a životů." Na otázku - Jak jdou dohromady cynické nezasahování do děje a sympatie s lidmi, které dokumentarista natáčí, režisér odpovídá: "To je složitá otázka. Kvůli tomuto rozporu někteří velmi nadaní tvůrci opouštějí dokumentaristiku. Vysvětlují svůj odchod tím, že nejsou již schopní nést zodpovědnost za hrdiny svých filmů." (14.09.2011)

Dokument o lidské hlouposti, o posedlosti slávou a penězi a o vyznávání zvrácených hodnot dnešní společnosti. Koupit si dnes můžete koupit opravdu cokoliv. Ráda bych propagovala svoje jméno, stala se tváří nějaké firmy, propagovala nějaký produkt, třeba v reklamě. Třeba bych prováděla defloraci lahví od Pepsi. Akorát nevím, jestli by to bylo možné, jestli je ta láhev dost dlouhá. Za takovouhle publicitu bych si řekla takových 3 miliony dolarů, a všichni by byli spokojení. (16.09.2011)

zajímavý, nakolik se v komentářích objevuje, že jde o oběti konzumu, posedlosti slávou.. já to od začátku vnímala jako něco za tím, jako obraz ruský mládeže sevřený v podmínkách marnějších než jak si to jsme většinou, tady u nás ve středoevropě a dál, ochotný připouštět. rusko je v prdeli a všechny ty "moudra", který by byly vtipný v ženatý se závazky, ale tady jsou jednoznačně spíš zdrojem zhnusení a nepochopení, jsou jeho produktem. myslím, že pokud je těm lidem dvacet a nemají před sebou žádnou perspektivu (vity máma má vysokou školu a dělá uklízečku), je možnost stát se druhou madonnou najednou mnohem legitimnější strategie, jak odtamtud vypadnout. taky mě bavila ta glorifikace moskvy - prostě co je v moskvě, to je dobrý. (18.02.2013)