Mediterranea

"Já vím, není to nic moc." Já nevím, ale ten motiv hlavních hrdinů vydat se na strastiplnou cestu z Alžírska přes Libyi do Itálie, mi přišel nějak neopodstatněný. Prostě se sebrali a šli. Ve filmu vůbec nepadla ani zmínka o nějakém nebezpečí či persekuci, která by jim v jejich vlasti hrozila. Akorát Ayiva pořád "skypoval" se svou partnerkou anebo ženou Asetou (Jasně, ti co tento snímek také viděli budou namítat, vždyť Ayiva, jenž měl stejné přijmení jako jeho představitel, tedy Seihon, odpověděl na otázku, že je svobodný, ale když je na "Skypu", na obrazovce pod ikonkou stojí jméno Aseta Seihon.), se kterou měl dceru Zeinu a jimž posílal nějaké dárky i vydělané peníze. No a tak jsem si začal myslet, jestli zde nešlo víc o uprchlíky ekonomické, než o ty politické či náboženské. (12.04.2016)

Dočetl jsem se, že film je téměř výhradně obsazen samými neherci, že je založen na skutečném příběhu jednoho uprchlíka (a režisér na něm pracoval 5 let) a že jeho hlavním cílem je vzbudit soucit se situací utečenců. K tomu se vážou mé tři hlavní poznámky k filmu. Jeho technické zpracování se mi líbilo (např. scény na moři jsou strašně působivé - je to vyloženě peklo) a z kamery jsem byl nadšený (nesdílím tedy výtky k ruční kameře Wyatta Garfielda, které zazněly od některých diváků). Na to, že se jedná o celovečerní režijní debut, je to až nečekaně zdařilý film - Jonas Carpignano je rozhodně velký talent. Povětšinou dramatický děj je příjemně odlehčen humorem - ten do filmu vnáší postava malého italského chlapce, který se navzdory nízkému věku projevuje jako zkušený obchodník, který s africkými imigranty kšeftuje s dokonale vypěstovaným rejstříkem gest dospělého kriminálníka (včetně nezbytné cigarety v koutku úst). Herecké výkony těžko hodnotit, když to byli vlastně neherci – místy jsem z „herectví“ některých z nich sice měl trochu rozpačité pocity, ale společně určitě nechali vzniknout hodně silnému a neobyčejně autenticky působícímu filmu, který si razí nekompromisní cestu do divákova srdce. Čímž chci říct, že na mě film hodně zapůsobil a podařilo se mu přesně to, co bylo jeho záměrem – vyloženě mnou otřásl a roztrhal na cucky: za mě velký divácký zážitek a velké emoce. Film má podle mě díky svému navýsost aktuálnímu tématu velkou šanci přilákat do kin diváky, i když spíše z řad "sluníčkářů" - zarytí odpůrci imigrace budou pravděpodobně film ignorovat jako tendenční agitku, která má za cíl vykreslit utečence výhradně v pozitivním světle (přitom to není pravda - hlavní postava například v jedné scéně ukradne ve vlaku zavazadlo, Afričani v závěru rozbíjejí auta v ulicích, apod.) - určitě je to film pro inteligentní diváky s otevřenou hlavou, kteří ho dokážou vnímat bez předsudků a kteří jsou schopní docenit jeho výjimečné filmařské kvality. Velmi bych filmu přál uvedení do české distribuce. (09.12.2015)

Nezaujatý pohled na imigraci do Evropy. 1) Spoiler. Film ukazuje dva africké ekonomické imigranty. Jsou ochotni se přizpůsobit, chtějí poctivě žít a pracovat. Těm lze pomoci tak, že vytvoříme (my = vyspělý svět) v Africe nové pracovní příležitosti pomocí vhodně směrovaných investic._____ 2) Hlavní problém je v nepřizpůsobivých imigrantech, kteří vyžadují, abychom jejich zvyklosti tolerovali, i když jdou proti našim zvyklostem, protože tak jim velí víra._____ 3) Další velkou skupinu tvoří nevzdělaní bláhovci, kteří se zmateni propagandou domnívají, že v Evropě je čekají životní podmínky, jaké znají z amerických filmů a jaké jim slibují převaděčské gangy._____ 4) Ať už patří imigranti do kterékoli z uvedených skupin, řešení je jediné. Nepustit je na evropské území. Vytvořit kontrolní stanoviště v severní Africe i jinde, kde bude potřeba. Přimět příslušné státy, aby souhlasily s navracením uprchlíků. Důslednou blokádou zabránit převozu imigrantů přes moře._____ 5) Bohužel k takovým krokům zatím Evropská unie nedospěla. Očividně nám do bot neteče, jen podrážky trochu prosakují._____ 6) 31letý fešácký scénárista a režisér Newyorčan Jonas Carpignano získal za svůj první celovečerní hraný film řadu ocenění. Syn italského otce a africké matky žije a pracuje v Itálii._____ 7) Zajímavý koment: Vančura*****, +sfinx+*. (12.01.2017)

50. KVIFF - Zaručeně nejlepší film, který jsem na celém filmovém festivalu viděl. Mediterranea se snaží opravdu hodně objektivně vyprávět aktuálně sakra zajímavé téma uprchlíků, kteří z rodné Afriky utíkají za lepším do Evropy. Odvypráví nám to z pohledu dvou postav, čímž podpoří onu objektivnost. První - Ayiva - se snaží fungovat a dělat všecko pro to, aby se přiblížil lepšímu světu. Abas - jeho přítel - se pro změnu utápí v nekonečné depresi z nepochopení, pro něj, jiného světa. Ten je tam ale v podstatě jako doplněk. Příběh si ve filmu vybojoval hlavně Ayiva a o něm tento film vlastně i je. A nejlepší na tom všem je, že celý ten jeho příběh vypráví od počátku, až do samotného konce. Od cesty z Afriky až po příjezd do Itálie. A podstatný kus v Itálii. Pakliže někdo přejde místy dokumentárně mířenou kameru (především ve vypjatých scénách), tak musí být maximálně spokojen. Nepopírám, že pátou hvězdičku jsem dal i za to, jak režisér po promítání zakončil tento příběh s tím, že je na základě reálného příběhu jednoho imigranta, o kterém se také chvíli rozpovídal. (05.07.2015)

Trochu jsem se bál, že uvidím jen stále stejné situace, protože uprchlická krize už nějaký ten rok trvá, a tohle rozhodně není první film na dané téma. Nakonec se autoři sice dostali o něco dál, než ve filmech, kde dosažení evropského ráje je happy-endem. Film sice připouští některé problémy, které do Evropy s uprchlíky dorazily, ale nezapomene je při tom omlouvat. Přitom na cestu z Burkiny Faso do Itálie evidentně měli dost peněz, v čemž se autor také nijak nerýpe. Prostě jeden z těch filmů, na které se teď v EU snadno získávají granty... (21.03.2016)