Čestné kolo

Velmi zvláštní film o nějž jsem opět čirou náhodou doslova zakopl díky Rudovi Jelínkovi. Tohohle herce mám rád a mé první setkání s ním bylo tuším v Majoru Zemanovi. Vždycky na mne působil uhlazeně ale jako taková skrytá síla. Ideální herec pro akčnější filmy. Ovšem zase se to nesmělo přepísknout jako třeba v Mravenci nesou smrt, kde si zahrál dávno před Brutální Nikitou českého Viktora čističe :-). Zde nahlédneme pod pokličku příprav na Závod míru a zůčastníme se i samotného závodu. Závod sám je jen jakousi omáčkou kolem nasazených jezdců, kteří zastupují na závodě ČSSR. Nejde tedy o klasický sportovní film, kde sledujeme  boj hrdiny ve snaze získat zlato. Na svojí dobu film ukazuje různé intriky a přístup k závodníkům od vedení teamu se stranický dohledem. Jde o to jediné. Vyhrát. Vyčerpání, nebo zdravotní íproblémy musí jít stranou. Prohra by se také dala vysvětlit jako nepřátelský postoj závodníka k idee závodu a to by mohlo mít dalekosáhlé důsledky! Film je vlastně o tom, že říci - já už opravdu nemůžu, je v tomto případě o velké osobní odvaze. Je to vzpoura proti ideové mašinerii, která absolutně nezohledňuje člověka a jde jí jen o jediné - zvítězit. Paradoxně se ale na člověka odvolává a bez něj by nemohla existovat. Sice se ke konci hodně mluvilo a méně hrálo, přesto to bylo opět docela zajímavé drama z časů o kterých se všeobecně míní, že v nich byly točeny jen samé hrůzy bez myšlenek. Jasně, závody jsou o tom vyhrát. Ale za jakou cenu? Zničení sportovce nejen zdravotně, ale i pak i doma společensky? Ve filmu mne zaujala docela povedená hudba Štěpána Koníčka, který je také matadorem československé filmové hudby.  Pěkný komentář napsal uživatel Saxos!  Dávám za 3 nové galusky. * * * --- Tak doplněno 27.6.2022. A zvedám na plný počet hvězd za tu odvahu tohle natočit. Film totiž vypráví o skutečné závodníkovi , který se jmenoval Jan Veselý. Klíčový závod se skutečně odehrál v roce 1957 a on ač byl několikanásobným vítězem dřívějších závodů tentokráte nechtěl jet. Ale funkcionáři jej donutili a ukecali. Už první část závodu měl problémy, ale vedení to okecalo technickými problémy s kolem což se objeví i ve filmu. Měl velké bolesti zad, ale souhlasil. Ze závodu nakonec s kolegou z mužstva, kterého trápily křečové žíly odstoupil. V tu chvíli se na něj vedení začalo dívat jako na póvl. Přestali mu říkat Honzo, byl to jen soudruh. Východoněmecký reprezentant Schur se jej zastával a nechápal postoje našeho vedení. I to ve filmu zazní! Nakonec po návratu dostal tento velký závodník dvouletý distanc a musel vrátit tituly. Buď rád, že tě neupálili, říkal mu prý Zátopek. --- V kontextu těchto znalostí získává film zcela jiný důraz. I tvůrčí tým získává náhle na vážnosti, když si dovolil jen 5 let po bratrské okupaci natočit cosi co kritizovalo vedení země se stranou v čele.  A samozřejmě nelze opomenout ani předlohu v podobě dvou  povídek  Oty Pavla, inspirované skutečnými osudy předních československých cyklistů, Jana Veselého a Jana Kubra. * * * * * (26.06.2022) (menej) (viac)