Posel

Po dlouhé filmové odmlce je pro mě Posel velkým zklamáním. Nejen, že bych nejraději celého posla přejmenovala na kozla, ale zklamala jsem se v obsazení jako takovém. Matěje Hádka mám vcelku ráda, ale o něco více mám raději jeho mladšího bratra Kryštofa. Nelíbí se mi, když občas někdo přehrává rozhořčení a podobně. Jakkoliv by mohli tvůrci tvrdit, že film zapadá do kategorie psychologický, tak mě se to nějak nezdá. Muž, který se celou dobu chová jako dítě a utíká před svými problémy by se sebou měl začít něco dělat. Konec jako vystřižený z nějakého amerického dramatu, kde k smíchu chybí třeba ještě záběr na obličej herce... Za mě velmi špatný průměr. P.S. Začíná být pravidlem, že čím více se na film těším, tak je to hloupost. (20.04.2014)

Vladimír Michálek se snažil scénář Marka Epsteina dostat do kin po několik let. Nakonec jedinou finanční podporu našel u České televize a ta až následně poté, co snímek vznikl, rozhodla o jeho kinodistribuci. Je třeba brát v potaz, že film vznikl v obdobných podmínkách jako televizní filmy, které nás ustavičně straší v neděli večer. Posel získává body za to, že televizní původ dokáže zakrýt dynamickým sestřihem a výraznou Štrbovou kamerou, potěší i způsob, jakým dokáže na plátně zvěčnit genius loci moravské metropole. Film má hlavně v první polovině drive a je na hony vzdálen svým televizním bratříčkům. Nadále však zůstává komorním dramatem, jež je spíše studií jednoho charakteru, než aby vytvářel skutečnou dějovou linku. Pojítkem scén jsou nakonec jen klasické milostné peripetie, jež psychologické aspekty poněkud banalizují. Ve výsledku film nevyniká žádnými velkými ambicemi, jde jen o nepříliš soustředěné odkrývání narušené morálky jednoho člověka, které na plátně skutečně nevyznívá tak jak na obrazovce v soukromém prostředí. Michálek schválně před projekcí v Puppu zdůrazňoval, že jde jen o "televizní, televizní, televizní film". Zatímco mohl být na obrazovce událostí, v kinech je odsouzen spíše k nezájmu. Mě však příběh i tak oslovil, se zájmem jsem ho sledoval od začátku do konce a i když byl v leččems nedotažený a banální, neiritoval mě. Konec byl možná až příliš jednoduchým řešením, ale film také mohl zabřednout do hrozícího sentimentu. Po herecké stránce Matěj Hádek předvedl sympaticky dvojznačný výkon, pro mě však exceloval především velmi zajímavý Jiří Vyorálek. Hůře dopadlo obsazení brněnských hereček, hlavně Gabriela Mikulková působila někdy trochu křečovitě a nepřesvědčivě. Michálek tedy dlouhá očekávání zcela nenaplnil, je otázkou kdy konečně dostane příležitost pro plnohodotný comeback (co je s dlouhodobě připravovanými projekty Salon Gruber, Vlci a psi či Město ptáků?). Epsteinovo jméno naopak začíná trpět inflací a i když jeho scénáře jsou poctivé a divácky vděčné, trpí absencí jakéhokoliv přesahu či větší hloubky a nedají se ani nazývat autorskými výpověďmi. Buď svoji reputaci v září napraví velmi slibně vypadajícím thrillerem Ve stínu, nad nímž strávil několik let usilovné práce, nebo nedávno ještě slibný talent potopí prokletí ze strany kritiky. (05.07.2012)

Asi jsem to s tím hodnocení trochu přehnal, film mě totiž docela příjemně překvapil. Od českých filmů už nic nečekám, takže vidět něco, co mě nefackuje toporností, trapností a laciným humorem je tak trochu zjevení. A Matěj Hádek v hlavní roli je skvěle nesympatický. (Nakonec musím hodnocení snížit, protože jsem si už po týdnu nemohl vůbec vzpomenout o čem to bylo). (31.10.2012)

Lidé asi nemohou strávit film, ve kterém je hlavní hrdina antihrdinou. Ano je těžké koukat na někoho, s kým se nemůžete ztotožnit. Film není rozhodně prázdný ani nudný. Vůbec nemohu pochopit, že to někdo napíše. Ve filmu je naopak tolik vrstev v každé postavě a na rozdíl od mnoha současných filmů není předvídatelný a líbivý. Tím byl pro mě ještě zajímavější. Velké překvapení pro mě byla Mikulková, ale výkony všech herců bylo velké plus toho filmu a i díky nim jsem přehlédl určité nedorazy scénáře. (06.04.2019)

Zvolit si za hlavního hrdinu filmu kreténa je vždycky ošemetné a občas se tak stane, že to filmu zlomí vaz. Což je tak trochu případ Posla ... identifikovat se s Petrem je opravdu těžké a podstatně to ovlivňuje i hodnocení filmu. A na druhou stranu se dá říct, že ten ve finále není až tak špatný, protože před diváka klade právě toto dilema. Nicméně si nemyslím, že bych si Posla ještě někdy pustil - takže schíza jako blázen, kterou vyřeším neutrálními třemi hvězdičkami. (13.05.2018)