The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

Převažující britský chlad dokázal Mike Newell v tomhle případě dotáhnout až za hranu únosnosti.. Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů, o němž vypráví tento film, a s nímž Newell uzavřel svoji bohatou profesní kariéru, je jak adaptace ústřižku z novin.. Samotné okolnosti vzniku spolku jsou možná to nejzajímavější a přitom jde jen o jedno spontánní rozhodnutí, jak se vyhnout nacistické kulce. I přesto, že Velká Británie se nacistické okupaci z důvodů vyhrané bitvy o Británii hrdě vyhnula (spíš díky chatrné strategii německé armády, ale to jiný příběh), podařilo se jejich armádě obsadit alespoň britské ostrovy v kanále La Manche, což zapříčinilo nacistickou okupaci se vším všudy, jak ji známe z Evropy a historie.. Ale o téhle raritní historické události snímek nevypráví, ne ten se soustředí na společenské následky místních po válce a paradoxně, jak lež pronesená pro záchranu života změní život nejen místním, ale i na ostrov přijíždějící spisovatelce Juliet Ashtonové v podání nejsladší Lily James, která chce celý paradoxní zážitek a následné fungování spolku zaznamenat.. Mimo to prostřednictvím schůzek těchto čtenářů vzdávají autoři holt předním anglickým spisovatelům, o kterých jakože vedou postavy rozsáhlé diskuse. A aby to mělo nějakou formu musí v tom být přece zamotaná romantika, k čemuž by tam přece Lily James byla... U nás nepříliš objevená průměrnost, která nedokáže absolutně těžit z toho silnějšího a sklouzává k romantickém chladu.. Vyprávět to jako komplexní historický kus o samotné okupaci, o psychologii místních postav (tedy ano vlastně bez ústřední figury Juliet), kdy pochmurný záznam doby zakončí právě to, čím jinak film začíná, tedy oním rozhodnutím, to by mě bavilo. Takhle jde jen o další Austenovskou moderní pohádku, která má ještě k tomu nesmyslně o půlhodiny víc. Takové obsazení, téma a nakonec jaká romantická průměrnost.. 60% (19.02.2024)

Co přispělo k mému osobnímu potěšení, bylo to, že to byla trochu pocta Jane Austenové (anebo jsem si to tam jen domyslela, aniž by to byl záměr, ale taky dobré). Jane, Elizabeth, Dawsey, když se vysloví, zní jak Darcy, v knihkupectví, když čtecí kroužek kradl knihy, bylo mezi nimi i dílo Austenky atd. Trochu mi přišlo, že film naznačuje, že viktoriánská romantika je pryč, aby na konci toto prohlášení zmuchlal a zahodil a udělal z toho to nejsladší, co vůbec šlo – hezky v rytmu romantické silné hrdinky. Film v podstatě nemá žádný pořádný konflikt, sice ukazuje krušné chvíle, ale k divákovi to dochází tak nějak něžně, ve vlnách, které než dojdou k něčímu srdci, tak jsou roztříštěné o klišé balvany, takže to srdce nakonec je ošumí a zmizí v oceánu. Všichni se mají rádi, všichni jsou chápaví, galantní a okouzlující. Navíc se příběh odehrává především na krásném místě, takže divákovi ani nemusí tolik vadit, že kouká na pohádku, přestože snad chtěl dramatický historický romanťák. Toho se mu opravdu nedostane. A poučení? Němci jsou také lidé. Průměrné 3*. (21.01.2019)

Cudujem sa, ze sa na zaciatku neobjavilo logo Netflixu, pretoze taketo filmy tam bezne koncia. Ambiciozne a nie idealne zvladnute. Expopoluska je stale zlaticko, ma to peknu hudbu aj velmi slubny zaciatok. Postupne sa vsak zacnu nabalovat dalsie, dalsie, dalsie a dalsie a dalsie motivy a niekde za polovicou to uplne strati tah na branu. Je to skoda, pretoze podobne ladene cervene kniznice sa uz prilis netocia. Newel to ako (sikovny ale nie vynimocny) remeselnik ustal aspon na remizu. 6/10 (23.08.2018)

Jsem člověk, který má rád nezávislé i artové filmy, samozřejmě ne jen tyto. O tomto dílku jsem slyšel ve spojitosti s úspěšnou knihou. Knihu jsem nečetl, ale asi to napravím. Film Mike Newella mi opět připomněl, že v sobě mám i citlivou a romantickou duši. Film vypráví krásný a dojemný příběh o jednom spolku, který ústřední postavě Juliet změní život. Vše do sebe vzájemně zapadá, příběh je natočený s lehkostí a po britském způsobu, jak to mám rád. Silná a dojemná dobovka s romantickým podtextem. Film se i celkem z přehledem vyhýbá zbytečnému patosu. (03.02.2019)

Och, no mohlo to byť tak nádherné? Už teraz viem, že knihu si jedného krásneho dňa prečítam, pretože úprimne najprv som sa dozvedel o nej, no a len tak náhodou som zistil, že vzniklo aj toto nádherné spracovanie. Podľa predošlích skúseností ale viem, že kniha býva v mnohých prípadoch lepšia ako filmové spracovanie, takže len toľko, že už teraz sa nesmierne teším. No a k samotnému filmu? Pokiaľ máte radi britské romantické filmy z vojnového, respektíve tesne povojnového obdobia, tu ste rozhodne na správnom mieste. Smutno-sladký príbeh, ktorý je neskutočne čistý a krásny, vás vie v tom správnom rozpoložení priam uniesť na ostrov Guernsey v kanále La Manche. Po Jane Eyrovej, Pýche a predsudku, Rozume a cite či Pokániu, tento film smelo zaraďte k britským romantickým klasikám - u mňa už miesto rozhodne má... Juliet Ashton : "Do you suppose it's possible for us to already belong to someone before we've met them?..." (19.03.2023)