Barbie

Mnohovrstevnatá kýčovitá komedie/společenská satira, které spousta lidí nemůže přijít na jméno, ale kterou jsem si neskutečně užil a považuju ji za vztyčený prostředník celému vesmíru blockbusterů. Autorka zvládla všechno, co si předsevzala. Díky té naplněnosti považuju za zločin prodej lístků na dvojprogram s podobně hutně (ale úplně jiným způsobem) našlapaným Oppenheimerem. Cokoliv dalšího je na osobní diskuzi, protože jak jsem si vyzkoušel, různí lidé vidí v Barbie úplně jiné věci a odnášejí si taktéž dost různé dojmy;) 90% (26.12.2023)

Zážitkově v podstatě za pět, je to strhující, vizuálně úchvatná, nápaditá, zábavná jízda s báječnou Robbie a ještě báječnějším Goslingem. Je radost vidět drahý film, který se prostě ve všech ohledech vymyká té uniformní šedi, kterou dnes blockbusterový Hollywood zpravidla nabízí. Ale hlásek rozumu si nesměle stěžuje na scenáristicky podvyživené vedlejší (lidské) postavy a na místy otravně doslovnou feministickou kanonádu v závěrečné třetině, kdy to působí, jako že tvůrci chtěli, aby natvrdo zazněl každý argument, na který si vzpomenou. Takže za čtyři. (19.07.2023)

Nečekal jsem, že bude mít Barbie něco společného s Nejvyšší kartou Petry Hůlové. Obě nahlížejí na feminismus a soužití žen a mužů skrze vyhrocené rozpory, které vůči sobě porůznu konstrastují. A zároveň stejně tak kontrastují různé rozpory mezi hlásanými feministickými idejemi a takzvaným reálným světem. Zatímco Hůlová skrze postavu stárnoucí spisovatelky dochází k tomu, že ženská tragédie spočívá v biologicky podmíněné znásilnitelnosti žen fyzicky zdatnějšími muži, Greta Gerwig nachází styčnou plochu "skutečných" žen v návštěvách gynekologa, tedy opět ve společensky plně nevykompenzovatelných a zcela nenarovnatelných záležitostech těla. Proto předtím film zdůrazňuje, že ideální Barbie a ideální Ken nemají pohlavní orgány. Oni - a růžový svět, který obývají - je totiž světem čirého sociálního konstruktivismu odpojeného od výše zmíněného fyzična a jeho působení. Je samozřejmě také světem korporátním, formovaným kapitalistickou logikou Mattelu - a v tomto směru se film může jevit jako kritika krajně neoliberálního feminismu, který se tváří, že každý může být kýmkoli a na materiální (či fyzické) limity příliš nehledí. Protože film na konci vykračuje ze světa sociálních konstrukcí (byť jen zčásti, Hollywood je zde reflektován jako stejně umělý jako Barbieland) a přiklání se k plně nekomodifikovatelné tělesnosti, připadá mi odvážnější než jak může na první pohled vypadat. Ale nejsem si tím jistý. Proč na druhé straně nevidíme Kena, jak jde k andrologovi kvůli problémům s erekcí? Nebo co je mužským ekvivalentem návštěvy gynekologa? A kde na této platformě tělesnosti mohou ženy a muži nalézt rovnost? Lze to vůbec? Film naznačuje, že ne, protože tuto druhou mužskou stránku vypouští. Koneckonců se nejmenuje Barbie a Ken, ale jenom Barbie. Možná, že tady film skutečně naráží na svoje ideologické mantinely, aniž by je na rozdíl od všech dalších reflektoval. (28.08.2023)

Odvážná a zároveň velmi bezpečná snaha o romantickou bláznivou komedie, která ve většině stopáže skvěle funguje. Tahle příjemná oddychovka se snaží o společenský i feministický přesah, ale pořád v rámci mantinelů velkého korporátu, což nikdy nemůže dopadnout tak, jak bychom si přáli. Ken za 100%, zbytek filmu 60%. (03.08.2023)

Naprosto neskutecna jizda od zacatku do konce. Film od prvni do posledni minuty uhani v silenym tempu a fakt tu neni snad zadny hluchy misto, perfektne vizualne udelanej Barbie svet, skvely fory a napady, paradni hudebni cisla a celkove skvela hudba, skvele obsazeny herci v cele s vynikajicim Goslingem a perfektni Robbie. Pribeh je sice krapet banalni, ale naprosto dostacujici, clovek jen musi ignorovat ty stupnujici se feministicky kecy a to, ze vetsina postav se chova jak dementi. Ja se bavil vyborne od zacatku do konce. (01.10.2023)