Barbie

Zkoumání reálného světa příchozími z Barbie světa je podnětné, originální a nastiňuje příslib chytré, svěží a originální satiry, reflektující pseudoproblémy současné (západní) společnosti. Ale následný “konflikt pohlaví” a jeho dětinské řešení, ke kterému se film uchýlí, zazdívá veškerý potenciál zmíněného. Škoda. Dokonce ani vyváženost zábavy pro děti a dospělé zde nefunguje. Pro děti to vůbec není. Ale buďme rádi, že se po pandemii diváci vracejí ve velkém do kin. Za to Barbie díky. A obzvlášť pochvalu zaslouží strůjce geniálního marketingového nápad “Barbenheimer”. I když snaživá banda kolem Toma Cruise si to zastínění M:I-7 nezasloužila. (16.08.2023)

Rozhodně Meta film, velký finanční sukcess, hravá a chytrá filmařina, výborná Robbie i Gosling, skvělé taneční čísla i songy, dobré filosofické úvahy k zamyšlení, příjemné camea a originálně pojatý svět. Pár věcí je sice otravných a cringe, ale překvapivě mě to bavilo. Nejlepší je rozhodně výlet Barbie do našeho světa, kde zamrzí, že se nestrávilo více času, jelikož tam došlo i na pár humorných vložek, následný patriarchát v Barbie světě, měl však taky něco do sebe. Těžko hodnotitelné, znova to vidět nemusím, ale zabavilo, neurazilo ani nepohoršilo. 65% (26.09.2023)

Nečekal jsem, že bude mít Barbie něco společného s Nejvyšší kartou Petry Hůlové. Obě nahlížejí na feminismus a soužití žen a mužů skrze vyhrocené rozpory, které vůči sobě porůznu konstrastují. A zároveň stejně tak kontrastují různé rozpory mezi hlásanými feministickými idejemi a takzvaným reálným světem. Zatímco Hůlová skrze postavu stárnoucí spisovatelky dochází k tomu, že ženská tragédie spočívá v biologicky podmíněné znásilnitelnosti žen fyzicky zdatnějšími muži, Greta Gerwig nachází styčnou plochu "skutečných" žen v návštěvách gynekologa, tedy opět ve společensky plně nevykompenzovatelných a zcela nenarovnatelných záležitostech těla. Proto předtím film zdůrazňuje, že ideální Barbie a ideální Ken nemají pohlavní orgány. Oni - a růžový svět, který obývají - je totiž světem čirého sociálního konstruktivismu odpojeného od výše zmíněného fyzična a jeho působení. Je samozřejmě také světem korporátním, formovaným kapitalistickou logikou Mattelu - a v tomto směru se film může jevit jako kritika krajně neoliberálního feminismu, který se tváří, že každý může být kýmkoli a na materiální (či fyzické) limity příliš nehledí. Protože film na konci vykračuje ze světa sociálních konstrukcí (byť jen zčásti, Hollywood je zde reflektován jako stejně umělý jako Barbieland) a přiklání se k plně nekomodifikovatelné tělesnosti, připadá mi odvážnější než jak může na první pohled vypadat. Ale nejsem si tím jistý. Proč na druhé straně nevidíme Kena, jak jde k andrologovi kvůli problémům s erekcí? Nebo co je mužským ekvivalentem návštěvy gynekologa? A kde na této platformě tělesnosti mohou ženy a muži nalézt rovnost? Lze to vůbec? Film naznačuje, že ne, protože tuto druhou mužskou stránku vypouští. Koneckonců se nejmenuje Barbie a Ken, ale jenom Barbie. Možná, že tady film skutečně naráží na svoje ideologické mantinely, aniž by je na rozdíl od všech dalších reflektoval. (28.08.2023)

Tiež som tomu podľahol. Roztomilá divočina s obrovským množstvom nápadov. Do toho geniálna markentingová kampaň a zázrak bol na svete. Greta Gerwing prehodila výhybku do mainstreamu a pritom dokázala ostať svoja. Možno preto, že je to mainstream iba na prvý pohľad. Satirické ostne milo pichajú a Margott Robbie s Ryanom Goslingom zo seba vydávajú viac energie, než pri ľubovoľnom umelecky ambicióznejšom projekte. (21.12.2023)

První půlka super, skvěle stylizovaný svět, dobrá žánrová filmařina, naprosto geniální casting. Opravdu nápadité, vtipné, včetně té časti, kdy se postavičky objeví v L.A. Od návratu zpět do BarbieLandu tomu ale pomalu začínají docházet nápady, vrší se tam klišé na klišé a ke konci je to tempo fakt pomalé a obsah dost prázdný (s výjimkou plážové bitvy a písničky "I Am Just Ken"). Podtrženo a sečteno - zábavný letní biják, který už ale asi nebudu mít potřebu si někdy pouštět znova. Nic víc, nic míň. (31.03.2024)