Manželská terapia

Pro mě příjemné překvapení. Navzdory Carellovi a anotacím to vůbec není komedie a ani těch pár úsměvných momentů na tom nic nemění. Spíš je to komorní drama, které s místy odlehčeným nadhledem sleduje zoufalý pokus zachránit si život utopený v umírajícím manželství, kde ti dva žijí spolu, ale každý sám, uvězněni hluboko v každodenní rutině a neměnných rituálech. Ani jedna z hlavních postav není jednoznačně kladná, ani jedna není jediným viníkem. Každý má své chyby, které jsou následkem součtu chyb nasekaných postupně během dlouhého vztahu. Jejich cesta za změnou je hořká, bolavá a dlouhá a nevadí, že v rámci zjedoušení se vše zdánlivě točí jen kolem vyhaslého sexu. To ostatní je za ním snadno čitelné. Varovný prst vztyčený pro ty, kdo mají v plánu společné stáří a "žili spolu dokud nezemřeli." Carrela je jen lehce zaměnitelným nástrojem, který se nijak výrazně neprojeví a přenechává, což je dobře, veškerý prostor hlavní dvojici. Meryl Streepová, ale tentokrát zejména Tommy Lee Jones jsou totiž excelentní. V každé scéně, v každém záběru. Jediným rušivým prvkem, který mi po půl hodince filmu už skutečně lezl na nervy jsou otravné písničky, které režisér narval do každé chvilky, kdy nikdo nic neříká a je to možná poprvé, kdy jsem je při sledování nějakého filmu uvědomil jejich nasazení. (20.01.2013)

Meryl Streep je prostě herečkou, která v posledních letech natáčí střídavě velké filmy spolu s menšími, oddechovými. Jedno mají ale všechny filmy společné. Meryl zde předvádí naprosto skvělé výkony. Někdy sama, někdy v souznění s jinými herci. První varianta platila pro "Železnou lady", druhá prak právě pro snímek "Druhá šance", kde je jejím spoluhráčem skvělý Tommy Lee Jones. Tahle dvojice hraje manželský pár, který po jednatřiceti letech funguje v tak zajetých kolejích, až se zdá, že si ti dva ani neuvědomují, že spolu ještě žijí. Jejich společné soužití je neskutečný stereotyp, navíc se zdá, že bez jakéhokoli citu. Jenže ona s tím chce něco dělat. Vyhledá odbornou pomoc, a to u terapeuta, který pomáhá manželským párům. Terapeuta si zahrál Steve Carell, který opět ukazuje, že role, kde se nepitvoří, mu sedí mnohem lépe. Film je ve svém výsledku vlastně poměrně schématický a drží se zajetých kolejí, ale nejde ani tak o to, jak to dopadne, ale jak to probíhá. Jasně, mladí řeknou, že není moc sranda koukat na dva staříky, jak se snaží muchlovat, ale právě v tomhle je krása filmu. Nemyslím v muchlování, ale v tom, jak si k sobě snaží najít znovu cestu. Nakonec se ani jeden nechce vzdát, a když už to opravdu vypadá špatně, pořád je zde přece jen nějaká naděje, i když je slabá. Herecké výkony jsou zde naprosto zásadní a Tommy Lee Jones i Meryl Streep podávají výkony naprosto skvělé. Krásný dojemný příběh, který nevládne originalitou, ale hereckými projevy. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/little-ashes-nezapomen-na-me-butter.html (05.03.2013)

Zklamaná...jsem opravdu zklamaná. Většina to tu vychvaluje do nebes, ale já k tomu nemám moc co říct. Nějak extrémně mě to nezaujalo. Jo herecké obsazení výborné...všichni tři jsou skvělí, ale asi na takový příběh jsem fakt moc mladá a jak tu někteří píší, možná až se k tomu vrátím třeba někdy za 20 let, už to pochopím a bude se mi to zdát jako perfektní film ze života. Takhle jsem ukňourané Meryl akorát měla chuť dát facku a ubručenému Tommymu utrhnout hlavu. (04.12.2012)

Vypadá to, že filmaři se v posledních měsících rozvzpomněli na zpravidla opomíjenou skupinu starších diváků. Společně s Báječným hotelem Marigold, Láskou a u nás zatím nepromítaným Quartetem je Druhá šance jedním z filmů o hledání harmonie v pozdním věku. Oproti třem evropským filmům je ten Frankelův jasněji vymezen jako komedie, v níž problémy stáří generují přednostně humorné, nikoli tragické situace. Komediálním naladěním a poněkud zjednodušujícím protěžováním sexuální stránky věci vychází Druhá šance vstříc také mladšímu publiku, které se může lehkou formou poučit, co za jejich nepřítomnosti rodiče řeší. Hlavně díky představitelům hlavních rolí, kteří dokáží s grácií simulovat i orální sex, se ona lehkost ani v nejchoulostivějších momentech nepřeklápí do vulgárnosti. Pravdou je, že Streepové i Jonesovi lépe sedí vážnější poloha, kdy se jim prakticky beze slov daří vyjádřit únavu z manželství, z něhož vyprchala veškerá spontánnost (rutinní příprava snídaně). Ve většině scén je nicméně problém vztahové opotřebovanosti pojednáván přímočařeji – otevřeným dialogem na pohovce u manželského poradce (kterého jsem Carellovi, i když se snažil hrát s vážnou tváří, nevěřil). Celá dekonstrukce jednoho manželství působí vinou terapeutického orámování velmi nuceně a film se po sympatickém úvodu, kdy jsme ve zkratce obeznámeni s příčinou ženiny nespokojenosti, mění v psychologickou příručku, jejímž nezastíraným cílem je apologetika manželského svazku. Ač je iniciátorkou změn žena, film vyznívá v zásadě anti-feministicky, ve smyslu „i když žijete s nepraktickým, sardonickým škrtem, pořád je to váš manžel, tak se koukejte postarat, ať vás soužití s ním zase baví.“ Za herecké výkony a za snahu pootevřít také na poli amerického mainstreamu téma rozvedené například v německém Sedmém nebi mnohem důsledněji, si Druhá šance přesto alespoň jednu šanci zaslouží. 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, sportovec, Wargoo (05.02.2013)

Krásny film, ktorého majstrovstvo leží na ústrednej dvojici hlavných protagonistov. Vtipné vtedy kedy má, rovnako aj smutné vtedy kedy má. Aj keď sa jedná o dvojicu seniorov sledovať ich eskapády bez náznaku samoúčelnosti je zábavné. Lee Jones a Streep neboli už veľmi dlho tak príjemný na pohľad ako v tomto prípade. Carell ako manželský poradca je bezchybný. Neviem čím to je, ale poslednú dobu ho mám ako herca stále radšej a radšej. Skvelo doplňoval ústredné duo a jeho rozpravy o živote a o tom ako by mal fungovať v manželstve majú v sebe drobné zrnká múdrosti. Páčilo sa mi to a skvelo som sa zabával. O niekoľko tried lepšie ako Frankelov prešlap s filmom Big Year. (20.09.2012)