Vláda

Tedy, měl jsem pocit, že podobné agitační filmy a seriály jsou v naší republice přijímané tak trochu s rezervou, protože podobně agitačních a těch zdánlivě politicky správných kousků jsme měli možnost zažít neúrekom. Vždyť je to jen líbivější verze politiky Angely Merkelové a spol. Impotentní, vždy rychlošípovsky správná a bez poskvrnky. A hlavně, tak pokrytecky lživá. Ten seriál byl esencí manipulace. (07.10.2018)

I když s politiky zásadně netančím, tak musím přiznat, že mě tato dánská jízda zcela pohltila. Doslova jsem se zažral do příběhů, které nám tvůrci tohoto seriálu připravili a taktéž jsem se mnoho dozvěděl, jak to v politce chodí. Společně s hlavní hrdinkou Birgitte Nyborgovou, která se náhle a nečekaně stala premiérkou procházíme útrapami a radostmi jejího politického i rodinného života a s přehledem se zavrtáváme občas i nechutnou sondou do zákulisí vnitřních bojů, kterými musela projít. Velké množství leváren, ústupků, pletichaření a zejména házení špíny na její osobu, ať už od politických rivalů, ale zejména od bulvárního tisku uvidíme v tomto seriálu, který je rozdělen do tří sérií a u kterého se člověk fakt nenudí. Vidíme zde dva pohledy na věc jeden je z politického vidění světa a ten druhý následuje ihned vzápětí z pohledu médií, kteří jsou schopni i ten nejmenší problém, který se třeba ani nezakládá na pravdě nafouknout do obřích rozměrů a ještě se tím záškodnicky bavit. Vidíme zde, jak bulvár dokáže zničit životy a ještě ani nepřiznat pochybení, natož se omluvit. Hlavní jsou totiž senzace a po nás, ať přijde potopa. A i když zastávám názor, že volič má být buďto levicový anebo pravicový a ne středový jako v tomto případě, tak mě přesto tento počin bavil a byl jsem trošku zklamán, že když se to zase rozjíždělo na plný pecky, tak to tvůrci ukončili, což byla celkem škoda. Můžeme zde vidět mnoho známých osobností dánského televizního světa, zejména bych připomenul skvělého Sørena Mallinga, který si zahrál šéfa televizního zpravodajství a taktéž ve třetí sérii hostoval méně slavný bratr Madsa Mikkelsena, Lars Mikkelsen, který si zde zahrál ekonoma nově vznikající strany. I když mně politika moc nezajímá a ta středová už vůbec, tak musím dát této záležitosti zasloužených 90%. (05.10.2021)

Západní civilizace je v hajzlu. Proč? Protože politici se místo vládnutí věnují neustálému hašení mediálních průserů, domnělých nebo skutečných. Média, živá jen ze senzací, investují veškeré své prostředky do jejich hledání, čímž nejen odhalují špatnosti a padouchy, ale zároveň systematicky podrývají celý systém. Volič totiž už naprosto netuší, komu a v co vlastně věřit, nalítne pak jakékoliv iniciativě, která přijde s něčím neokoukaným. Politika se tak stává konzumem, změna pravidlem. Vedení státu má na starosti státní správa, která nemusí brát ohled na voliče a jede si v léta zajetých kolejích. Šance na změnu směru či nějaký vývoj je proto velmi malá. Snaha o skutečné vládnutí je závazkem na celý život, který dotyčného politika navíc kompletně zruinuje zejména v osobní rovině. Seriál je vynikajícím portrétem ženy-matky-političky, která se stane premiérkou a postupně se mění z opoziční idealistky v pragmatickou samotářku. Komu se líbilo House of Cards, toto je evropštější a dle mého i mnohem lepší. 80% EDIT: Další série jsou ještě lepší než ta první. S Brigitte se budete jen těžko loučit, je velmi návyková. 100% (26.01.2017)

Borgen je opravdu vynikající seriál. Klaním se před tvůrci (herci jsou taktéž skvělí) a smekám. Při vší úctě k seriálům ostatních žánrů - zabodovat detektivkou, sci-fi či fantasy je podstatně snadnější mise, než přijít s fenomenálním kouskem z politického prostředí. Borgen je uvěřitelný a zároveň dramatický. Funguje i v osobní rovině, díky zachycení náročného rodinného života pracovně plně vytížené premiérky seriál působí tak realistickým dojmem a s děním a s aktéry lze snadno sympatizovat. Na přetřes přicházejí velká geopolitická témata, ale i všední zákonitosti a zákoutí politického dění. Je fascinující sledovat, jak liberální premiérka musí uzavírat mnohdy morálně zavádějící kompromisy jak se svými oponenty a s médii, tak zejména se svým vlastním svědomím. Vše působí naprosto autenticky a divák nemá problém uvěřit tomu, že nemalý zástup Brigitte Nyborgových křižuje chodby politických kuloárů celého světa. (20.07.2021)

Borgen snese porovnávání s House of Cards. Mě to vtáhlo hned od začátku, politický systém v Dánsku je mnohem bližší tomu našemu než ten americký, takže si člověk může říct, že takhle nějak to doopravdy funguje. Oproti HoC má i o něco uvěřitelnější a realističtější vývoj, což se mi líbí. Hlavní hrdinka Birgitte Nyborg se dostane k postu premiérky tak trochu jako slepá k houslím a o to je zajímavější sledovat její přerod z pozitivní postavy, která dělá kompromisy do tvrdé ženy, která prosazuje svou. Cestou musí obětovat přátelství, odsunout stranou rodinu a začít se spoléhat na lidi, kterým nevěří. Pro mě je to jedno z nejuvěřitelnějších dramat o politice, co jsem viděl v seriálech či filmech. Rozhodně mě to zaujalo a slibuju, že se časem dokopu i k tomu, abych se podíval na druhou a třetí sérii. (07.04.2016)