Vláda

Tedy, měl jsem pocit, že podobné agitační filmy a seriály jsou v naší republice přijímané tak trochu s rezervou, protože podobně agitačních a těch zdánlivě politicky správných kousků jsme měli možnost zažít neúrekom. Vždyť je to jen líbivější verze politiky Angely Merkelové a spol. Impotentní, vždy rychlošípovsky správná a bez poskvrnky. A hlavně, tak pokrytecky lživá. Ten seriál byl esencí manipulace. (07.10.2018)

OK, už dlouho jsem nic nebingnul takhle rychle a ne že bych byl na ty 3 řady za 2 a půl dne pyšnej. A je to velká srdcovka. Pilou Asbaek je bůh i když třeba oproti GoT a 1864 daleko civilnější. Bál jsem toho, protože to prý dělá z konzervativních politiků Hitlery a ono je to v konečném důsledku spíše naopak. Bohužel ty věci, co tam byly před 10 lety šokující jsou dneska v reálu slabým čajem a normou. Co bylo strašně svěží je o sobě pochybující a chybující premiérka, která mění názory. Což bych upřímně chtěl vidět i v reálu a u lidí smyšlených i skutečných nechápu tu posedlost názorových a nechybujících supermanů. Strašná pecka byl Lars Mikkelsen ve 3. řadě, ten tam měl být od začátku. A jestli má někdo slabost pro blondýnky, tak je to uplně v prdeli. Byl jsem nadšenej. 10/10 (12.10.2020)

Pozoruhodný dánský seriál o skutečné tváři současné politiky a tenkém rozmezí mezi věcí obecnou a sobectvím "těch nahoře" zobrazuje s chirurgickou nemilosrdností a v reálně úzkém rozmezí, kde se tyto tendence prolínají. Grónský "model" nemilosrdně sleduje ambice samosprávy strádající nedostatkem fyzického obyvatelstva i jeho neschopnosti, jež je dána přírodně, se samostatně uživit. Kontrapunkt političky premiérky, ministryně a vyčerpávající se novinářky je dalším působivým bodem pozoruhodného, navíc nanejvýš nápaditého scénáře. "Střeva" americké zahraniční politiky, která přebírá jeden americký prezident od druhého, jsou také nepřehledná. Velmoci zůstávají velmocemi. Zmínku zaslouží i obě dvě titulní dánské herečky Sidse Babett Knudsenová a Birgitte Hjort Sörensenová; jsou vynikající a Dánsko v nich má světové osobnosti globální Thálie. I premiérčin (ministrynin) poněkud lehkovážný a píli a kázeň nepřehánějící syn, který je své matce tolik podobný, a jednorozměrnost jeho nedospělého rádobybouřliváctví, jež by spíše odpovídalo 15 letům propukajícího jinošství, je tu pojednáno pozoruhodně věcně. A schopnost udržet dramatickou dějovou linku a obohacovat ji doslova gejzírem až rafinovaně promyšlených a citlivě do tkáně příběhu zasazovaných prvků je až dechberoucí. Skandinávská kvalita je zkrátka jedinečná a dechberoucí. Nepochybně špičkově světová. Není asi náhodou, že vznikla v dílně dánské veřejnoprávní televize. (23.08.2023)

Borgen je opravdu vynikající seriál. Klaním se před tvůrci (herci jsou taktéž skvělí) a smekám. Při vší úctě k seriálům ostatních žánrů - zabodovat detektivkou, sci-fi či fantasy je podstatně snadnější mise, než přijít s fenomenálním kouskem z politického prostředí. Borgen je uvěřitelný a zároveň dramatický. Funguje i v osobní rovině, díky zachycení náročného rodinného života pracovně plně vytížené premiérky seriál působí tak realistickým dojmem a s děním a s aktéry lze snadno sympatizovat. Na přetřes přicházejí velká geopolitická témata, ale i všední zákonitosti a zákoutí politického dění. Je fascinující sledovat, jak liberální premiérka musí uzavírat mnohdy morálně zavádějící kompromisy jak se svými oponenty a s médii, tak zejména se svým vlastním svědomím. Vše působí naprosto autenticky a divák nemá problém uvěřit tomu, že nemalý zástup Brigitte Nyborgových křižuje chodby politických kuloárů celého světa. (20.07.2021)

Borgen snese porovnávání s House of Cards. Mě to vtáhlo hned od začátku, politický systém v Dánsku je mnohem bližší tomu našemu než ten americký, takže si člověk může říct, že takhle nějak to doopravdy funguje. Oproti HoC má i o něco uvěřitelnější a realističtější vývoj, což se mi líbí. Hlavní hrdinka Birgitte Nyborg se dostane k postu premiérky tak trochu jako slepá k houslím a o to je zajímavější sledovat její přerod z pozitivní postavy, která dělá kompromisy do tvrdé ženy, která prosazuje svou. Cestou musí obětovat přátelství, odsunout stranou rodinu a začít se spoléhat na lidi, kterým nevěří. Pro mě je to jedno z nejuvěřitelnějších dramat o politice, co jsem viděl v seriálech či filmech. Rozhodně mě to zaujalo a slibuju, že se časem dokopu i k tomu, abych se podíval na druhou a třetí sérii. (07.04.2016)