A Walk in the Woods

Na poli takychto filmov vedie suverenne utek do Divociny, a tento film je len jeden z tych slabsich. Nic sa tam dohromady nedeje, len 2 ludia si idu na prechadzku po akejsi turistickej trase kdesi v prdeli v USA. Robert Cervenyford /Brubaker/ ani tuna poriadne nehra, to iste plati aj pre Nolteho /Hotel Rwanda/. Reziser Kwapis mne osobne nehovori nic a dialogy obcas sklzavajua az do podpriemeru : 52 % (17.05.2016)

Líbí se mi premisa, že si dva páprdové snaží něco dokázat a vydají se na túru svého života. Osobně by mě podobná túra také lákala, protože si zde opravdu člověk může dokázat, čeho je schopen. Je to místy trochu hluché, ale obě herecké legendy jsou natolik dobré, že to s nimi přežijete až do lehce nijakého konce. (28.06.2017)

Konečně film, kde Redford mluví. A mluví docela dost a občas je jeho jemnohumor i vtipný. K obsahu. Dobře situovaný kmet/spisovatel dostane ztřeštěný nápad. Tentokrát se však nepouští na širý oceán, ale do hlubokých apalačských lesů. Jako přirozenou zátěž bere s sebou zevlounského kamaráda. Klidně s sebou mohl tahat menhir nebo vábničku na medvědy, jeho přítel je jednoduše nekontrolovatelnou pohromou snad v každé situaci. Přesto snímek není apriori komedií, natož akční. Zcela nenásilně smýká divákem od jedné štace k druhé a ukazuje apalačskou stezku in natura jak se tak říká. Vlastně balancuje mezi tím vším. Není to ani akční, ani se nedočkáme úchvatných záběrů dechberoucí americké přírody, ani nějakých dramatických zvratů, vlastně ničeho. Je to odpočinkový film, který těsně neznudí, ale sotva i výrazně pobaví. Přesto ale potom budete mít pocit, že to byla v podstatě docela prdel a uvědomíte si, že jednou taky budete staří a v kloubech vám bude dovádět kdoví co, kůže na tváři bude připomínat vojenskou mapu Brd a do huby se trefíte až třetím panákem pofidérního rumu z Vietnamské tržnice. Pakliže jste takhle soudní, tahle sonda do stáří vás bude bavit. (15.09.2016)

Docela zklamání. Takhle, jak je to ve filmu podané, je Appalačská stezka vlastně brnkačka, bary, ubytovny a restaurace skoro na každém rohu, prochází tudy spousty lidí, takže ani v tak osudové chvíli, kdy spadnete o dva metry dolů z cesty na římsu, se vlastně nemusíte bát (vážně, té scéně naprosto, ale naprosto chybí osudovost, a to vím, o čem mluvím, taky jsem měl to ""štěstí" viset za dost nepříznivých okolností, kdy mi hrozil hodně nepříjemný pád), sem tam narazíte na bláznivé ženské, jindy na manžele obtloustlých dam, a se starým kámošem celou dobu probíráte ženské a sex, případně si hrajete na sečtělého a děláte encyklopedického průvodce. Filmy s tematikou přesunu z bodu A do bodu B by měly mít nějaký vnitřní podpříběh, důvod, proč se dívat dál, protože dva dědci na výletě se brzy okoukají, zvlášť po dvou hodinách, a ty krásy přírody ostatně taky. Jak řekne v závěru jeden z hrdinů: "Proč chceš vidět nějakou další horu? Neviděl jsi jich cestou už dost?" A o tom mluvím. Prostě mi to celé přišlo až moc nereálně pohodové, problémy vlastně neexistovaly, a pokud se jeden objevil, hned se vyřešil. Mne by zajímalo, jak to měli s jídlem, jestli netrpěli někdy hlady, co dělaly nohy a klouby, jestli měli nějaké mazání třeba?, jak to, že jim jedno oblečení vydrželo čtyři měsíce a tak. Ale jinak fajn vidět kluky Redforda a Nolteho, jak si štrádují, to zas jo. (19.11.2020)

Stárnoucí pardálové se ve věku rozstřesených kolen vydávají na "nekonečný" tramp. Místy pobaví, občas zafilosofují (věk na to mají) a překážky, které zdolávají, jejich věku taktéž odpovídají. S přídavkem dobré hudby, pěkné krajiny, charismatu obou herců (zejména Emma je úžasná) tu máme příjemnou podívanou na jakýkoliv čas. (10.01.2016)