Prekonať sám tisícky míľ

Každopádně obrovské téma k zamyšlení, jak dojemně tu vyjádří lásku otec k synovi, který ho kvůli nějakému pochybení v minulosti (které zde bohužel není specifikováno) úplně zavrhl, a je málo času na nápravu, protože synovi do konce života moc dní nezbývá. Pro nás k tomu velice zajímavá cesta Japonce po Číně, která sice plně splní svůj účel, i když původně byla myšlená úplně jinak. Já jsem čekala, kdy při komunikačních nedorozuměních začnou používat staré čínské znaky, které jsou u obou národů stejné a stále se používají (ale nic...tak nevím jak to vlastně doopravdy je). Skvělý komentář Kitana (díky za něj!). (15.12.2008)

Film, který mi na dlouho uvízl v hlavě. A někde tam jistě ještě vězí. Nabízí otázku, zda je možné pokusit se na poslední chvíli dát dohromady něco, co bylo vlivem odlišnosti a neporozumnění na dlouhou dobu odděleno. Asijské filmy mají vždy co nabídnout svojí geniální jinakostí a tady nabídly minimalistické duševní veledílo o touze po odpuštění, lásce, smíření a prozření. (26.08.2009)

Překonat sám tisíce mil je snímek, který nemá nějaké závratné tempo, avšak přesto nenabízí prostor pro nudu. Toto Zhangovo drama působí takovým přirozeným dojmem, příjemně se sledují záběry na krásnou čínskou přírodu, hezky se poslouchá hudba, jež podbarvuje jednotlivé scény, a potěší rovněž představitel hlavní role, jehož výkon je poměrně dost autentický, takže jsem jako divák neměl problém mu jeho emoce, monology a dialogy věřit. Překonat sám tisíce mil je snímek opravdu v mnohém podobný novější Pouti (2010). Mnohé scény jsou vskutku dost emotivní a povyšují celkový zážitek z tohoto lehce sentimentálního, krásného a smutného příběhu s nejednou hlubší myšlenkou o mezilidských vztazích. V paměti divákovi může utkvět scéna s malým Yang Yangem, kdy se s hlavním hrdinou ztratí, dále pak smutná zpráva po telefonu a čtení dopisu či závěr ve vězení. Chyba: V Kamenné vsi nemá pan Takata signál, takže v okamžiku, kdy chce telefonovat, zavedou jej vesničané na jednu ze střech, kde signál je. V další scéně, v níž se pořádá hostina, už však na střechu jít nemusí a telefonní hovor bez problémů přijme. (16.12.2012)

Minimalisticke, no zaroven velmi hlboke a obsiahle. Minimalisticke herectvom a pribehom, obsiahle vizualnou nadherou, emociami a detailmi. Tak ako pri No one less, drviva vacsina hereckeho osadenstva je zlozena z amaterov. Hlavna postava, Ken Takakura, je uz naopak skutocny herecky veteran. Gou-ichi (Takakura) prichadza do neznameho prostredia, medzi ludi hovorciacich neznamou recou. A aj ked toho moc nenahovori a jeho herecky prejav je zlozeny len z jemnych mimickych giest, posobi skutocne uveritelne a z jeho mlkvej tvare sa da vycitat naozaj skutocne siroka skala pocitov. Prave tato mlkva tvar je to, co je stredobodom pozornosti kamery po cely film (taky japonsky Bill Murray). Naproti tomu tu mame mnozstvo prostych vidieckych obyvatelov stvarnenych amatermi, ktory akoby vypadli z dokumentarneho filmu o chudobnej dedinke v Cine. Nehraju, proste su prirodzeny a pre Takakuru su hlavne kulisou. A tieto dva faktory sa krasne doplnaju. Takamurov minimalizmus ostatnych nehercov neprebija a naopak realisticke a velmi prirodzene prostredie dava jeho vykonu este vacsiu silu a hlbku. A tie nadherne, dychvyrazajuce scenerie tomu vsetkemu dodavaju este vacsiu krasu. Osamelost hlavneho hrdinu a jeho cestu, ktora nieje len exotickym vyletom, ale aj cestou duchovnou, som vdaka tymto posobivym obrazom naozaj prezival. Stotoznit sa z hrdinom tohto filmu je naozaj jednoduche a vdaka reziserovmu pristupu a citu, medzi hrdinom a divakom vznika naozaj silne puto. Jeho cestu som zi uzil takmer ako on. Tak ako tu nadhernu exkurziu do cinskej krajiny a kultury, tak aj jeho cestu duchovnu. (9/10) (22.06.2008)

Je to celkom dobrá dráma od Yimou Zhanga. Má dobrý príbeh o mužovi z Japonska, ktorý sa pred mnohými rokmi v zlom rozišiel so svojim synom, čo ho veľmi mrzí a nanešťastie sa dozvie, že je práve v nemocnici, keďže má ťažkú chorobu a zostáva mu len pár mesiacov života, no aj tak ho syn stále odmieta vidieť. Keď sa od synovej manželky dozvie, že miluje čínsku operu a túži natočiť spievať jedného uznávaného speváka, rozhodne sa odísť do Číny zoznámiť sa s jeho záľubou a urobiť to za neho, ale na mieste si uvedomuje, že natočiť speváka až tak ľahké nebude. No aj tak urobí všetko preto, aby sa mu to podarilo, no musí to stihnúť čo najskôr. So spracovaním som spokojný, síce na moje prekvapenie o chémiu medzi otcom a synom, čo má v podobných filmoch vždy výrazný priestor tu vôbec nejde, ich minimálny kontakt je len prostredníctvom synovej manželky, ale s tým nemám problém, filmu to aj tak nijak neubližuje. Hlavne, že postava muža a jeho cesta za svojim cieľom si ma získali, až na trochu rozporuplne pôsobiaci útek chlapca, ktorý sa ale v kontexte tiež dá chápať to pôsobí úplne realisticky a prirodzene, oceňujem to zoznamovanie sa s kultúrou a bežnými ľuďmi, pričom sa to nesie v takom príjemne pomalom tempe a veľmi musím pochváliť aj vzťah s tlmočníkmi, toto bolo výborne zvládnuté. Jedine ma mrzí, že hlavný hrdina si cestu k tejto kultúre vlastne nevytvoril, keďže neustále pôsobil dojmom, že ho to vôbec nezaujíma a ide mu len o splnenie svojej úlohy, ale nad to sa dokážem povzniesť. Záver ma síce trochu prekvapil, očakával som niečo klasickejšie, ale aj toto sa mi páčilo a možno ešte viac, než ten očakávaný. Takže ešte sa to mohlo trochu doladiť, ale aj tak mi to dosť sadlo. Herecké obsadenie je na tom dobre, Ken Takakura tu podáva výborný výkon, jeho herectvo je na jednej strane dosť minimalistické, ale aj tak z neho cítiť všetky tie emócie, príjemná postava chlapca, ktorá osvieži svoju časť filmu a ešte dostatok zaujímavých vedľajších postáv, hlavne dvojica tlmočníkov, alebo spevák. S réžiou a technickou stránkou som dosť spokojný, Yimou Zhang zvláda veľmi dobre veľkolepé, ale aj takého malé filmy a to dokázal aj tu, chválim to prostredie, kultúru, atmosféru a taký až realistický citlivý prístup. Takže Yimou Zhang má samozrejme za sebou aj lepšie filmy, ale aj toto sa mi páčilo, podobný štýl mi sedí. 72% (16.08.2014)