Láska je láska

Nečekal jsem od toho dílka nic moc a tak jsem nemohl být zklamán. Vesměs je to plné standardního českého uprděnýho kýče, klišé a sentimentu a vůbec nic nového. Jen se autoři snažili vyplnit prázdnou díru české kinematografie a vecpat do filmu co nejvíc současných mezilidských problému a snažili se je "jako vyřešit". Většina humoru působí ale trapně a příběh vyumělkovaně a povrchně. Možná je moje hodnocení i zbytečně vysoké, ale potenciálek to nějaký má, tak velmi slabé 2 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (03.01.2014)

Z tohoto snímku jsem měla opravdu rozporuplné pocity. Nemůžu říct, že by mě urážel, ale zároveň mě ani příliš nepobavil (a tu marihuanovou linku bych vystřihla úplně). Podivovala jsem se nad nelogičnostmi (dědeček střeží slepou vnučku jako oko v hlavě, ale následně ji pustí na několik dní s klukem, kterého v životě neviděl, hmm), některé scény ale byly milé (třeba nákup kalhotek). Vyzdvihnout zaslouží výkon pana Nárožného, Ondry Vetchého a hlavně šikovné Anety, které jsem nevidomou slečnu věřila na sto procent. Zajímavý film, v rukou jiných tvůrců ale mohl dopadnout lépe. (19.12.2016)

Jsou filmy, které člověka uchvátí tak, že na to nemá slov. Toto je ten případ. Vypůjčím si tedy slova Františka Fuky z FF filmu: - Po sledování takovéhoto filmu si musím říct "Zlatý Vejdělek, zlatý Hřebejk". A to je vskutku neveselé pomyšlení...- Já dám jednu hvězda z milosti a mé útlocitnosti k tvůrcům. Škoda, že tam hana zaňáková neřvala „láska je láska“ celý film, což by mne jistě vyprovokovalo k objektivnějšímu oznámkování než je těch nadhodnocených 5%. Produkce: Happy Celluloid (28.09.2017)

"Láska slepců bývá slepá, seznala i dívka lepá. Vysnila si cherubína, přišel cigoš, čí to vina? Vltava zde pramení... Bez gumy? Zlé znamení! Dědu z toho trefil šlak, fuj rasista, dobře tak. Gay se k svatbě uvolil, čímž nám hepáč zachránil." Tím jsem o filmu vše podstatné vykecal, veršovanými spoilery :-), a teď se můžu věnovat své oblíbené kratochvíli - vymýšlení alternativního konce filmu. O deset let později: Rodinný domek. Maruška s Honzou jsou stále manželé a mají již tři děti. Po Markově cikáněti si ještě pořídili vlastní dítě (Honza si dal pár panáků, pak zhasnul a Marušce při tom říkal "Tomáši"). Třetí bejby počala Maruška s Tomášem (opět panáky, zhasnuto a Tomáš jí při tom říkal "Honzo"). Je vlahý večer. Maruška, Honza a Tomáš plus tři jejich společné děti sedí venku na zahradě u ohně a opékají špekáčky. Zpívají "Kometu" od Jarka Nohavici (který ještě stále Putinovi nevrátil ten Puškinův metál). Na kytaru hraje Marek. Pak přichází vetchý dědeček Vetchý, odvádí děti spát, Honza a Tomáš se něžně berou za ruce a koukají na hvězdy, zatímco Maruška s cherubínem Markem hupky dupky do jeho maringotky, zaparkované v zahradě. Tomu říkám dotažený happy end, na pohodu. (19.03.2022)

No byla to nuda no! Takovej malej pokus o vyrovnání se s menšinama, postižením, homosexualitou a těžkostmi života, ale mám pocit, že tuhle otázku otevřelo Horem pádem docela statečně, tudíž dělat to znovu a ještě v romantickém provedení byl trochu ústřel. Zvlášť, když u nás se tohle moc nenosí. Ale, duo Vetchý Stašová, jak už tu bylo řečeno, bylo geniální. (25.07.2013)