Svet bez konca

Svet bez konca u mňa zabodoval. Najprv k tomu čo sa mi nepáčilo. Na môj vkus bolo celkové prostredie a pospolitý ľud až príliš uhladené a čisté. To je vyslovene idealistické. Privítal by som viac stredovekej "špiny", ktorá by realite určite zodpovedala viac. Čo sa týka historických udalostí tak to je jedna chyba na chybe. Skutočným udalostiam tu zodpovedá naozaj iba málo vecí. Preto tento film nebudem hodnotiť akoby som hodnotil historický film. Mňa totiž na ňom upútalo niečo iné. Možno to aj bolo zámerom autorov, vytvoriť nádherný príbeh, zasadený do stredovekého prostredia aj za cenu prekrútenia histórie. Autorom sa podarilo veľmi dobre vykresliť zákutia ľudskej psychiky a zla a vytvorili tak príbeh, ktorý po celý ten dlhý čas ani chvíľu nenudil. Oceňujem tiež myšlienku, že zlí ľudia sa zvyčajne zničia sami alebo navzájom. Príbeh bol rovnako zaujímavý ako pri Pilieroch zeme, čo je hlavné a chybičky vyššie spomenuté preto odpúšťam. Zároveň je však pravda, že z rovnakého filmového žánru ma Prekliati králi alebo Agora bavili viac a ja to musím nejak rozlíšiť, takže hviezdička dole. Nerád by som tým však niekoho odradil, tento film rozhodne stojí za pozretie. 89/100 (06.01.2014)

Mou velkou startovní výhodou byla nepolíbenost Pilířema země a to i v knižní podobě. Čili mě případné srovnávání nemohlo nijak ovlivnit, nebo mi kazit dojem. Cesta k tomuto žánru byla značně trnitá. Když mě do Folletta a tedy nejprve i Pilířů začal uvrtávat můj jedinečný, ovšem čtenářsky značně perverzní přítel, tak jsem mu to sice roztržitě odkývala, no v nitru přesvědčená, že nejsem přece uchyl jako on, abych se pouštěla do nějaké středověké slátaniny o tisíci stranách. V životě by mě nenapadlo, že by se tam mohlo dít taky něco zajímavého, kromě toho, že budu muset vytrpět popis každého blbého kamene a trámu prokládaný náboženskými liturgiemi.Takže Pilíře mi v ebuku netknutě hnily a stejně tak seriál Na věky věků jsem obcházela jako psí chcanky. Klikla jsem o něj v podstatě omylem. První díl jsem dokoukala jen ze slabosti k středověké Anglii, která kdysi protla v seriálu Robin Hood můj naivní, dětský věk , kdy mi k hrátkám s přirozením stačil umaštěný chasník v kápi. Zde jsem se octla tedy skoro o dvě století dál, nicméně umaštěnců dostatek, výprava musela stát balík, čili se na to hezky dívalo. Na televizní seroš úžasně výpravné. Do děje jsem se ponořila doopravdy až tak ve třetím, čtvrtém díle a silně podezírám většinu autorů hyperkritických komentů, že se dál než ke třetímu dílu nedohrabali, čili jejich hodnocení nepovažuji za objektivní. Opravdu zajímavé to totiž začne být až tak v půlce, kdy už se orientujete v postavách, příběh se začíná zapeklitě komplikovat a zvraty v ději jste již schopni dostatečně ocenit. Nadchla mě možnost zabrousit jako divák do uvěřitelně ztvárněné, drsné doby středověku plné pošahaných náboženských pokrytců, perverzností, morbidních praktik, msty a minimálního povědomí o ceně života. Dost vysoký počet nesympatických, bezskrupulozních sviní v jednom příběhu mě ovšem celkem vyčerpával a to jak srdnatě přežívali mě značně sralo. No takhle nějak bych si představovala dějepis pro lenochy. Nic vám do paměti nevryje panovníky a události lépe, než když je opentlíte sexem, morem, násilím a intrikami. (07.05.2013)

Pilíře byly schematické až hrůza, naivní až pohádkové, přesto tak nějak sympatické. Na věky věků jede v naprosto stejných kolejích, je to dvojka jak má být, stejné schéma, stejné postavy, stejná zápletka. Postavy se jen jinak jmenují, ale zažívají prakticky to samé, mají stejné povahy, dobří jsou dobří až do sladkého vítězství a špatní jsou špatní až do hořkého konce. Jenže oproti Pilířům to není ani moc zábavné, postavy totiž pozbyly i tu trochu individuality a charismatu, o nějaké jejich osobnosti se tu mluvit nedá. A k tomu to míchání s historií, hmm (Eduardu II. by bylo na konci asi tak 60 například...). Dokonce ani ta výprava nepůsobí tak velkolepě jako v prvním případě, zvlášť finální "bitva" o město připomíná pouťové divadlo. Když to opět porovnám s Pilíři, tam bitva mezi Matyldou a Štěpánem na televizní poměry vypadala fakt dobře a stavění chrámu vypadalo jako opravdové stavění chrámu. Pozitivum? Hezké dívky s na středověk pozoruhodně kvalitními, hmm, zuby. (19.12.2013)

Zábavný dobrodružný ahistorický seriál. 1) Inu, Ken Follett umí napsat pěkný příběh a zasadit ho do prostředí, které vzdáleně evokuje anglickou historii. A tak není divu, že po úspěchu Pilířů země následovala další kniha Na věky věků, která jakoby své předchůdkyni vypadla z oka. Opět následovalo pěkné zfilmování a diváci jsou opět spokojeni._____ 2) I tento seriál vsadil na osvědčené postupy - atraktivní výpravné prostředí (kupodivu i bitva byla zpracována přijatelně, byť evidentně měli tvůrci omezený rozpočet), dramatický kapku recyklovaný děj plný zášti a úskoků a samozřejmě pěkné herce._____ 3) Jsou tu 26letý Oliver Jackson-Cohen (zlý a bezohledný bratr - rytíř Ralf), 25letý Tom Weston-Jones (hodný bratr Merthin), 36letý Rupert Evans (démonický převor Godwyn), 27letý Tom Cullen (Wulfric), 34letý Blake Ritson (Edward III.), 28letý Kostja Ullmann (Holger), 33letý Maďar Iván Fenyo (Alan Fernhill), 42letý Ben Chaplin (Sir Thomas Langley, gay), cca 25letý Jason Langley (gay partner Thomase Langleyho, mnich) a další._____ 4) Opět sledujeme až úsměvné lapsy. Na anglickém dvoře té doby se mluvilo normanskou francouzštinou až do roku 1410. Domy uvnitř vypadají jako ze skanzenu. Nesouhlasí věk historických postav atd..._____ 5) Zajímavé komenty: JFL (odpad), Acrobat (odpad). (03.11.2015)

"Pilíře země" byly vata do hlavy, která coby přepjatý soap-operový midcult mámila diváky zdáním komplexnosti a osudovosti. Volné pokračování "Na věky věků" už je jednak ryzí dojná kráva vezoucí se na bohužel pochopitelném úspěchu první knihy/série, ale především představuje až odstrašující exploatační bulvárek, který už se tvůrci ani nepokoušeli zachumlat do hávu nějakého zdání. S bezelstností hraničící s estetikou alegorických vozů či wrestlingu se plebsu předkládá podívaná sloužící k impotentnímu hospodskému flusání jedovatých slin na adresu oněch zlotřilých zlounů z řad mocipánů, kteří utiskují štěstíčko obyčejných lidí. Míra prvoplánové profilace postav a jejich konfliktů spadá až do karikatury, když se ruce hlavních záporáků zbarvují krví tak často, až to hraničí s masovými vraždami. Kdyby se to celé netvářilo tak vážně, mohl by to být fajn camp, ale tohle je prostě narativní ekvivalent Blesku - stejně jako v případě jeho odzbrojující přímočarosti se ani "Na věky věků" nelze vysmívat. (05.04.2013)