Svet bez konca

Ještě během sledování seriálu jsem byla nucena otevřít Folletovu knihu, u níž jsem se domnívala, že už ji nikdy nebudu muset do svých rukou vzít. Kniha mě děsně nudila, ono taky 923 stran z anglické historie XIV. století z pohledu měšťanů, kléru a spodních vrstev společnosti, pro někoho, kdo byl zvyklý na tu českou z pohledu králů a jejich blízkých, je pořádný rozdíl. Seriál zdaleka tak nevypadal, ba naopak, stále se tam motali král Eduard III., královna Izabela a (pro ty, kteří jsou znalí historie, tak tady vytvářím spoiler) když se člověk dobře podíval, jak byla změněna postava Thomase, tak mu muselo být jasný, kam to celé směřuje. Událostí z knihy se to drželo jak kde (úplná změna toho, kdo byli rodiče Ralpha a Merthina, i co se stalo s jejich otcem, a také úplně jinak se i oni dva dostali tam, kam se dostali – tedy Merthin na místo stavitele a Ralph zbrojnoše, proměna charakteru Gwendina bratra, seriálový Godwin byla postava vytvořená spojením min. dvou z knihy, Merthin si nepřivedl z Itále dceru etc. etc.) a myslím si, že hlavně bylo třeba, aby se to předlohy přidrželo v závěru, protože tam z toho tou bitvou o Kingsbridge udělali zcela dokonalý paskvil. Závěr knihy měl totiž alespoň smysl, tady jak se na vše přestali dívat optikou spodních vsrtev společnosti, ale zatáhli do toho královskou rodinu, ho museli změnit zcela a podle mě teda svůj smysl postrádal (to je reálnější ta tyč). Zkrátka, jedná se o líbivě natočený příběh, který nepostrádá dramatické okamžiky a zvraty a občas i historické události (Mortimerova smrt, bitva u Kresčaku, černá smrt…), ve kterém se mi zamlouvali Merthin i Caris, i předělaná postava Thomase (skoro by si člověk přál aby to tak bylo) ale se skutečnou tehdejší dobou, včetně moru, toho mají daleko více společného taková Černá smrt (2010), Markéta Lazarová či dokonce i Bergmanovo děsivé podobenství Sedmá pečeť, které vůbec nebylo zamýšleno jako historický film. (11.01.2014)

Po tom, ako 80% sledovania preblačíte do obrazovky "Chcípni, ty kurva!" nejde inak, len vpáliť plný zásah. Je to jednak mojou fascináciou toho až rozprávkového obdobia, kedy fekálie tiekli prúdom dole ulicou a svätý boch odmenil Európu za tento hygienický pokrok morovým zaparením vajec - bez ohľadu na to, koľko toho zhrabujete na jeho slávu a chválu. Zákerné svine sú ešte väčšie a zákernejšie než v Pilieroch... a chlapi, ruku na srdce, alebo radšej na rozkrok: Koho neprenasleduje/ -dovala predstava predohry (správny slovesný tvar si doplňte podľa vašej schopnosti prekrvenia), ktorá by spočívala vo forme štyroch slov "ľahni si na zem". Ja skrátka tieto historické intrigy môžem...(februárový apgrejd pre lillka) (15.02.2014)

Piliere Zeme sú nad týmto kúskom ďaleko vyššie, ale aj tak sa nám podarí ochutnať tú jemnú prívetivú stredovekú atmosféru. Máme tu romantických mužov, ktorí vítajú manželky so sekerou v ruke a pozdravom: Ty neplodná mrcha! Alebo láska k blížnemu, keď za vami príde človek nakazený morom a vy mu poviete: Choď domov a zdochni! Jednoducho krása, ku ktorej sa pridávajú lesbické mníšky, za ktorými nezaostávajú teplí bratia, inak pravoverní katolícki mnísi. Zaujímavé boli aj medicínske vsuvky, ako napríklad celkom explicitné zábery na rezanie rôznych častí tela, prípadne exekuovanie obesením, ktoré sa tu deje v podstate každých 10 minút. S exaktnou históriou to spoločné veľa nemá, ale dá sa na to pozrieť. (28.10.2018)

Středověk jak z nějaké parodie: chlípní kněží, mor, nevěstky, inkvizice, čarodějnice, upalování, znásilňování, otravování…. Všechno, na co si vzpomenete v souvislosti se středověkem a znalostmi načerpanými z pokleslých románů, filmů a komixů, tak to tady máte. V době válek si dvě jeptišky v klidu cestují mezi Francií a Anglií, cesta do Itálie se taky dá zvládnou levou zadní, osvícená matka abatyše div, že neotevřela školku pro ratolesti svých svěřenkyň…. Tahle zábavná hra ala středověk by se dala snést, kdyby však byla zábavná. Jenomže postavy jsou tak povrchní, že už to víc nejde. Jsou ploché, neprokreslené, nedá se s nimi soucítit ani sžít. Děj je primitivní, napsaný bez sebemenší invence, takže je prostoduchý až stupidní. … Ještě možná zápletka kolem krále měla aspoň ždibec potenciálu, ale toť vše. SHRNUTÍ: Hrajeme si na středověk v ochotnickém hávu. (10.05.2021)

Mou velkou startovní výhodou byla nepolíbenost Pilířema země a to i v knižní podobě. Čili mě případné srovnávání nemohlo nijak ovlivnit, nebo mi kazit dojem. Cesta k tomuto žánru byla značně trnitá. Když mě do Folletta a tedy nejprve i Pilířů začal uvrtávat můj jedinečný, ovšem čtenářsky značně perverzní přítel, tak jsem mu to sice roztržitě odkývala, no v nitru přesvědčená, že nejsem přece uchyl jako on, abych se pouštěla do nějaké středověké slátaniny o tisíci stranách. V životě by mě nenapadlo, že by se tam mohlo dít taky něco zajímavého, kromě toho, že budu muset vytrpět popis každého blbého kamene a trámu prokládaný náboženskými liturgiemi.Takže Pilíře mi v ebuku netknutě hnily a stejně tak seriál Na věky věků jsem obcházela jako psí chcanky. Klikla jsem o něj v podstatě omylem. První díl jsem dokoukala jen ze slabosti k středověké Anglii, která kdysi protla v seriálu Robin Hood můj naivní, dětský věk , kdy mi k hrátkám s přirozením stačil umaštěný chasník v kápi. Zde jsem se octla tedy skoro o dvě století dál, nicméně umaštěnců dostatek, výprava musela stát balík, čili se na to hezky dívalo. Na televizní seroš úžasně výpravné. Do děje jsem se ponořila doopravdy až tak ve třetím, čtvrtém díle a silně podezírám většinu autorů hyperkritických komentů, že se dál než ke třetímu dílu nedohrabali, čili jejich hodnocení nepovažuji za objektivní. Opravdu zajímavé to totiž začne být až tak v půlce, kdy už se orientujete v postavách, příběh se začíná zapeklitě komplikovat a zvraty v ději jste již schopni dostatečně ocenit. Nadchla mě možnost zabrousit jako divák do uvěřitelně ztvárněné, drsné doby středověku plné pošahaných náboženských pokrytců, perverzností, morbidních praktik, msty a minimálního povědomí o ceně života. Dost vysoký počet nesympatických, bezskrupulozních sviní v jednom příběhu mě ovšem celkem vyčerpával a to jak srdnatě přežívali mě značně sralo. No takhle nějak bych si představovala dějepis pro lenochy. Nic vám do paměti nevryje panovníky a události lépe, než když je opentlíte sexem, morem, násilím a intrikami. (07.05.2013)