Teď a tady

Musim se sam sebe ptat, kdy uz takovyhle film skonci nejak originalne. Pokud se filmu podarilo me dojmout, stalo se tak az v zaveru. Plno dojemnych scen vyznelo naprazdno a sekce filmu tohoto typu je jiz kazdorocne pravidelne zaplnovana. Irvine hraje jak poleno a za dakotu hraje vzhled, chce to zajimavejsi pribeh a ne se utahat na hlavni dejovy linii, coz je "exitus" pro filmy o smrtelnych nemocich. V tomhle ohledu je 50/50 vynikajici. (02.02.2013)

Díky silnému závěru (poslední asi 1/3 filmu) z počátečních 3 hvězd hodnotím ještě o něco výše. Silné téma holt asi vždy bude působit, že útočí na city, ale nevim moc, jak jinak jej divákovi podat. Sympatická představitelka, hezká hudba, emoce. 'Náš život je sled událostí, nenechte je odejít. Všechny směřují k tomu jednomu...' 70 % (30.01.2014)

Hodně silný film, který se ale bohužel neubrání tomu, aby zároveň sám sebe nevysával - myslím tím zejména pasáže kde je Tessa ta nejsilnější z celé rodiny/přátel/známých. A i když byl závěr filmu tahem na moje slzné kanálky, musím konstatovat, že se mi Now is good s celou tou svojí myšlenkou, že naše životy jsou tvořeny jednoduchými okamžiky, které směřují k jedinému bodu, líbil. Snad jen ten skelný pohled Dakoty bych vyměnila za nějakou - pro tuhle roli vhodnější - jinou herečku. "Zbytek" hereckých výkonů (zejména otec, matka a bratr) ale nemá chybu. (03.05.2013)

Filmy, v ktorých má hlavná postava chorobou vymeraný čas sú u tvorcov obľúbené, pretože umožňujú hrať na divákove city, ale súčasne sú extrémne náročné, pretože falošnosť, klišé, póza z nich pri nepozornosti tvorcov priam trčí. To sú dôvody, pre ktoré ma nezaujal najslávnejší predstaviteľ tejto tematickej skupiny - Love Story a ani dnes videný Now Is Good. Naopak Isabele Coixet ma dokázala zaujať filmom My Life Without Me, pretože sa dokázala existujúcim nástrahám vyhnúť. U nej sa mohol Ol Parker inšpirovať a mohlo to dopadnúť o niečo lepšie. (04.07.2014)

Předloha Before I Die (což je, mimochodem, daleko lepší název) se mi celkem líbila a tak jsem se na filmové zpracování těšila, snímků na tuto tématiku navíc není nikdy dost. Co mě přimělo se těšit daleko daleko víc, bylo obsazení Kayi. Víc jsem se nemohla dočkat už jen Hobita. V knižní verzi jsem měla s hlavní hrdinkou ten problém, že zkrátka byla příliš malicherná, sobecká a její přístup ke starostlivému otci byl prostě strašně bezohledný. Tady ten její charakter není až tolik vykreslený, ale přeci jen jsem se do ní nedokázala naplno vcítit, navíc je Dakota ve své roli nevýrazná a její přeslazený partner a nevydařený akcent tomu moc nenapomohl.. Dojmout mě se podařilo jen jejímu otci, kterého mi narozdíl od Tessy bylo skutečně líto. Kaya tradičně skvělá, dovedu si představit, že kdyby měla hlavní roli ona, tak brečím už od úvodních titulků a ještě dvě hodiny poté:) Slabší 4*. (30.12.2012)