Nezvratný osud

"My všichni jsme jak myš, kterou kočka drží za ocas." Pro nás nesmrtelné je dost obtížné pochopit obavy lidí ze smrti, ale zkusil jsem to. Pořád sice nevím, o co jde, ale tento pokus o oblafnutí Smrťáka se mi docela líbil a to hlavně proto, že si to okradený nenechal líbit. Dobře věděl, kdo si koupil letenku a připravil náhradní řešení. Mě tedy nejvíc pobavilo brilantní zúčtování se slečnou Lewtonovou, kdy si opravdu vyhrál s pojistkami, aby nedošlo k dalšímu nevhodnému přežití své smrti. Osudu zkrátka neutečeš, ale já jsem Osud, takže utíkat nemusím. (06.02.2017)

Výborný a originálny teenagerský horor, paradoxne som sa pri jeho ďalších pokračovaniach bavil o niečo viacej. Tento diel je asi zo všetkých najvážnejší a má aj najhustejšiu atmosféru. Samozrejme ani tu nechýba slušná dávka čierneho humoru. A tie "akože náhodné nehody" boli skvele spracované a niektoré poriadne šťavnaté. Nie je to dokonalé, ale odporúčam to každému! (17.08.2007)

Tento film mám moc rád. Úvodní sekvence je skutečně dechberoucí, ale film tím nekončí. Hlavním záporákem je tentokrát neviditelná Smrt. A její vražedné útoky (řetězení různých "náhod") jsou prostě mistrovské. Různé předtuchy a vidění to je moje. Výborný je Devon Sawa v hlavní roli (škoda, že v pokračování nehraje). Neprávem opomíjený teenagerovský horor je lepší než všechny Vřískoty a Tajemství různých lét. Originální a navíc skvěle natočeno. Podařená je i hudba méně známé Shirley Walkerové. (27.07.2003)

Je to vynikající horor. Z úvodní scény, které předchází pád dopravního letadla, mrazí a pocit mrazení prakticky pomine až se závěrečnými titulky. Pocit strachu z neviditelné Smrti je zde daleko intenzívnější, než kdyby to byla nějaká vyzáblá stařena s kosou na rameni. Režie Jamese Wonga je dokonalá a vhodně se doplňuje se zajímavým, nápaditým a originálním scénářem. Devon Sawa v hlavní roli se své role zhostil dokonale. Jedná se zkrátka o jeden z nejpovedenějších hororů zpočátku nového tisíciletí. Další díly spíše opakovaly, variovaly stanovené schéma. (30.01.2009)

Málokterý ze slasherů 70. a 80. let se může pochlubit takovou nápaditostí a vtipem jako jejich epigoni z let devadesátých VŘÍSKOT a NEZVRATNÝ OSUD. Místo toho, aby jste se před každou smrtí (která nakonec kolikrát ani nebývala ukazána nebo byla trestuhodně odbyta) tři až pět minut nudili při tzv. čekání na vraha (postava, která má umřít se při něm nic netušíce sprchuje, jde do ledničky, odněkud na ni vyskočí kočka atp., vrah se zatím potuluje někde okolo a celé to má být jakože napínavé), v NEZVRATNÉM OSUDU se po celou dobu tohoto čekání okolo oběti zlověstně "stahují mračna" v podobě pomalu se splétající sítě smrti, což vás udržuje v stupňujícím se napětí, korunovaném vynalézavými a brutálními mordy. A funguje tam i aura městské legendy. (29.07.2005)