Přední linie

Film Gojijeon, nebo The Front Line nebo po česku Přední linie je ukázkou toho, že Korejci umí točit válečné filmy stejně dobře jako Hollywood. A Přední linie úřaduje ve všech směrech. Ať už je to výborný scénář, kde se dva jihokorejští vojáci znovu setkají na bitevním poli na konci korejské války. Ať to jsou skvělé bojové i nebojové scény, např. ta se snajprem nebo neustálé dobývání strategického a zároveň rozdělujícího kopce. Ať to jsou výborné herecké výkony hlavních hrdinů, kterým jsem věřil celou tu dobu. Ať to je řízná a skvěle komponovaná hudba, ze které běhal mráz po zádech. No a samozřejmě skvěle vykreslené charaktery a ukázka těch největších sraček, do jakých může člověk spadnout, když se dva rozdílně myšlející národy pustí do sebe. To vše mi tak neskutečně sedělo, že musím dát plnou, protože pro mě se jedná o nejlepší válečný film roku 2011, a zároveň budu doufat, že ač je film červený, pořád má setsakramentsky nizké hodnocení. Lets Go Korea War Movies!!! (11.02.2012)

Velmi naturalisticky podaný pohled na to, jak to vypadá, když už jsou kluci na dně a bojiště se mění v pole mrtvých a kde se slévají obě strany, ale už bez boje. Film, který si vyžádal obrovské množství komparsistů, kteří vytvářeli zem, po kterém ještě chodilo a bojovalo pár těch zbylých a to ke konci už zcela zbytečně. Korejci si ve skutečnosti užili té války moc. Četla jsem o třech a půl milionech mrtvých, možná na jiném místě, možná dohromady, ale je to zoufalost sama, pomyslet jen na to, že k tomu ve většině případech nemuselo vůbec dojít. Ta trochu patetická struna jim budiž odpuštěna, protože u nich je téměř samozřejmostí. (17.12.2018)

Je docela jasné, proč má korejský film poslední dekády takový vřelý ohlas. Korejci jsou totiž bravurní řemeslníci, pouští se do atraktivních témat, umí své filmy napumpovat akceptovatelnou dávkou patosu a afektovanosti a jejich tvorba na západního diváka nepůsobí vyloženě exoticky. ______ Při hodnocení Přední linie se někde uvnitř mé hlavy přetahuje nenáročný divák, který si užil pulzujících emocí a výborně nasnímané válečné vřavy s tou druhou půlkou mého diváckého já, jenž nemůže přehlédnout, že Hung Jang do svého díla zahrnul de facto 100% kliše spojených s válečným žánrem a nenabídnul vůbec nic nad to, co už do svých snímků zapracovala kvanta filmařů před ním. Při hvězdičkování na CSFD ovšem většinou dávám o něco větší váhu samotnému diváckému zážitku, než racionálnímu zhodnocení, takže nakonec zůstávám u pěkných 70%. (30.11.2012)

,,VÍTE PROČ PROHRÁVÁTE? PROTOŽE NEVÍTE, PROČ BOJUJETE!“ ... ,,A PROČ TEDA BOJUJETE?“..... /// Jak už říkal obrlajtnant Makovec:,,Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt.....“ a tak je Kang převelenej na Východní frontu (na Ural? Korea vole!). No von je to vlastně jen kopec u 38. rovnoběžky, ale kurevsky důležitej (ropa? Korea vole!). Pokus o vystižení atmosféry těch skutečnejch dnů, korejská komplikovanost povah a běhání po kopci za rykotu zbraní a bouchání granátů. Příměří v nedohlednu, kolem řádí ,,2 sekundy“ (mimozemšťan? Nebuď zvědavej!), někoho trápí záhada kolem ,,Pohangu“ a tím vším - včetně solidních válečnejch scén se tvůrci snaží apelovat na nesmyslnost války, svědomí i přátelství. Prostě Korea. V každým filmu musí bejt všechno! Samozřejmě, že dávám 4*, byť mě víc jak ¾ filmu citově ani emočně nevyčerpávaly (což je ale můj problém). Taky nečekejte žádnej masakr či jatka. Jen dobrej válečnej film o Korejcích a tý jejich válce (,,SBOHEM, BOJOVALI JSTE DOBŘE“). Já se pak v závěrečný bitvě dočkal (lehce) i těch emocí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem za každou válku proti komoušům. 2.) Zjistím, co se stalo v Pohangu 17.8. 1950 (a taky tě zajímalo, kdo byl 2 sekundy!!!). 3.) Thx za titule ,,Klimun“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (08.02.2012)

"Zastavte veškeré nepřátelské aktivity na všech frontách. Opakuji. Zastavte veškeré nepřátelské..." Tihle kluci korejský prostě vědí jak na mě. Beze srandy, jeden z nejlepších (proti)válečných filmů, který jsem kdy viděl, kdy se naprosto makabrózní scény útoku prolínají s těžce osobními záběry vojáků, kteří vlastně ani pořádně neví, za co bojují, ale rozkazy se přece plnit musí. Ve filmu je hodně znát, že se Korejci skutečně snaží přijít na podstatu korejské války, kdy proti sobě bojoval (vlastně bojuje, protože jsou dodnes ve válečném stavu) jeden národ. Silný snímek o nesmyslnosti válek. "Na něco se tě zeptám. Na tohle ses mě ptal před třemi lety. Víš, proč prohráváte? Protože nevíte, proč bojujete! Tak proč bojujeme? "Věděl jsem to. Věděl jsem proč. Ale... Už je to příliš dlouho. Zapomněl jsem." "Ty jeden hajzle." (20.03.2012)