Kravaťáci

Právě jsem dokoukal třetí sérii a musím uznat, že mě tento seriál naprosto uhranul. Dalo by se říci, že jsem ho vykoukal jedním dechem a ani minutu jsem se u něj nenudil. Macht i Adams jsou skvělí a jejich kolegové a spolupracovníci také. Neplatí zde pravidlo, že seriál ztrácí na kvalitě novými řadami a tak rozhodně řadím Suits mezi své nejoblíbenější serály a nemůžu se dočkat další série. (02.11.2013)

Obvykle se necítím dobře v budově plné bohatých, sebevědomých a neustále intrikujících individuí, jež vynikají v neolympijské disciplíně kličkování mezi paragrafy. Patrně proto jsem se mezi kravaťáky nijak zvlášť netěšil, ale Mikeův naivní pohled na právo mne rychle dostal do děje, Harveyho čestná vítězství hravě zlomila mou nedůvěru v právní systém, Donnina oddanost ve mně vzbudila touhu mít vlastní asistentku a křečovitý Louisův úsměv mi zase vrátil jistotu, že důležité je vyhrát a čestnost je pouze zbytečná překážka na cestě k vytyčenému cíli. Poměrně dlouho se mi nestalo, aby mi seriálové čyřicetiminutovky svižně proběhly před očima za subjektivních deset minut a obelhaly mne tak pocitem, že mám dost času a mohu se v poklidu mrknout na další díl. (07.12.2012)

Strhující exhibice sympatických ksichtů, filmových citací, slovní vaty a obleků šitých na míru v cimře korporátní Ameriky. Inu, bez mučení přiznávám, že jsem na pár vteřin ucítil cosi jako sympatie k té mrzké profesi. Samozřejmě to má své mouchy, happyendy se tu metá do všech stran a tu a tam nějaká logická díra prosákne na povrch, ale co na tom záleží, když je celek tak sympatický a druhá série graduje kadencí luxusní asijské štětky při handjobu pupkatého Švýcara. Asi spíš jako ten Švýcar nebo tak nějak. Každopádně někdy po druhé sérii dávám sbohem, neboť nadprůměr tohoto seriálu je velmi, velmi mírný a existuje spousty lepších, u kterých můžu plýtvat svým životem. (14.11.2012)

Naprostá dokonalost. Ať už se jedná o propracovanost a psychiku postav (což jsem naposled viděl možná tak v BSG nebo Spartakovi?), skvělé vtípky a odkazy na jiná díla, zábavné dialogy a hlavně postavy, postavy a postavy! Ať už je tam zrovna nějaký sympaťák, chytrák, slizoun, vlez prdelka... vždycky tu postavu budete mít rádi a nebude vás tam štvát. A že občas ani nechápu, jak ten případ vyřešili? Co na tom záleží. Edit: S přibývajícími sériemi však ubyly jednotlivé případy a přidal se důraz na navazující příběh a osudy postav. Žel bohům už to pak po čase začalo působit zmateně, nereálně a zkrátka už dost překombinovaně. Finále páté řady byl ovšem skvost. (26.09.2012)

95%. Slabší rozjezd v 1.sérii, kdy se člověk poměrně dlouho rozkoukává a rozhoduje se, jestli dokáže Harveymu, Mikeovi a ostatním důvěřovat. Herci se s postavami sžívali postupně, stejně jako tvůrci s právnickým prostředím a manipulací s postavami a jejich vztahy. 2.série, o třídu lepší než první, ukázala, jak se s tím všichni poprali a ta vyšperkovaná struktura nakonec zasáhla přímo do srdce. Vypracované a skvěle zahrané charaktery (především Patrick Adams ukazuje, co v něm je), vztahy do sebe zapadající, zajímavé, rozmanité a napínavé právnické případy, potřeba po skončení dílu vidět okamžitě další. Nelze nezmínit také geniálního Ricka Hoffmana v roli, kterou jsem v ostatních seriálech postrádal - v roli "záporáka", kterého prostě nejde nemilovat. Suits po slabším úvodu aktuálně už splňuje vše, co má perfektní seriál splňovat - sžití s postavami a dějem, jako by šlo o váš život, a touhu po tom, aby to nikdy neskončilo. Nejoblíbenější postavy: Mike, Rachel; Nejoblíbenější série: 2. (18.09.2013)