Backyard
Backyard
Obsahy(1)
Chlapík jménem Árni Rúnar dostal jednoho dne nápad: pozve k sobě na dvorek pár kapel, které zdokumentuje v živé nahrávce. Myšlenka vyústila ve film. Árni dal ve svém studiu-boudičce dohromady hudební vybavení a modlil se za dobré počasí. Svolal všechny sousedy a napekl pizzu, muffiny a placky. A pak už začali přicházet talentovaní islandští muzikanti nové generace, aby společně poskládali obraz čerstvého ostrovního popu v létě roku 2009. Film Na dvorku je svým způsobem undergroundovou antitezí k velkorozpočtovému, tak trochu „reklamnímu“ portrétu islandské scény Screaming Masterpiece (Úplně geniální!, uvedeno na MFF KV 2005). Intimní, domácký snímek ukazuje „do it yourself“ náturu islandské scény, která tvoří zásadní lidské i tvůrčí podhoubí. Na festivalu „na dvorku“ účinkují nejlepší kapely z ostrova: Múm, FM Belfast, Hjaltalín, Sin Fang Bous... Diváka ale převálcuje i laskavý a účinný lidský rozměr všeho, co se tu děje – přátelství, ruční práce, milý amatérismus, chyby, které vedou k objevům. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (6)
Snad má velká láska k islandské hudbě vede k doslovnému zbožňování Backyardu, protože to, co jsou schopní a ochotní účinkující předvádět, nemá obdoby. Útulný zašlý dvorek, na němž se těsní vlasatí hudebníci, je místem, které se již samo o sobě zásadně podepisuje na kouzelnosti dokumentu. A jak se pomalu stmívá a nad FM Belfast se rozsvěcují drobná světýlka, vše se stává příjemně intimním a Högni Egilsson je najednou vašim starým známým. Balím spacák a stěhuji se na Island. ()
Část islandské hudební scény se sešla na dvorku Árniho Rúnara, hned vedle vtipně červené chatky se střechou z vlnitého plechu. Rúnarovi šlo původně jen o hudební nahrávku z celé akce, ovšem právě ta elegantně chátrající červená 'krabice' inspirovala režiséra Sveinssona k celému dokumentu. A nápad to byl výborný, z kapel nadšení pro hudbu a sebevyjádření přímo tryská, stejně jako z diváků na dvorku, kteří energicky skáčí, zpívají a napodobují jakýkoliv pohyb hudebníků. Jídla, pití, módních i vlasových kreací se mísí na jednom malém plácku nespočet, ani kvalita hudby však nezůstává pozadu. Ať už se jedná o bláznivé písničkově-taneční kreace nebo pomalou infantilní kytarovku If I were a fish, if you were a seashell..., energie interpretů se na vás přenese i přes filmové plátno. Malinko zarazí jakýsi řev při němž se hlavní zpěvák pokouší sníst mikrofon, na druhou stranu právě tento interpret si vysloužil potlesk přímo v kinosále. Takže seďte, stůjte, poskakujte, tancujte, křičte...ale hlavně si snímek užijte do posledního tónu! ()
46th KVIFF 2011 - 2011: A MUSICAL ODYSSEY - 2011: Hudební odysea (Backyard / BACKYARD / Na dvorku) ()
(MFF KV 2011) Nehraný filmový vrchol letošního KV festivalu, byť se příznám bez okolků k tomu, že je tomu tak především pro to, že islandskou hudební scénu miluju a kapely zde vystupující patří k mým top (především FM Belfast, jejichž tahouni zde vystupují v "hlavních rolích" a jejichž hudební guru je tahounem celého tohoto dvorkového projektu). Z filmu čiší láska k hudbě, k přátelství a ke sdílení společného času. A "pan režisér" je prostě týpek (: ()
I kdyby všechny ty kapely nehrály tak zajímavou a zvláštně islandsky podmanivou hudbu, pořád by tu byl krásný dokument o lidském nezištném nadšení pro věc. Pro mě vrchol MFF KV 2011. ()
Nečekala jsem, že jeden z nej filmů festivalu pro mě bude dokument. Ale takhle hřejivý pocit a takový nadšení ve mě žádný film už dlouho nevyvolal. Film má úžasnou přátelskou atmosféru, všechny kapely hrajou bezvadně - nejsem žádný super znalec islandské hudby, mám ráda Sigur ros (potěšil záběr na Jonsiho v publiku ;) ) a zbytek neznám skoro vůbec, ale všechny kapely hrály skvěle... A hlavně .. člověk dostane chuť se sbalit a shánět letenku na Island, pokud tam žijou takhle milí lidi..:))) ()