Taking Off

Jsem unešen - po dlouhé době jsem se zamiloval do filmu...a úplně nejlepší je scéna s instruktáží kouření marihuany, plakal jsem smíchy a zároveň jsem byl u této scény dojmut - to prostě nemělo chybu - dvoumetrový zjev Schiavelli je naprosto dokonalý - opravdu nezapomenutelná scéna. Vynikající hudba - mě se líbí vše co je hippie... (16.08.2006)

Prvni Formanovo americkej film jeste spis pripomina jeho ceskou tvorbu, takze to je takova mila, pohodova komedie. Akorat bohuzel ze zacatku, nakejch dvacet minut, nez se rozjede hlavni pribeh, tak je to tak trochu o nicem a je to jen sled nasekanejch zaberu z konkursu a ty me moc nebavily. Nicmene po ty pulhodince se rozjede super mila a prijemna komedie o rodicich hledajicich svy deti. Ne ze by tu byly nejaky brutalni vtipky, to ne, spis je to v ty mily rovine, ale proste se na to desne prijemne diva, pohodova hudba, super sympaticky herci, z kterejch asi nejvic zaujme Henry, kterej vypada jak nenervozni verze Woodyho a pak ultimatni hulic/instruktor Schiavelli ve svy prvni roli. Skoda toho zacatku, jinak bych sel na plny hodnoceni, ale spokojenej jsem. (11.02.2010)

Vzít si hippies jako tematiku filmu je poměrně náročný úkol, zvlášť pro v Hollywoodu začínajícího režiséra ze střední Evropy. Navíc v době, kdy tato problematika nebyla ničím novým a už hezkých pár let cloumala americkou společností (vlastně už byla v útlumu). Natáčet skupinky zdrogovaných mladých lidí, kteří nic nedělají, jen celý den leží a objímají se, asi není žádný med. Ten pocit bezstarostného uvolnění, kterým hippies žijou, nelze pomocí kamery přenést na diváka. Ve výsledku je to pak pěkná nuda. Forman musel změnit postup a zaměřil se místo dětí na jejich rodiče. Sledovat vyšilující rodiče, marně hledající své zlobivé ratolesti, je mnohem příhodnější podívaná. Dočkáme se tak několika scén, které stojí za vidění. Rize formanovská je například ta s poznáním dívky na fotografii v bistru. Nezapomenutelná pak zůstává instruktážní přednáška „This is the Joint….“ Úvodní záběry zase nechávají vzpomenout Formanův první film KONKURS. Jakoby režisér chtěl i v novém světě uspět stejným debutem. Na ohlas amerického publika si ale musel ještě nějaký čas počkat. Častou výtku, že film nemá závěr, považuji za oprávněnou. I pro mě zůstává Taking Off pouze průměrným filmem s mnoha neduhy, z nichž hlavní je asi scénář. Film nabízí silnou formu mezigeneračního konfliktu. Podanou civilně, bez dramatu. Chybí silné herecké charaktery, které by celou věc posunuly více do psychologické roviny. Snaha vytěžit z nouze ctnost tentokrát vyšla naprázdno. 60% (29.01.2012)

Miloš Forman si neváží svého diváka? Vždyť prvních 30 minut jsem se díval na jeho první (nebo druhý) film Konkurs! Jako odkaz nebo pojítko je to fajn, jen kdyby to netrvalo tak dlouho. Dívat se znovu (tentokrát na americké) zpěvačky mě tedy opravdu nebavilo. Vlastně tam celá tahle větev byla úplně zbytečná a do děje nezasáhla (na vykreslení atmosféry 60. let to asi nebylo úplně ideální prostředí). Do děje velmi prostého, nutno dodat. Dialogy a scény byly místy velmi poučné, někdy dokonce i vtipné, někdy zas dost nedotáhnuté. Dále škoda, že ta sympatická dívka nedostala více prostoru, její rodiče, kteří ho měli habaděj, bych snad raději hned zmasakroval. Střih zajímavý, konec nijaký....no a to je asi všechno... (17.08.2007)

Taking Off by mohol mať podtitul Druhý začiatok. Konkurzom Forman začínal doma aj v Amerike (inak zmysel toho amerického vidím iba v nadstavení hlavného príbehu a ukážke mladej Kathy Bates, ktorá vôbec nespieva Miser(y)ne). Začiatok to ani v jednom prípade nie je jednoznačný, ale nejako začať predsa treba. Okrem paralel s predchádzajúcimi filmami a príprav na Vlasy ma potešila prítomnosť budúcej rockovej babičky Tiny Turner a českej babičky, teda presnejšie portrétu jej autorky. Príjemne ma prekvapilo, ako zručne Forman vystihol americké prostredie a podobu generačných problémov v ňom. A aj to, že šancu v nich dostali obe strany. Pohľad na niektoré manželské páry pri inštruktážnom fajčení jointov poskytoval dostatok dôvodov na to, aby od nich ich ratolesti ušli. Tento americký debut nemohol byť, s ohľadom na rôznosť prostredí, prostým pokračovaním Formanovej domácej tvorby. Aj preto ho vnímam, ako prejazd nie príliš udržiavaným železničným priecestím, za ktorým sa už črtá nájazd na parádnu diaľnicu, kde sa lieta nad kukučím hniezdom, vlajú Vlasy a znie Amadeova hudba. (02.02.2010)