Taking Off

Přelom 60./70. let. Dcera je pro své rodiče němá. Nevědí, co má v pokoji. Nevědí, kam mohla jít. Neslyší ty neslýchané písně, které dcerušky stejně neumějí zazpívat. Když přjde na věci, s nimiž nová generace volně nakládá - sex, drogy, ulice, hudba, ukazuje se, že to rodiče jsou dětmi, které potřebují ochranu. Forman inspirovaný Formanem. Dárek Americe na přivítanou: přišel, viděl, natočil. Poslední z filmů, pro něž patří na Parnas. Mohlo by se říci, že závěrečná scéna s nápadníkem bere filmu pěkně kulaté zakončení a je přebytečná. Bohužel není, jede se dál, děti rostou. (22.02.2012)

První Formanův americký film je ještě z velké části český - a díky tomu asi komerčně neuspěl. Dívá se na vztahy rodičů s dospívajícími dětmi velice ironicky, bez laskavého oparu. Snímek zůstává pořád neskutečně vtipný a výstižný, ať už ho vidíte po kolikáté chcete. Příběh je velice prostý, ale obalený tak skvělými gagy, že nemáte šanci se chvíli nudit. Zároveň nikdy nesklouzává do frašky, pořád nás hlavní hrdinové zajímají. Fascinuje mě výtečný timing fórů i u Formana tradičně úžasná práce s neznámými herci, resp. neherci. Kdo se aspoň trochu zajímá o film, neměl by si tuhle skvělou komedii nechat ujít. (08.05.2005)

Na tejto Formanovaj prvotine za veľkou mlákou je vidieť, že ešte len hľadal svoj štýl, pretože aspoň na mňa film pôsobil dosť nevyvážene. Konkurz na "superstar" dostal až nečakane veľký priestor, o dcére, ktorá ušla z domu sa nedozvieme takmer nič a rodičovský humbuk okolo úteku dosť neisto kráča na hrane drámy a komédie. Nájdu sa tu však i podarené momenty, najviac ma zaujala masová skúška marišky na stretnutí rodičov. Ten čo vysvetľoval "čo a ako" bol predstavený ako "pacient". Ja len dodám, že aj vyzeral ako čistý pacient. Prejsť sa dnes s takým strapatým kožuchom na hlave, to by od smiechu pukala celá ulica...60%. (04.03.2013)

Taking Off by mohol mať podtitul Druhý začiatok. Konkurzom Forman začínal doma aj v Amerike (inak zmysel toho amerického vidím iba v nadstavení hlavného príbehu a ukážke mladej Kathy Bates, ktorá vôbec nespieva Miser(y)ne). Začiatok to ani v jednom prípade nie je jednoznačný, ale nejako začať predsa treba. Okrem paralel s predchádzajúcimi filmami a príprav na Vlasy ma potešila prítomnosť budúcej rockovej babičky Tiny Turner a českej babičky, teda presnejšie portrétu jej autorky. Príjemne ma prekvapilo, ako zručne Forman vystihol americké prostredie a podobu generačných problémov v ňom. A aj to, že šancu v nich dostali obe strany. Pohľad na niektoré manželské páry pri inštruktážnom fajčení jointov poskytoval dostatok dôvodov na to, aby od nich ich ratolesti ušli. Tento americký debut nemohol byť, s ohľadom na rôznosť prostredí, prostým pokračovaním Formanovej domácej tvorby. Aj preto ho vnímam, ako prejazd nie príliš udržiavaným železničným priecestím, za ktorým sa už črtá nájazd na parádnu diaľnicu, kde sa lieta nad kukučím hniezdom, vlajú Vlasy a znie Amadeova hudba. (02.02.2010)

Miloš Forman se přesunul přes Západní Evropu do Spojených států a udělal zde to, co mu šlo nejlépe i v Československu. Natáčel lidi. On je nejprve studoval a pak z nich vyhmátnul přesně ty správné okamžiky, které budou na plátně vypadat dobře a donutí vás přemýšlet. I když se asi nejvíce do hlavy zapíše scéna s jointem, tak památných scén, které nahlížejí na Američana své doby, je zde více. (11.12.2015)