Michael

"Toto je můj nůž a tohle je moje péro. Co chceš abych do tebe vrazil ? " "Nůž." Tento moment vidím jako jeden z nejnezapomenutelnějších. Film sice nesoudí ani se nesnaží šokovat, jen si myslím, že by mu více emocí jedině prospělo. Takhle to na mě působí příliš sterilně. I přesto že toto téma šokuje samo o sobě, postrádala jsem podrobnější propracování některých scén. Michael upozorňuje hlavně na fakt, že tento typ lidí může bez problémů zapadnout do normální společnosti. V tom případě si nikdo z nás nemůže být jistý, jestli například jeho kolega nemá ve sklepě zavřeného malého kamaráda na hraní. Tento film Michaela zpodobňuje jako docela fajn úchyla. Slaví s chlapcem vánoce, dává mu dárky, vodí ho do zoo, unáší pro něj kamarády a místo toho aby ho zabil, když závažně onemocní, jede mu koupit léky. Co se týká příběhu po faktografické stránce, vůbec bych nepohrdla háčkem obsahujícím únos chlapce. Tím bych myslím dostala dostatek informací i emocí. Prostě si představuji, že po shlédnutí filmu s takovouto tématikou budu odcházet s více sevřeným žaludkem. (06.07.2011)

Tak jako mají Češi svůj příběh s malou Aničkou, která se stala velkou Barborkou nebo ten o Standíkovi a igelitce s milionem korun, mají Rakušané příběh s Nataschou Kampuschovou, který byl po dlouhou dobu v zájmu novin a společenských rubrik. Nápad natočit film podobného tématu je tedy nasnadě. Debut Markuse Schleinzera přináší podrobnou sondu ze života homosexuálního pedofila, který v tajnosti drží svou oběť ve sklepě baráku. Postupné odhalování detailů tohoto soužití je rozvíjeno v celém filmu a nabízí tak vnímání pocitů oběti i tyrana. Zejména psychologie hlavní postavy Michaela je pečlivě vykreslena ve své mnohavrstevnatosti, kdy je konfrontována situace doma, v práci, na ulici nebo dovolené. Postava Michaela je velmi dobře zahrána a táhne celý příběh, který nemá výrazné zlomy v ději. Veškeré zápletky mimo hlavní osu pouze dotváří obraz hlavního hrdiny a nepřináší gradaci. Film nabízí krom mrazivě varovného apelu i skrytou nadsázku a vtip. Scény „Tady mám nůž a tady mám péro,….“ nebo návrat z firemního večírku, kdy byl Michael povýšen a v autě si prozpěvuje „Sunny,….“ patří k nejlepším. 59% (10.07.2011)

Rakušanka Natascha Kampusch, 1998 unesena, 2006 utekla, věznitel Wolfgang Priklopil spáchal sebevraždu. Rakušanka Elisabeth Fritzl, od roku 1984 vězněná, věznitel-otec Josef Fritzl skončil v roce 2008 v poutech. Dostal doživotí. Michael a Wolfgang. A za kamerou celovečerně debutující režisér, Rakušan Markus Schleinzer. „Tohle je můj nůž, tohle je můj pták. Co mám do tebe zapíchnout?“ – „Nůž.“ Úctyhodné množství tematických náznaků a trefných filmařských „poznámek“ plně slouží k tomu, jak soužití mezi na první pohled spořádaným pojišťovacím agentem (prostě ničím vybočující chlapík od vedle, jen ty rolety by nemusel pořád stahovat a neohlášené návštěvy by měl naopak vřeleji vítat) a desetiletým hochem vypadá. I přes ožehavé téma má velmi civilní tón, nechce šokovat, i když je aktuálnější víc, než by si veřejnost přála. Podobný závěr jsem čekal, za oceánem by zřejmě matka zabouchla dveře a celou věc raději ututlala. Tady je na nás, jaký závěr si vybereme. Divák je tu nicméně už od začátku vtlačený coby pozorovatel hry s nefér pravidly, které pevně drží v ruce režisér a scénárista v jedné osobě. Ten si vybral výtečné herce a volí převážně chladné statické záběry, které sdělují jen to, co máme vidět. Zdrženlivý, soustředěný, přemýšlivý, alarmující a v každé době aktuální snímek. 80% a těsně pod vrcholem.. (06.10.2013)

Michaela (Michael Fuith) byste na ulici klidně přehlédli - obyčejný chlapík, pracující ve velké pojišťovně, který si semtam vyrazí se spolupracovníky na hory, a semtam se synem do zoo. Možná by vám přišlo divné, že k malému chlapci se nevyskytuje žádná matka, ale patrně byste čekali nějakou rodinnou tragédii. Určitě byste ale nečekali zvráceného muže, který uneseného chlapce drží zavřeného ve sklepě... Zajímalo by mně, kolik podobných Michaelů (Fritzlů, ...) žije mezi námi, a díky nevšímavosti okolí mají vcelku bezpečný a pohodlný život. Asi jich bohužel nebude nikterak málo, až mi z toho běhá mráz po zádech. Stejně jako mi běhal po většinu času tohoto snímku, díky velmi přesvědčivému hereckému výkonu Michaela Fuitha, a stejně tak malého Davida Rauchenbergera. Markus Schleinzer si vybral téma, které Rakousko nechvalně proslavilo (minimálně v našich končinách - když se zeptáte kohokoliv na Rakousko, tak se dozvíte - Alpy, Temelín a Fritzl), a zpracoval ho více než výtečně. Třeba ale i tento film přispěje k tomu, aby podobných Fritzlů bylo co nejméně... (03.12.2012)

Film inspirovaný životy J. Fritzla, W. Priklopila a dalších slavných Rakušanů posledního desetiletí, kteří udělali pro zviditelnění své země víc než všichni politici. Markus Schleinzer sice kopíruje Hanekeho styl, a dokonce po něm pojmenoval i svého hrdinu, ale to vůbec nevadí, proč měnit něco, co tak skvěle funguje. Brilantní snímek, který krásně cynicky a bez emocí ukazuje, co se děje za zdmi zdánlivě obyčejného domu. Film, z kterého mrazí, a končí přesně v tu nejvhodnější vteřinu. (10.07.2011)