Michael

Herec hlavní role po skončení snímku na výtku jedné divačky, které se nelíbilo, že film Michaela polidšťuje, poznamenal, že síla jeho zrůdnosti spočívá právě i v tom, jak normální se ostatním jeví. Naprosto souhlasím. Právě v tom, že je Michael prezentován jako 'chlap odvedle' spočívá velká síla celého příběhu, který i přes téměr nulový dějový posun vlastně nikdy nenudí. "Chceš, abych do tebe vrazil nůž nebo péro?" [MFF Karlovy Vary 2011] (06.07.2011)

Neutrálne a odtažité pozorovanie plné vnútorného napätia, hrôzy a zvrátenosti. Nie je to analýza človeka, ktorý si z dieťaťa urobil domáce zvieratko, ale iba jeho portrét. Ďalší rakúsky znepokojivý obraz toho, čo všetko sa môže diať za zatvorenými dverami zdanlivo sporiadaných domácností a človeka, ktorý je prázdny (a z prázdnoty sa rodí zlo)  človeka, čo nemá naozajstný život a preto ho musí brať iným. ___ Rakúsky festivalový film je kinematografiou sebatrýznenia, ktorá nesporne musí vychádzať z národných dejín. Naši susedia nepochybne majú traumu zo zvrhlých prípadov Fritzlových a Natasche Kampusch, ktorú ventilujú v naozaj hrozných filmoch... - ale rakúske filmy také boli už aj predtým. Je to reflexia obyčajnosti krutosti, ktorú tak strašným spôsobom predviedli nacisti ? Aj antihrdina MICHAELA je taký - absolútny suchár, nudné zlo, zlo o to horšie, fascinujúcejšie. Otázkou je, čo vychádza z čoho, čo na čo tu reaguje... Stále neviem, či sa mám hnusiť Rakušanov alebo práve naopak, považovať si ich za to, že aspoň oni odhaľujú niečo, čo je všade inde skryté, neodhalené a tabu... (02.07.2023)

Michael je chladne zvrhlý a bizarný film hoci sa v snímke neukáže zhola nič takého, z čoho by vás strašili nočné mory. Paranoja vás však prenasleduje po celý čas. Vy viete presne, čo sa tam deje ale ani za nič si to nechcete pripustiť. Michael je muž v produktívnom veku. má vlastný dom, auto a celkom dobre sa mu darí. Akurát iba býva sám. V pivnici drží malého 10 ročného chlapca... Stará sa o neho a zo začiatku asi 5 minút sa vám zdá, že je to jeho syn avšak jeho výchovné metódy sú tak trocha brutálne. Ale potom už divák pochopí, že muž je únosca a chlapec je jeho sexuálna hračka. Pozerá sa na to ťažko ale ide o parádny film kde mi vadil iba ten klasický festivalovský klišé otvorený koniec. (17.03.2016)

Spoilery! V Rakousku se začíná poněkud rozmáhat přetahovaná v tom, kdo je lepší sklepmistr. Tento film nás zavede do prazvláštního domečku, kde si pán opečovával svoji chlapeckou oběť. O chlapce se staral velice vzorně. Sklepní pokojíček byl plný potravy, což mě překvapilo. Předpokládám, že není v zájmu žádného pedofila, vykrmit si svoji oběť. Co kdyby jej, nedejbože, přestal chlapec sexuálně přitahovat. I když těžko hodnotit pedofilův vkus. Ten chlapec sám o sobě nebyl až takový fešák. Pán si zkoušel hrát dokonce na tak dokonalého tatínka, že se svému nedobrovolnému synovi pokusil najít nového kamaráda. Což se málem podařilo. Velice pěkný moment. Moc milé rakouské překvapení. Tedy milé... Jak se to vezme. Z některých pasáží mi bylo tak nevolno, jako už dlouho z ničeho. Třeba když se pán se zalíbením koukal na jeho mladou chlapeckou oběť, kterak si uklízí svůj sklepní pokojíček a vzrušilo jej to natolik, že si slizký pán přivolal na gauč chlapce pro společné erotické hrátky. Ve filmu nemuselo být pranic ukázáno, ale režisér servíroval momenty s takovou bravurou, že se, věřím, fantazie každého diváka dovedla rozjet na takové obrátky, kdy rozhodně neměl problém, představit si dost živý scénář, co mezi pánem a chlapcem probíhalo. Působivá byla i momentka, když pán při večeři povstal, vytáhl si z kalhot svoji žížalku a pronesl slova, která mě budou ještě dlouho budit ze spaní. "Toto je můj nůž a toto je můj pták. Co bych do tebe měl zapíchnout?" Závěrečné rozuzlení bylo velmi netradiční a moc pěkné. Úplný závěr byla potom naprostá třešnička na dortu, která vám na pár minut nechá pusinku zcela otevřenou. V celém filmu se nenašla snad žádná pasáž, která by mě nějak závratně nudila. A hlavně žádný moment není ve filmu navíc. Jako režijní debut je to fenomenální. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (26.11.2016)

Tak jako mají Češi svůj příběh s malou Aničkou, která se stala velkou Barborkou nebo ten o Standíkovi a igelitce s milionem korun, mají Rakušané příběh s Nataschou Kampuschovou, který byl po dlouhou dobu v zájmu novin a společenských rubrik. Nápad natočit film podobného tématu je tedy nasnadě. Debut Markuse Schleinzera přináší podrobnou sondu ze života homosexuálního pedofila, který v tajnosti drží svou oběť ve sklepě baráku. Postupné odhalování detailů tohoto soužití je rozvíjeno v celém filmu a nabízí tak vnímání pocitů oběti i tyrana. Zejména psychologie hlavní postavy Michaela je pečlivě vykreslena ve své mnohavrstevnatosti, kdy je konfrontována situace doma, v práci, na ulici nebo dovolené. Postava Michaela je velmi dobře zahrána a táhne celý příběh, který nemá výrazné zlomy v ději. Veškeré zápletky mimo hlavní osu pouze dotváří obraz hlavního hrdiny a nepřináší gradaci. Film nabízí krom mrazivě varovného apelu i skrytou nadsázku a vtip. Scény „Tady mám nůž a tady mám péro,….“ nebo návrat z firemního večírku, kdy byl Michael povýšen a v autě si prozpěvuje „Sunny,….“ patří k nejlepším. 59% (10.07.2011)