Michael

Film Michael byl propagován jako "debut od castingového režiséra Michaela Hanekeho", což mi přijde přibližně stejně k věci jako říct, že tenhle chleba pekl Vláčilův barber. Jakoby nestačilo o čem to je. Michael (IMO) neobsahuje žádnou humornou scénu (naopak obsahuje jednu scénu vyloženě hororovou, kterou je Wolfgangův vánoční dárek svému únosci), ale přitom po jeho dokoukání máte pocit zvláštní škodolibé laškovitosti. Jasně, ten závěrečný střih a hudba k titulkům na tom mají velký podíl, ale spíš si říkám, zdali, i se vší citlivostí vůči oběti, natočit klinický záznam toho, jak pedofilní únosce vězní a zneužívá malého chlapce ve sklepě, přičemž v reálném světě musí přepínat do módu bezúhonného nezajímavého občana, není prostě přirozeně komediální koncept. Sorry, to je asi chyba ve mně co? Tak jako tak mě s každým rakouským filmem nepřestává bavit jak jeho tvůrci vykreslují svoji domovinu s citlivostí staré komunistické propagandy poučující o upadajícím Západu. (30.09.2023)

Tak jako mají Češi svůj příběh s malou Aničkou, která se stala velkou Barborkou nebo ten o Standíkovi a igelitce s milionem korun, mají Rakušané příběh s Nataschou Kampuschovou, který byl po dlouhou dobu v zájmu novin a společenských rubrik. Nápad natočit film podobného tématu je tedy nasnadě. Debut Markuse Schleinzera přináší podrobnou sondu ze života homosexuálního pedofila, který v tajnosti drží svou oběť ve sklepě baráku. Postupné odhalování detailů tohoto soužití je rozvíjeno v celém filmu a nabízí tak vnímání pocitů oběti i tyrana. Zejména psychologie hlavní postavy Michaela je pečlivě vykreslena ve své mnohavrstevnatosti, kdy je konfrontována situace doma, v práci, na ulici nebo dovolené. Postava Michaela je velmi dobře zahrána a táhne celý příběh, který nemá výrazné zlomy v ději. Veškeré zápletky mimo hlavní osu pouze dotváří obraz hlavního hrdiny a nepřináší gradaci. Film nabízí krom mrazivě varovného apelu i skrytou nadsázku a vtip. Scény „Tady mám nůž a tady mám péro,….“ nebo návrat z firemního večírku, kdy byl Michael povýšen a v autě si prozpěvuje „Sunny,….“ patří k nejlepším. 59% (10.07.2011)

Spoilery! V Rakousku se začíná poněkud rozmáhat přetahovaná v tom, kdo je lepší sklepmistr. Tento film nás zavede do prazvláštního domečku, kde si pán opečovával svoji chlapeckou oběť. O chlapce se staral velice vzorně. Sklepní pokojíček byl plný potravy, což mě překvapilo. Předpokládám, že není v zájmu žádného pedofila, vykrmit si svoji oběť. Co kdyby jej, nedejbože, přestal chlapec sexuálně přitahovat. I když těžko hodnotit pedofilův vkus. Ten chlapec sám o sobě nebyl až takový fešák. Pán si zkoušel hrát dokonce na tak dokonalého tatínka, že se svému nedobrovolnému synovi pokusil najít nového kamaráda. Což se málem podařilo. Velice pěkný moment. Moc milé rakouské překvapení. Tedy milé... Jak se to vezme. Z některých pasáží mi bylo tak nevolno, jako už dlouho z ničeho. Třeba když se pán se zalíbením koukal na jeho mladou chlapeckou oběť, kterak si uklízí svůj sklepní pokojíček a vzrušilo jej to natolik, že si slizký pán přivolal na gauč chlapce pro společné erotické hrátky. Ve filmu nemuselo být pranic ukázáno, ale režisér servíroval momenty s takovou bravurou, že se, věřím, fantazie každého diváka dovedla rozjet na takové obrátky, kdy rozhodně neměl problém, představit si dost živý scénář, co mezi pánem a chlapcem probíhalo. Působivá byla i momentka, když pán při večeři povstal, vytáhl si z kalhot svoji žížalku a pronesl slova, která mě budou ještě dlouho budit ze spaní. "Toto je můj nůž a toto je můj pták. Co bych do tebe měl zapíchnout?" Závěrečné rozuzlení bylo velmi netradiční a moc pěkné. Úplný závěr byla potom naprostá třešnička na dortu, která vám na pár minut nechá pusinku zcela otevřenou. V celém filmu se nenašla snad žádná pasáž, která by mě nějak závratně nudila. A hlavně žádný moment není ve filmu navíc. Jako režijní debut je to fenomenální. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (26.11.2016)

"Toto je můj nůž a tohle je moje péro. Co chceš abych do tebe vrazil ? " "Nůž." Tento moment vidím jako jeden z nejnezapomenutelnějších. Film sice nesoudí ani se nesnaží šokovat, jen si myslím, že by mu více emocí jedině prospělo. Takhle to na mě působí příliš sterilně. I přesto že toto téma šokuje samo o sobě, postrádala jsem podrobnější propracování některých scén. Michael upozorňuje hlavně na fakt, že tento typ lidí může bez problémů zapadnout do normální společnosti. V tom případě si nikdo z nás nemůže být jistý, jestli například jeho kolega nemá ve sklepě zavřeného malého kamaráda na hraní. Tento film Michaela zpodobňuje jako docela fajn úchyla. Slaví s chlapcem vánoce, dává mu dárky, vodí ho do zoo, unáší pro něj kamarády a místo toho aby ho zabil, když závažně onemocní, jede mu koupit léky. Co se týká příběhu po faktografické stránce, vůbec bych nepohrdla háčkem obsahujícím únos chlapce. Tím bych myslím dostala dostatek informací i emocí. Prostě si představuji, že po shlédnutí filmu s takovouto tématikou budu odcházet s více sevřeným žaludkem. (06.07.2011)

Rakousko je vážně plné úchylů – tam bych bydlet ani vychovávat svoje děcka nechtěl. Jeden větší magor než druhý a to to začalo už u Hitlera…Filmy na podobné můžou být sebevíce lépe natočené, ale moje parketa nikdy nebudou. Ač nejsem žádná „cíťa“ tak příběhy s pedofilní tématikou se mi hnusí a je úplně jedno zda je to podle skutečné události, nebo smyšlené – jestli to získalo tolik a tolik mezinárodních ocenění, prostě je to hnus, který si opravdu vychutnat nedokážu, ať se jako divák můžu snažit sebevíc. Mělo to pár dramatických chvil, herecké výkony obou hlavních představitelů byli slušné, mělo to i pár nevkusných hlášek, které možná někoho pobaví, inu já tohle prostě nějak výrazně ocenit nedokážu. Ten závěr byl proto pedofilní prase hodně milostivý… (20.02.2022)