Dýchať

Námět je to super, ale to zprácování už je horší. Bylo to vcelku nudně zpracované. Chtělo by to větší spád a ne tak moc prázdných scén. Ale líbil se mi hodně herec v hlavní roli. Jen byl na můj vkus moc tichý. V druhé polovině filmu už se to trochu zlepšilo. Hodně jsem postrádala hudbu. Občas tam sice byla, ale málo. Trochu jsem i uvažovala o 80%, ale nakonec dám jen lepších 60%. (06.09.2013)

Místy mi lehce vadila snaha o přehnaně efektivní kameru (aneb zaostření záběru na nějaký nevýznamný předmět zatímco to důležité je rozmazané nebo se odehrává úplně mimo plátno), nicméně poctivější festivalový film jen tak nenajdete. Má to sympatický, nečernobílý příběh, výborného představitele hlavní role i velmi přirozený vývoj. Tak tři a půl hvězdy. [MFF Karlovy Vary 2011] (06.07.2011)

Neobyčejně obyčejný syrový snímek. Děj plyne poklidně a realisticky, líbí se mi že v tomto případě tvůrci netlačili na pilu, byla by to škoda. Takhle dostává film daleko větší ponuře melancholické rozměry. Atmosféra je chladná, odtažitá, ale svým způsobem působí velmi přirozeně. Snímek je navíc dokreslen dobrou hudbou, takže mi z výsledného dojmu párkrát přeběhl mráz po zádech. Vše je zaměřeno na hlavní postavu Romana, tvůrcům se podařilo vykreslit jeho osobnost téměř beze slov (což mě celkem ohromilo), velkou část zásluh na tom má bezpochyby Thomas Schubert, který to zahrál vážně skvěle. Ve výsledném dojmu mi film připadal opravdu jako pomyslná "sonda do duše", jak je výstižně napsáno v Obsahu. Kamera je dobrá, prostředí jen umocňuje atmosféru a vůbec nevadí, že jsou často slova nahrazena záběry. Pro mě to byl hodně silný filmový zážitek - 4 silné hvězdičky. (17.08.2013)

Já vím, že na tohle téma jsou mraky filmů, já vím, že mnohé z nich jsou určitě i lepší, ale já si nemůžu pomoct, dlouho jsem necítila takovou zvláštní empatii ke klukovi, jakým byl v tomhle případě Roman. Bylo mi ho líto v té jeho zoufalé osamělosti, při jeho dost kruté a silně deprimující práci jako je přepravování mrtvol a nebo při jeho striptýzových, ponižujících prohlídkách, když se vracel z práce zpátky do pasťáku. Ta jeho osamělost byla nejvíc zřejmá třeba ve scénách v bazénu a nebo i při rozhovoru z matkou. Těch situací bylo určitě víc a já jsem vděčná i za ten otevřený konec, který mi poskytnul malou jiskřičku naděje pro Romana do budoucna. Na tu první polovinu filmu bych trochu přitlačila, co se týká tempa, jinak nemám nejmenších výtek, spíš naopak. Za debut Thomase Schuberta a za prvotinu režiséra Karla Markovicse dávám určitě palec nahoru. (16.08.2013)

Na filmu Dýchat se mi líbí, že si na nic nehraje. Neusiluje o skvělou podívanou ve stylu hollywoodských trháků, kdy outsider z děcáku mlátí ostatní děti. Roman je týpek, co je prostě sám a hledá si (své) místo ve společnosti. Příhody z pohřební služby jsou spíše tragikomické; ostatně jako Romanův život. Kdyby byl přece jen o trochu líp zpracován konec (a já neměla pocit, že to prostě najednou utli), hodnotila bych ještě výš. Takhle velmi pěkné čtyři hvězdičky za rváče, co se snaží ze života aspoň něco vytřískat. Scéna s cizinkou ve vlaku je jedna z nejlepších. (15.04.2012)