Réžia:
Ziska RiemannScenár:
Lucy van OrgKamera:
Hannes HubachHudba:
Ingo Ludwig FrenzelHrajú:
Jella Haase, Sarah Horváth, Janusz Kocaj, Nicolette Krebitz, Sandra Borgmann, Rainer Sellien, Nikeata Thompson, Lilli Meinhardt, Andreas Windhuis (viac)Obsahy(1)
Středoškolačky Ari a Oona jsou odlišné typy a přesto jsou si podobné. Ari s blonďatými copy pochází z navenek spokojené trendy rodiny jako vystřižené z katalogu na panenky Barbie. Tmavovlasá Oona vyrůstající v uměleckém prostředí se zasekla v temném berlínském undergroundu osmdesátých let. Mezi cukrově růžovou panenkou a černě oděnou rockerkou však vzniká pevné pouto. Společné pro obě dívky, řídící se svými pudy a instinkty je schopnost ničit se. Ari nezávazným sexem, Oona morbidními kresbami. Nové přátelství je vyvede z prostředí nefungujících rodin a pomáhá jim zvládnout pokrytectví okolí. Až do okamžiku, kdy dojde k události, která všechno změní. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (60)
46th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2011 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Lollipop Monster / LOLLIPOP MONSTER / Lollipop Monster) - Bohužel tyto filmy o dvou odlišných puberťačkách a jejich vzdorování a dospívání vždy srovnávám s filmem Láska je láskal a proto z toho souboje nemůžou (asi) nikdy vzejít vítězně. Fucking Åmål nasadil všem těmto následovníkům laťku tak vysoko, že se mu (zatím) žádný ani zdaleka nepřiblížil - 6. 7. 2011 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 60% ()
Lolita běží o život. Inu pominu, že sledovat onu krpatou hrdinku při intimnostech mi činilo nemalé utrpení, ale tímhle se nám prezentuje současná německá scéna ? Proboha proč se na tomhle podílely legendy jako Alex Hacke či Thomas Ott ? Shit jak poleno. Kdyby Ti Zisko bylo osmnáct, tak neřeknu ani popel, ale táhne Ti na čtyřicet, tak se podle toho chovej. I podle reakcí lidí ve velkém sále má tahle báchorka potenciál být malým kultem, skoro až generační výpovědí. Ach Bože, díky, že naše generace měla v tomhle ranku GENERACI ZKURVENOU či KIDS. Již tenkrát jsem si nedovedl představit co by mohlo trumfnout takovéhle kusy a taky že nic. Vyprázdněnej stylizovanej shit je možná obojí, jenže ten náš měl při té stylizaci alespoň onen styl. ()
Německá variace na Jacksonova Nebeská stvoření okořeněná o motivy z Alenky v říši divů o světě, kde jedna dívka prožívá svůj barevný sen, zatímco ta druhá se utápí ve všech možných odstínech šedi. Příběh o tom, co se stane, když se tyto dva světy protnou se závěrem vystřiženým jak z reklamy na Bauhaus. ()
46. MFFKV - čekal jsem leccos, ale tohle opravdu ne. A skvěle jsem se bavil. Má to šmrnc, neni to zoufale povrchní, a konec je tak nádherně absurdní, že jsem jenom koukal. Poprvé se mně ve Varech stalo, že lidi netleskali jenom na konci, ale i mezi scénami jak v divadle. Nejkrásnější byly čtyři stařenky sedící na sedadlech za mnou, které se ze záčatku styděly a ke konci měly záchvaty smíchu. ()
Pocity k tomuto filmu mi najlepšie pomohol vyjadriť tento komentár - "Lollipop Monster vydrží plně dráždit všechny vaše smysly celou hodinu a půl. Jako zážitek ve vás pak zůstane ještě mnohem déle a to i přesto, že žádnou zásadní myšlenku film vlastně nakonec nesděluje." - bohužiaľ však v tom zmysle, že sa s ním absolútne nestotožňujem. Jediné, čo bolo hodinu a pol dráždené boli moje nervy, ktoré sa darmo snažili pochopiť správanie 15-ročných blbiek. Tú emo som ešte ako tak chápala.. ale všetko má svoje hranice. A zážitok..? Čo? Z čoho? Stratila som niť. ()
Reklama