Réžia:
Ziska RiemannScenár:
Lucy van OrgKamera:
Hannes HubachHudba:
Ingo Ludwig FrenzelHrajú:
Jella Haase, Sarah Horváth, Janusz Kocaj, Nicolette Krebitz, Sandra Borgmann, Rainer Sellien, Nikeata Thompson, Lilli Meinhardt, Andreas Windhuis (viac)Obsahy(1)
Středoškolačky Ari a Oona jsou odlišné typy a přesto jsou si podobné. Ari s blonďatými copy pochází z navenek spokojené trendy rodiny jako vystřižené z katalogu na panenky Barbie. Tmavovlasá Oona vyrůstající v uměleckém prostředí se zasekla v temném berlínském undergroundu osmdesátých let. Mezi cukrově růžovou panenkou a černě oděnou rockerkou však vzniká pevné pouto. Společné pro obě dívky, řídící se svými pudy a instinkty je schopnost ničit se. Ari nezávazným sexem, Oona morbidními kresbami. Nové přátelství je vyvede z prostředí nefungujících rodin a pomáhá jim zvládnout pokrytectví okolí. Až do okamžiku, kdy dojde k události, která všechno změní. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (60)
Pocity k tomuto filmu mi najlepšie pomohol vyjadriť tento komentár - "Lollipop Monster vydrží plně dráždit všechny vaše smysly celou hodinu a půl. Jako zážitek ve vás pak zůstane ještě mnohem déle a to i přesto, že žádnou zásadní myšlenku film vlastně nakonec nesděluje." - bohužiaľ však v tom zmysle, že sa s ním absolútne nestotožňujem. Jediné, čo bolo hodinu a pol dráždené boli moje nervy, ktoré sa darmo snažili pochopiť správanie 15-ročných blbiek. Tú emo som ešte ako tak chápala.. ale všetko má svoje hranice. A zážitok..? Čo? Z čoho? Stratila som niť. ()
Tenhle německý snímek na vás dopadne hlavně svou syrovostí. Je celkem přímý, nesnaží se o zkreslování skutečnosti, a to je na něm skvělé. A to i přesto, že sem tam využívá surrealistické animace. Zobrazuje svět dvou odlišných dívek, svět, který je krutý, není vždy laskavý, ale ani ony nejsou jen jeho oběťmi. Závěr je očekávaný, ale v tomhle případě o něj zase tolik nešlo. Šlo o dojmy. Ať už jste tučnější Barbie, nebo emo rebelka, osud vás může spojit. A intimita není jenom krásná. ()
Tak toto je určitě film, který potřebuji vidět ještě jednou. A to je u mě známkou toho, že mě vážně zaujal! Jaký byl? Barevný i černobílý, dramatický i úsměvný, ujetý, protikladný, zajímavý, nekomerční, revoluční, svobodomyslný, provokativní, zvrácený, "přesčáru", nekonvenční, absurdní i mrazivě realistický; strašně zajímavá kamera, střih, triky a skvělá hudba. Když si uvědomím, že to je Zisky Riemann prvotina, tak smekám. :-) Moc pěkný komentář - Vodnářka ()
Prý že jako sedmikrásky Věry Chytilové... Člověk pak čeká opravdu hravou a proměnlivou formu, zajímavé téma, netradiční pojetí, existenciální rozměr... Lollipop monster je emo videoklip a děj připomíná klišé německého televizního thrilleru. Forma není nijak výbušná. Když si film hraje na komiksovost geniálního Scotta Pilgrima, tak nijak nedosahuje jeho kvalit, animované sekvence tu jsou k ničemu, videoklipové sekvence jsou jen ty nejtrapnější mtv klišé, vsuvky jako z 8mm pásu také nepůsobí zrovna originálně. A stejně je těchto výpůjček z jiných médií málo (pokud na tom někdo chtěl stavět styl filmu). Takže nakonec si divák uvědomí, že kouká na celkem nudný film o dvou zdánlivě protikladných holkách, které najdou společnou řeč a řeší své problémy, kouří, řežou se, brečí a šukaj dospěláky. Vyústění celého filmu pak má být už jenom cool. Hlubší snahu o proniknutí do ztrápené dušičky dnešních teenagerů poskytne jedna epizoda britského seriálu Skins (alespoň první sezóny). Jedna epizoda britského seriálu Skins nabídne mnohem víc hry s formou, nabídne hlubší existenciální rozměr a dokonce si zachová i svojí pozérskou coolovost, nadsázku i úctu a rovnocennost při snaze teenagery vykreslit. ()
Milá redakcia časopisu Mädchen! Už som odtrhla hlavičky, všetkým mojim barbies a moju nenávisť k rodičom to nezmenšilo! Nikto ma nemá rád, neviem si nájsť žiadnu kamarátku a chalani v triede sa mi posmievajú. Čo mám robiť? Vaša Ziska----- Milá Ziska! Svoje emócie si rozhodne musíš ventilovať. Skús o tom natočiť film! Tvoja redakcia--------- Myslel som si, že po Solondzovi ma už nič neprekvapí, ale táto šialenosť balansujúca na hrane kritiky reality a satirického drogového tripu, parodujúceho všetky možné žánre a úchylky je nezabudnuteľná. Málokde je filmová hudba tak dokonale súzvučná s obsahom scenára a málokedy sa vidí také decentné a vhodné použitie animácie ako tu. Smial som sa asi aj pri pasážach, kde to bolo nevhodné. A ten humor je korením tohto počinu. Inak by z toho bol ďalší Haneke. ()
Reklama