Súkromné neresti

Krásně oplzlý, pobuřující a děti děsící film. Kéž by takových bylo více. Howard Stern by se asi u nás neuživil, takové koule pustit ho do rádia by tady u nás žádny direktor rozhlasové stanice neměl. Ale i tady se ukazuje, že kdyby kolem sebe neměl své kolegy, které mu jdou na ruku, nedokázal by nic. A to je pro mě to nejdůležitější sdělení. (28.05.2012)

"Zákaz užívání sedmi obscénních slov: hovno, kurva, mrdat, kokot, čurák, kunda, piča." A taky zákaz vtipů na nadýmání, vyměšování, močení, ejakulaci a jiné tělesné funkce. A to už trošku smrdí cenzurou, ale jsme přece v USA, kde je snad svoboda projevu. Nebo není? Není a nikdy nebyla, takže hovado typu Howarda Sterna mne dokáže zaujmout, i když bychom si při poměřování délky, tloušťky a tvrdosti penisu asi moc nerozuměli. Nicméně proti proklamování rozhlasové nahoty nic nemám a jeho soutěže mě poměrně bavily ("Doplňte celý název jednotky času. Nanose ... kunda"). (13.12.2016)

Po překonání trochu obskurního úvodu s "prdeláčem" začíná zábavný filmek o životě jednoho "trochu jiného" rádiového DJ. Pochybuju, že Jan Šťastný (doufám, že to byl on, už je to přece jen nějaký ten pátek, co jsem to viděl) ještě v nějakém filmu použil takové množství vulgarismů, ale i tak je to i celkem koukatelné. (14.03.2005)

Asi leckdo v Česku neměl léta páně 1997 potuchy, kdo je Howard Stern. A po projekci jim to bylo vlastně dál docela jedno. Životopisná komedie o překročení hranice slušnosti a vkusu a jednom vzestupu do mediálního království. Tím je snímek Betty Thomas (jinak proslula spíš veleprůměrnými kousky typu 28 dní nebo Dr. Dolittle). Párkrát sice zabliká jiskra naděje, ale vesměs jsem se nesmál. Třeba podobné kousky Muž na Měsíci nebo Lid versus Larry Flynt mě bavily/dojímaly o mnoho víc. (24.11.2014)

Víte, kdy se vyléčí naše česká zemička a my se zase dostaneme na vysoký světový standard? Až češi pochopí, že pouze práce, kterou budu milovat, které si budu vážit, a kterou budu dělat z láskou a brát ji jako své poslání, je může osvobodit a přinášet radost nejen jim, ale celému okolí. Věřte, že lidé vycítí, když má někdo svoji práci rád. Jak to sem patří? Howard Stern je právě takový člověk - na povrchu drsný až vulgární, ale uvnitř přesvědčený, že posluchač je ten, který musí být spokojený v první řadě. Zároveň se mi líbila jeho solidarita z kolegy a jeho inteligence, z kterou řešil vzniklé problémy. Libilo se mi i to, že rodina pro něho byla svatá, i když část z jejího života musel odkrýt do svého vysílání. Nádherný, pravdivý film, který si na nic nehrál a nesnažil se z diváků dělat blbce, tak jak tomu bývá v posledních letech hodně často u jiných filmů. Pro mne jasných 5. (20.01.2010)