Súkromné neresti

Ježíši já se bavil!Kdysi se mi dostal do rukou nenápadný film se známým a kontroverzním moderátorem Howardem S.kterého jsem mimochodem v té době vůbec neznal a moje nadšení neznalo mezí.Bezva vtípky a monumentální situace do kterých se Howard dostane,neomrzí ani po letech.Ďábelskou roli si zde střihnul Paul Giamatti,jeho dabljůů éénbííísííí mě ještě dlouho znělo v uších... (29.01.2013)

Sebestředná óda jednoho anarchisty rádiového éteru, který ve vlastní biografii hraje sám sebe. Nevadilo by to, právě naopak, šla by z toho vytěžit spousta vtipů, jenže ten film není vtipný ani za mák. Stern mluví sprostě, kloktá sperma a prdí do mikrofonu, ale jinak má vyřídilku plnou urážek, které mě nechávaly naprosto v klidu. Od momentu konfrontace s Paulem Giamattim sice zabliká jiskra naděje, protože se konečně střetnou dva rozdílné světy, ale režisérka totálně nestíhá a dál rutinně vrší scénky. Ale asi to tak ‚božský Howard‘ chtěl. Napětkrát dívaná nuda. (14.03.2010)

Tak jméno Howard Stern jsem možná zaslechl, ale absolutně jsem neměl tucha, kdo to je a jak je populární. Tudíž jsem se podíval. Vynikající komedie! Těžko uvěřit, že je todle podle skutečnosti. Některé situace jsou docela nepravděpodobné. Ale kdo ví, třeba se to stalo. Každopádně film je nabitý hláškami, nápady, slovními přestřelkami a průpovídkami. Sice mi to nepřišlo až tak moc úžasné, aby byl obdivovám milióny posluchačů, ale na druhou stranu, začínal v 80. letech, kdy byla úplně jiná společenská situace, takže je to možné. Každopádně film šlapal na výbornou a dobře jsem se bavil. není to čistých 80%, ale má to blízko. Howgh! (20.01.2010)

Před shlédnutím tohoto filmu jsem neměla tušení, že existuje někdo jako Howard Stern. Teď už to vím a po téměř dvou hodinách sledování jeho vlastnoručně napsaného životopisu, ve kterém hraje sám sebe, o něm nevím o moc víc. Problém je v tom, že jsem z filmu nedokázala poznat, jestli i tenhle film vzal jako jednu obrovskou srandu a nadsázku (já jsem ten hodný, všichni ostatní jsou zlí a nikdy bych neudělal nic špatného svoji ženě), nebo jestli to myslel vážně. Doufám a věřím v to první, nicméně asi se někde stala chyba, když to z filmu patrné nebylo. Těžko říct, komu to dávat za vinu, zřejmě její největší část leží na bedrech nezajímavé režisérky Betty Thomas. Mohla to být velká legrace (přestože Howardův styl humoru rozhodně není můj šálek kávy), ale zůstalo to na půli cesty, nijaké a nedotažené. (31.07.2011)

Rokenrolový DJ Howard Stern propagoval muziku většiny mých oblíbených kapel, včetně Cheap Trick a Ramones, hostoval na albu Blue Öyster Cult, a už několik desetiletí provozuje naprosto šílenou show v rádiu. Jeho humor je většinou poněkud hrubšího zrna, ale pokud máte rádi rock a osypáváte se z politické korektnosti, asi mu stejně nakonec podlehnete. Přestože zde hraje tehdy třiačtyřicetiletý Stern sám sebe (od žáka základní školy až po současnost), což nemuselo dopadnout vůbec dobře, výsledek je zdařilý. Film jsem si při jeho premiéře v kině nenechal ujít, a odcházel jsem spokojen. Je to trochu podobný zážitek jako bláznivá rocková komedie Waynův svět, ovšem s tím významným rozdílem, že tohle se opravdu stalo. I když možná ne vždy tak, jak nám to Stern servíruje. Ale kdo by při naslouchání historkám starého zbrojnoše hleděl na detaily? Zatímco Jimu Morrisonovi zbudoval solidní pomník Oliver Stone, Stern tímto filmem (natočeným podle vlastní autobiografie) buduje pomník sám sobě. (12.07.2007)