Co všechno věděla Maisie

Rozkošná epizodka ze života malé Maisie, při které se každý pedofil svalí na zem v jedné velkolepé spontánní ejakulaci skrz napnuté džíny. On je to prostě neskutečně milý, neotřelý odpolední kalkul, v jehož průběhu mě u srdce hřálo tak pekelně, až jsem vypadl ze své pečlivě budované pózy cynického zmrda. A teď opět ty omšelé, oslavné sračky - Všichni hrají až se jim z uší kouří, zvláště pak ta šestiletá šťabajzna v hlavní roli. Bla bla bla. (12.12.2013)

„Maisie by se s vámi ráda o něco podělila.“ - „Tohle je můj nový otčím.“ - „Ahoj.“ - „Tatínek si vzal chůvu, takže soud donutil maminku, aby se vdala taky.“ Aneb když je dítěti lépe s nevlastními rodiči než těmi biologickými…I když obvykle „přerozkošná“ americká dítka nemusím, v tomto případě byla postava Maisie napsána a zahrána natolik dobře, že jsem jí začal okamžitě fandit. Navíc nebyla otravně přemoudřelá a ukecaná, velkou část pocitů si hravě uhrála očima (bravurní herecký výkon!). A hlavní dětské hrdinky mi také bylo skutečně líto. Spíš než holčičkou, totiž byla hadrovou panenkou, kterou si všichni kolem přehazovali dle potřeby. A původní režim 10 dní u otce a stejný časový úsek strávený s matkou vzal brzy za své, a to až do té míry, že chvíli byla s tím/tou, za 5 minut už musela držet za ruku někoho jiného, aby třeba za hodinu spala u cizinců. A divák se může jen domýšlet, jak se na ní takové dětství mohlo podepsat. Proto je za ten záchvěv na konci skoro až vděčný, i když tuší, co nejspíš následovalo potom. Za mě slušné 4*. (07.02.2021)

Dva sebestřední rodiče se tahají o opatrovnictví holčičky, aniž by byl kdokoliv z nich schopen jí poskytnout to, co by opravdu potřebovala. Vytrhnout zmatenou dívku z přestřelek mezi otcem a matkou se tak paradoxně daří jen oboum novým partnerům znesvářených rodičů, kteří dítěti alespoň občas nahrazují opravdovou rodinu. Tady není co vytknout. Bylo to tak opravdové, až z toho místy mrazilo a tak dobře zahrané, že představitelce Maisie budete mačkat palce stejně, jako našim v dnešním čtvrtfinále s Finama a Julianne Moore nenávidět víc než Arťuchina. Zase po čase 100%. (14.05.2015)

Už dlho ma žiadny film nedojal ako práve tento - až k slzám. Nie preto, že by to bola nejaká typická citová vydieračka, alebo že by bol ten príbeh nejaký tragický - ale svojou krásnou charizmou, ktorú to v sebe malo od začiatku až do úplného konca. Samotný dej bol v podstate úplne jednoduchý, ale napriek tomu ma to totálne vzalo. Pretože nie vždy treba vymakaný dramatický dej, aby vyvolal film záujem a očarenie. V tomto prípade sa o celý ten úžasný dojem postará už len samotná idea a tie charaktery postáv, obzvlášť Maisie. A samozrejme celé to ešte násobí taká tá reflexia reality - pretože toto sa stáva bohužiaľ v súčasnosti už dosť často. Slová sú proste len slová, a nestačí dokola omieľať ako nám na niekom záleží, keď mu to nepreukážeme aj svojimi skutkami. Veľmi mi bolo ľúto malej Maisie, ktorú si rodičia po rozvode len tak medzi sebou pohadzovali ako keby bola kus majetku, bez ohľadu na to ako sa chudiatko bude cítiť. Ani jeden z nich o ňu nechcel prísť, no zároveň nemali na ňu ani čas. Takže niet sa čo diviť, že našla oporu v iných ľuďoch, ktorí o ňu stáli. 6-ročná herečka Onata Aprile zahviezdila naplno a tým, čo predviedla zapôsobila snáď na každého. Veľmi príjemné prekvapenie, a k tomu tá dôsledná práca s kamerou a skvelá hudba sprevádzajúca scény. Záverečný song Feeling of Being od Lucy Schwartz bol už len dokonalou bodkou za celým filmovým zážitkom. (16.08.2013)

V ryze moderně pojatém dramatu Co všechno věděla Maisie s takovými populárními herci jako je Julianne Moore a Alexander Skarsgård, by jen málokdo čekal aptaci stejnojmenného románu Henryho Jamese z roku 1897. Problematika rozvodu a jeho dopad na dítě se od té doby příliš nezměnila a proto se zdá tak aktuální. Podobný film stejně citilivě zachycující maličkou hrdinku byl natočen i v českém prostředí pod názvem Kdopak by se vlka bál. (08.01.2021)