Co všechno věděla Maisie

Působivě vykreslený kontrast mezi dětskou bezelstností a sobeckou krutostí světa dospělých, díky němuž se jedna malá Maisie dostala do začarovaného kruhu ze kterého do své plnoletosti není úniku. Nejedná se o smutný film, ba naopak je to snímek prošpikovaný láskou a niternými city, jen se dá říci, že ze strany rodičů (Coogan a Moore) se jedná o lásku poněkud zvrácenou, kvůli níž se z Maisie stává rukojmí rodičovských bojůvek, nepochopení a nenávisti. Snímek nenabízí řešení, jak z celé situace ven a troufám si říct, že žádné "happyendové" východisko ani neexistuje. Atraktivní alternativou je pouze nenásilné a díky tomu velmi půsivé zakomponování dalších dvou mladých postav a to Maisininy chůvy a charismatického barmana, kteří se dostali do pozice obětí vypočítavým manželstvím ze strany rodičů. Jejich vlivem, nejen Maisie, ale i divák nebyli vrženi do víru hádek a výčitek a naopak odpudivý Coogen a příšerně namaskovaná Mooreová s vizáží zombie, byli z příběhu postupně odklizeni. Naprostý vrchol snímku se udá v závěru, nejen scéna Maisie s matkou, ale hlavně bezchybná pětiminutovka ve které mi srdíčko bušilo jako o závod, ta radost v Maisininých očích a užívání si drobností, které život přináší byl k nezaplacení. Výlet loďkou, ať už s otcem nebo bez něj se udál a jeden krásný dětský sen dostál naplnění. Každý kdo tu píše o odfláknutém konci a podobně nemá cit pro film. Snímek nehledal pro malou nové rodiče, malá své rodiče má. A v podobně laděných filmech si potrpím i na symboly v žánrově spřízněném snímku In America jím byl roztomilý mimozemšťan, zde malé želvičky. Krásné. (05.08.2013)

Ošklivý rozchod, sobecký otec, nespolehlivá matka, soudní tahanice, hádky a malá Maisie uprostřed téhle bouře. Smutný příběh opomíjené malé holčičky; děti jsou možná naivní, ale když jim není věnována dostatečná péče a láska, tak to vycítí. Dramata, která se věnují více příběhu než jen vizuálu, mám prostě nejraději a tohle je zase jednou jedno z nich. Julianne Moore v roli matky-rockerky nezklamala, přestože ji divák prostě musel nesnášet. A Skarsgard se mi konečně někde líbil. Jen škoda nedotaženého konce. (04.08.2013)

Říkám dopředu, že vím, že si to pět hvězd nezaslouží :-D :-D, kdybych na to měl koukat ze všech hledisek. Určitě je tam dost divná následnost vztahů rozvedených rodičů, asi moc podivná shoda náhod, že se oba jejich partneři, které si museli hned vzít, daleko víc hodí k sobě, než k nim. Ale čert to vem. Bylo to vážně skvěle natočeno. Super zaznamenáno dětskýma očima, holčičky, která nesoudí, nevybírá, jen žije uprostřed světa, kde se k ní rodiče nechovají spravedlivě. A i když se jim stále do kola snaží dávat šanci, oni si to prostě nezaslouží. Na druhou stranu získává skvělý vztah se svou nevlastní matkou a otcem, kteří vážně vědí, jak mít rádi dítě a jak s ním zacházet. A tak lehce nenápadně a pozvolna jí začínají být daleko bližší, než její vlastní rodiče, kteří si opravdu holčičku jako ona nezaslouží. Samozřejmě, že ty role jsou lehce přehnané a shoda náhod je poněkud vysoká. Ale vážně mě to upoutalo, dostalo do děje a zapůsobilo na emoce tak, jak se to většině filmů ani zdaleka nepovede. Zpracování taky výborné. Takže měly by to být asi 4, ale ze srdečních důvodů za 5. (02.02.2014)

Nesmírně smutný film o tom, co jsme my dospělí schopni udělat křehké dětské duši - a to nemluvím o žádném hororovém fyzickém násilí. Malá Maisie hraje naprosto úžasně, někdy jsem v jejích výrazech viděla moji čtyřletou dceru a nebylo mi z toho zrovna dobře. Julianne Moore je v mojí topce, ale tady hrála tak přesvědčivě, že jsem měla sto chutí ji jako egoistickou a nezodpovědnou matku okamžitě vyhodit. Hodně pocitový film, žádné velké filmařské umění, prostě jen silný příběh, ze kterého mi bude ještě dlouho smutno. Nádherná finální píseň Feeling of being v podání Lucy Schwartz. (28.03.2014)

Průměrná romanťárna schovávající se za drama o holčičce v rodinném víru žabomyších válek. Jenže namísto toho, aby tam aspoň někdo byl pořádně v prdeli a Maisie v pubertě trpěla stereotypními komplexy z dětství, jsou všichni hrozně krásní, vlastně všichni rozumní a samozřejmě nakonec všichni štastní. Och. 6/10 (23.01.2015)