Prepadovka

Jakarta. Nábojů nekonečno (dokud si to scénář žádá), mačeta jako základní vybavení kuchyně (až na pokoj 726, tam maj jen špachtle a lžičky) a činžáky plný feťáků, který jedou karate (dobrá, tak Pencak Silat). Pitomý příběh lemuje fascinující souboje s exponenciálně rostoucí neschopností účastníků zemřít po rozdrcení lebky nebo zaražení ohryzku do krku. Umíraj tam děti, teče spousta krve a vše končí úsměvem od ucha k uchu. U mě dobrý. Nekoukejte na to s anglickým dabingem. (24.12.2014)

Poprvé mě indonéská kultura udivila z hlediska hudby, respektive metalu, kdy jsem se dozvěděl, že indonéské metalové kapely jsou striktně fašistické. Když jsem viděl film Serbuan Maut neboli The Raid: Redemtion, zjistil jsem, že ti drobní Indonésané mají i sklony k docela brutálnímu a skálopevnému přesvědčování diváka, že mnozí místní jsou prostě neskutečně odolní lidé. Že mají místo pěstí buchary a žebra z ocele, a že v Indonésii se dají sehnat neskutečně kvalitní zářivky, které prostě neprasknou, ani když je narvete tomu malému hajzlovi do krku. Když pominu, že si z filmu odnese divák jen to, že fízlové jsou všude stejný svině, musím podtrhnout, že je to opravdu našlapané skvělými bitkami a přestřelkami. Jakoby se člověk ocitl uprostřed nějaké videohry. (05.06.2012)

Jako kdyby Jackie Chan vyměnil humor za brutalitu a natočil ho John Woo, kterého přestaly bavit pistole. Přímočaré akčňárny mě zkrátka baví a Zátah je naprosto ukázkový příklad, jak by to mělo vypadat. Film jde hned na věc, všechno působí opravdově, poctivě, na velké dějové kotrmelce není čas, jde o úplně jinou, krví  jaksepatří promazanou akrobacii, která zkrátka bere dech. Navíc to stísněné prostředí chodeb, schodišť a malých bytů přímo vybízí k tomu, aby se vymýšlely další a další způsoby, jak likvidovat hordy padouchů, kteří místy skáčou odevšud ve stylu nemrtvých z nějakého moderního zombie slasheru. Dříve než Zátah jsem viděl  ty filmy, které inspiroval (Dredd, Princezna, možná vlastně i ten John Wick), ale vůbec mi to nevadilo. (03.01.2023)

Neumím v pohodlném limitu jedné sekundy někomu šlápnout na kuří oko, prolomit mu koleno, otestovat tvrdost jeho pohlavního ústrojí, vyzkoušet pružnost žeber, zlomit mu obě ruce a nakonec mu třikrát prostřelit hlavu. Jenže v jakartských panelácích to umí kdekdo, takže jsem pevně rozhodnut, že podobné rozebírání lidí budu raději sledovat na obrazovce než osobně na dovolené. Zátah je zkrátka solidní masakr, ale já jsem tak nějak doufal, že se při něm budu bavit o něco víc. Takže ta čtvrtá hvězka je spíš poděkováním za to, že jsem se bez problémů orientoval v postavách, ač mi v civilním životě činí neskutečné problémy rozeznat Nguyen Van Loie od Anh Tuan Phama. (21.01.2013)

Určite jeden z najlepších akčňákov za posledné roky. Úvod, hlavne prvý stret a masaker na schodišti riadne napumpuje krv do žíl. Neustála streľba a zmätok, do toho presekávanie sa drevenými podlahami do nižších podlaží, následne opäť streľba a bitka s každým, kto príde do cesty... Úvod je jednoducho šialený a zdal sa mi aj dosť reálne podaný. Škoda, že neskôr to už ide s reálnosťou z kopca. Hlavný hrdina holými rukami zabije desiatky chlapov, vydrží stovky najtvrdších úderov do tváre, dokonca i kolenom(!)... No nič. Ako akčný film je to poriadna adrenalínová jazda, aká nevzniká každý deň. Aj preto som ochotný prižmúriť oko nad výdržou hlavného hrdinu a jeho nezničiteľnosťou a dávam filmu v rámci žánru plný počet. Som si istý, že remake from USA nás neminie. 90%. (03.02.2013)