Hoří, má panenko

"Ticho! Ticho! ...... Hoří!" Na hasičský bál jsem zabloudil jen jednou, tombol se ze zásady neúčastním a dechovku skutečně upřímně a od srdce nenávidím. A to, že Češi jsou národem zlodějů, to taky není sdělení, které by mi obrátilo svět vzhůru nohama. Takže co zbývá? Celkem mile chlípní hasiči a soutěž krásy, ale i tu dokázal Forman natočit spíše realisticky než skutečně vtipně. Přitom výběr adeptek k zábavě vyloženě vybízel. Jenže já se zase tak moc nebavil a výsledky "modelového průzkumu českého maloměšťáctví" pro mne byly přibližně stejně zajímavé, jako čtení smlouvy s ČEZem o připojení odběrného místa. (03.11.2016)

Hoří, má panenko považujem za vyvrcholenie Formanovej domácej tvorby. Nielen preto, že na ňom spolupracoval s Papouškom, Passerom a Ondříčkom a účinkovala v ňom celá plejáda Formanovských nehercov, ale aj preto, že v ňom vyvrcholila komediálna trpkosť a karikovanie ľudských nedostatkov, ktoré bolo pokračovaním línie započatej Černým Petrom a pokračujúcej Láskami jedné plavovlásky a ktoré miestami prechádzalo až do absurdného ladenia.. Pritom film ani zďaleka nepovažujem za protičeský alebo protihasičský, ako mu bolo vyčítané. Je karikatúrou a ako taký nutne musí zveličovať, aby videli aj tí, ktorí by si za bežných okolností nič nevšimli. Z rovnakého dôvodu odmietam aj výčitky na údajne "prehrávajúcich" nehercov. Na Hoří, má panenko skrátka nedám dopustiť a kedykoľvek si rád zopakujem dobrý pocit z jeho zhliadnutia. (12.06.2011)

Soudruzi a soudružky, jakožto člen sboru dobrovolných hasičů z Prdolhoty nad Vratkou mohu říci, že tak ponurý a depresivní film jsem dlouho neviděl. Jakoby na jednom bále vypustil Forman do placu několik skrytých kamer a vše sesumíroval do 70 minut. Nezasmál jsem se ani jednou, ale klepu se strachy, jestli náhodou nedostanu letos úkol hlídat na bále tombolu. (09.01.2021)

Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš hubu křivou, praví výrok připisovaný Gogolovi, ale současně plně vztažitelný na dobovou odezvu přijetí této nemilosrdné Formanovy komedie současníky její premiéry. Forman nás nenápadně, jakoby mimochodem, uvádí do obvyklého vesnického prostředí lidí a lidiček, jichž je všude dvanáct do tuctu. Pocit všední všednodennosti však začíná velmi rychle oprýskávat. To bodré češství najednou krok za krokem odhaluje své hltavé abyseneřeklo plebejství, svou hlemtavou chamtivost v mezích zákona. Korunou díla je ples a tombola, jež jsou plně a právem vyložitelné jako alegorie tehdejší československé společnosti vstupující váhavě do bazénu konzumismu a nevrlé sebestředně spokojené průměrnosti nesnášející nic, co by ji rušilo. Neherci, ten velký prostředek velkých šedesátých let, propůjčují jinotaji až domáckou důvěryhodnost. O to grotesknější je Formanův výsměšný škleb. Škleb nadčasový podávající nám ruku přes dnes již takřka půlstoletou propast letu let, která uplynula od jeho uvedení. (12.09.2007)

Úplně drze bych si troufl prohlásit, že žánr komedie byl žánr, který panu Formanovi nejvíce seděl. V poslední době mě podobně rozesmál rovněž Formanův film - Muž na měsíci. Nezlobte se na mě, ale tohle nemůže být náhoda. Marně hledám, co bych filmu vytkl, protože mi připadá dokonalý. Moc krásné prostředí takového klasického vesnického plesu. Úžasně zvolené postavy. Naprosto vymazlené dilogy a úžasná situační komika. Úplně bezkonkurenční byl Josef Šebánek, který je známý z trilogie o rodině Homolků. Prostě jsem při sledování prožíval silné záchvaty smíchu. Ať už se jednalo o rozkrádání tomboly či noční požár. Nemohu hodnotit jinak než plným počtem! (18.08.2012)