Vlasy

Výborná hudba a květinový příběh, herecké výkony, taneční čísla, vygradovaný a působivý konec, který tak trochu připomene například konec české Jízdy, kdy jde celou dobu jakoby jen o srandu a povyražení a v závěru je divákovi uštědřena řádná rána palicí. Akorát tady má závěr zřejmě širší dosah i význam, než v Jízdě. Jediným problémem je, že tenhle film pro mě znehodnotil čas, neřekla bych tedy, že se jedná vyloženě o nadčasovou záležitost (krom některých univerzálních myšlenek, co film sděloval, např. na téma rasismu). Takže aby zážitek z filmu dosáhl maxima, je třeba vrátit se v čase do doby vzniku a omládnout tak na patnáct až osmnáct let. Ti, kterým se to podaří, ať si přidají tu pátou *. PS: Nejlepší role Treata Williamse! (24.08.2013)

Má zamilovanost do muzikálů sice není moc dlouhá, ale o to je intenzivnější a Hair na ní nic neubralo. Některé písně se mi sice moc nelíbily a prostřední část lehce nudí, ale zato dokonalý závěr, ten mě přímo rozbrečel. ... Éra hippies nemohla chtít lepší pomník než je tento film. ... Let the Sunshine in. 8/10 (25.04.2007)

Skvělý muzikál za velkou louží slavného českého režiséra Miloše Formana. Prvních deset minut bylo hodně nestravitelných, ale když divák přistoupil na pravidla žánru - pak to byla jízda. A konečná (protivietnamská) katarze povýšila Vlasy na geniální dílo. Pro mě naprosto nezapomenutelný filmový a hudební počin, který rozhodně musím vidět minimálně ještě jednou... (12.02.2005)

S három mám problém. Iste, ako revolučne naladenému pubertiakovi, vlasy rebélie a vzdoru proti vojne a establišmentu, voňali. Och: a ako! Tie tézy aj po rokoch zostali: vojny rozohrávajú psychopati, zomieranie v nich je riadenou reguláciou a riešením nezamestnanosti mladých, láska nech je určená momentálnym očarením a mocným tohto sveta ukážeme, že sa dokážeme presadiť aj na rádovo minimálnej majetkovej úrovni. Lenže tu je práve ten problém: hoci film slovne deklaruje tieto a podobné hipi tézy, tak v správaní sa bandičky, vedenej Vodcom sa začínajú čoraz viac objavovať momenty, ktoré hipíkov posúvajú k neznesiteľným jupíkom. Čo sa vlastne aj v skutočnosti stalo - rozbláznené deti lásky a ne-majetku, čistého batikovaného altruizmu indických vonných tyčiniek vyrábaných ručne (nag čampi) sa postupne stali ambiciózni mladí, ktorých ideály transformovali do dnešných neznesiteľných vševediacich manažérov (to už sú potomkovia pôvodných hipíkov). Nuž ale ja som nechcel popis reality, ja som chcel sen, a to sa Formanovi podarilo len čiastočne. Film akosi zastaral - pesničky sú také skôr popové, rebélia miestami trápna, hlavní predstavitelia zvolení dosť nešťastne (napr. tá Šejla ako femme fatale - čo ja viem) atď. Ale myšlienky víťazia a hlavne: film som videl štyrikrát, z toho tri razy v kine. A to sa počíta: čo uzretie to hviezdička. A. A. A. Aj za tie ideály. (20.03.2016)

Jak já bych rád žil podle svých svobodných představ, ale bohužel mi to nikdo nechce sponzorovat. Osobně si myslím, že by tak chtěl žít každý, ale kdyby to všichni uskutečnili, tak by přestal domácnosti navštěvovat plyn s elektřinou, benzín by se sám nevyrobil, jídlo by běhalo po lesích a mně by se to až tak nelíbilo. Avšak, když si odmyslím propagaci drog a příživnického způsobu života, tak musím uznat, že jako protiválečný apel s hudbou, zpěvem a tancem funguje snímek naprosto skvěle. (13.03.2013)