Réžia:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrajú:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (viac)Obsahy(1)
Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (400)
Symfonie trapnosti, banalit, každodenních stereotypů, naivity, pubertálního mládí a buranství dospělých. Ve své době představoval tenhle film doslova revoluci, protože naboural všechny představy o tom, jak má vypadat filmový scénář a angažovaný film. Dnes pro mě představuje klasiku, která ani s odstupem půl století neztratila na působivosti. Do dokonalosti tenhle styl dotáhli tvůrci britského Kanclu, kteří vytvořili daleko kompaktnější dílo, kde nehraje roli pubertální nevyspělost a o to víc vynikne křupanství a trapnost dospělých hrdinů v zodpovědném postavení. Celkový dojem: 75 %. ()
Film o strastech dospívání očima nejlepšího českého režiséra je i přes téměř padesátileté stáří stejně aktuální a působivý jako v den premiéry. Komediální scény a dnes u kultovní hlášky jsou velice zábavné, ale skutečná síla filmu leží úplně jinde - ve snaze hrdiny najít si místo ve společnosti a zároveň v jeho strachu z dospělosti která s tím přímo souvisí. ()
Dost to celé připomínalo Lásky jedné plavovlásky. Až na to, že to tentokrát bylo podáno více z té mužské perspektivy. Sem tam se nad dialogy člověk pousmál, ale žádná velká sláva. Valná část stopáže je zastoupena jedním plesem, na který jediný se dalo trošku koukat. Jinak se tehdy pařívalo. Dalším kamenem úrazu bylo obsazení ženských rolí. Zrůdička vedle zrůdičky. Trpěl jsem. Samotná dějová linie je krajně nezajímavá. Dohromady slabé dvě. Vím, že se jedná o jednu z prvních formanovin, ale přesto se neubráním zklamání. ()
Místo "pronikavé psychologické a sociologické studie" bych raději upřednostňoval označení "film totálně o ničem, a přitom tak výborný". Netradiční česká komedie z dílny Miloše Fromana překypující suchým humorem a vtipnými dialogy. Scénu s "ahóój" snad nemusím ani zmiňovat, ta charakterizuje celý film. Černý Petr je prostě takový příjemný nostalgický snímek, nic víc, nic míň. ()
Nádherně politicky nekorektní doba, kdy se dívkám pracujícím v samoobsluze říkalo prodavačky a chlapcům kriplové. Ta léta, kdy jsme střídavě připomínali mládě skotu a orgán sluchu, byla jako geologie. Vzájemně působil tlak (rodičů, okolí) a čas (který jsme měli před sebou).. V principu neškodná generační třenice, za kterou jsem slyšel cvrlikat Papouška.. ()
Galéria (9)
Fotka © Malavida
Zaujímavosti (36)
- Režisér Miloš Forman pracoval s rozpočtom 2 milióny korún a musel si s ním vystačiť pre oba snímky, Černý Petr aj krátku poviedku Kdyby ty muziky nebyly (1963). (Raccoon.city)
- Jan Vostrčil rolu Petrovho otca na prvýkrát odmietol, neskôr ju prijal pod podmienkou, že vo filme bude scéna s dychovkou. (Prelo)
- Jana Vostrčila (Petrov otec) objavil Ivan Passer, ktorý šiel hľadať kapelmajstra pre film Kdyby ty muziky nebyly (1963), lenže si nejako poplietol skúšobne a videl inú kapelu. Kapelník sa mu tak zapáčil, že Formanovi povedal: „To nie je človek, ale sopka človečenstva." (Raccoon.city)
Reklama