Kopí osudu
Die Jagd nach der heiligen Lanze
Spear of Destiny
Réžia:
Florian BaxmeyerScenár:
Derek MeisterKamera:
Peter Joachim KrauseHrajú:
Kai Wiesinger, Bettina Zimmermann, Fabian Busch, Sonja Gerhardt, Rudolf Martin, Jürgen Prochnow, Manfred Böll, Enrica Gera, Werner Kalb, Jan FeilObsahy(3)
Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()
Německá obdoba Indiana Jonese (včetně několika scén, které jsou věrnou adaptací z Poslední křížové výpravy), který tak jako jeho americký předobraz umí kde co, akorát v současnosti. Takhle by to neznělo ještě úplně špatně, ale to provedení je otřesné. Člověk se také dozví, že experti jsou na houby (doslova: "odborníci, co ti vědí") a že již Alexander Veliký a Cézar používali k dosažení vítězství Longinovo kopí a další zajímavé zhůvěřilosti. Jediné co na snímku bylo trochu zajímavé, byl vizální průlet po německých památkách (z nichž v tomto případě, prakticky všechny obsahují tajné místnosti, laboratoře, chrámy, apod.). Nicméně ani to však nestačí ani na tu jednu jedinou hvězdu. ()
Je zábavný sledovat jak se němci snaží uplácat cosi, ale když ono to zoufale nefunguje. Určitá naivita a brakovitost, která je u Indyho zábavná, je tady jen trapná, herci nehrají (ne žeby měli co hrát), scénář je vyloženě blbej a krade kde může. A tak jediné pozitivum, které mi tento podařený kousek přinesl, je poznání, že v Německu mají pěkně a stálo by za to se tam někdy mrknout. ()
Až doteď jsem si myslel, že "nejchytřejší" člověk na světě je Horacio Cayne (nebo jak se píše), ale koukám, že jim nesahá ani po kotníky. Chytřejší lidi jsem v životě neviděl. Film není ničím jiným, než reklamou na německo! Ale aj ta reklama mi přijde jak reklama na dámské hygienické potřeby - totálně stupidní. Mám rád mystery a dobrodružství, ale toto... ()
I když tento film je hodnocení zde celkem dost špatně, že to vypadá tak že se na to nemá vůbec žádnou cenu dívat, ale mě to tak strašné nepřišlo. Znovu bych se na to asi už z těží koukala, ale řekla bych, že když nevíte na co kouknout tak zas špatné to není. Kdybych ale před kouknutí věděla, že je to německý film tak bych se na to vůbec nekoukala, protože se mi německé filmy vůbec nelíbí. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (2)
- Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)
Reklama