Láska v hrobě

Žádné překvapení se nekonalo. Honza s Janou byli dobrý, protože ochotný materiál, ale jejich příběhy mě nechytly. Nedoučená švadlena a zedník, oba je víc a víc ničil chlast. A dál? Tohle bylo jen konstatování něčeho, co už snad po dvaceti letech budování kapitalismu všichni víme. Nefunguješ, řítíš se do pekla. Film jako důkaz. Pro mě trochu málo.P.S.: podle mě to nemělo být o bezdomovectví, ale o chlastu. to tady v tom případě (v těchto dvou případech) byla alfa a omega všeho. a jestli nebyla, a oni začali chlastat až na ulici, tak bych chtěl vědět víc o jejich minulosti. původně jsem uvažoval i o čtyřech, pak mi to vycházelo na tři, a teď bych dal panu Vondráčkovi nejraději jen dvě- za tu práci, co s tím evidentně měl. ale tohle odfláknul. vsadil bych si ovšem na to, že Vondráček nepohořel jako režisér, ale jako dramaturg. jo, na ulici jsou bezdomovci, jejichž příběh by člověka chytl za srdce, ale tihle dva spiťaři to nebyli. bezdomovcům obecně udělal tvůrce spíš antireklamu, což určitě nezamýšlel. ale při pohledu na nefachčenko trosku Honzu a ožralou, pochcanou Janu bych se nerozdal, fakt že ne. (04.09.2013)

Truchlivá balada o mrtvém životě. Bludná pouť dvou neobvyklých milenců, kteří si tak trochu zbyli je neobyčejně silnou výpovědí o lidech, kteří chtějí zůstat za všech okolností svobodní, nevázaní, odkázaní jen sami na sebe. Cena za tuto absolutní svobodu je ovšem příliš vysoká, jak stvrzuje právě tento Vondráčkův oceňovaný dokumentární film. (29.04.2023)

Dokument, jehož tvůrci měli možná víc štěstí než "rozumu" - dvojice hlavních protagonistů totiž představuje sen každého dokumentaristy, protože jde o skutečné unikáty, kteří dělají práci za filmaře svojí pouhou existencí. Moment se šplháním na střechu hrobky je atmosférou i vizuální stránkou dokonale magický. Zbytek filmu je naopak dokonale nemagický a ukazuje bez nejmenších příkras příběh dvou unikátně odhodlaných lidí, jejichž životním krédem se stal sebeklam... a chlast. Nevíme o nich bohužel nad rámec doslova pár vět nic. Čím byli a co dělali, než je něco nějak dostalo tam, kde jsou, se nedozvíme. Jen to, co bylo "na začátku". Nedá se říct, že by šlo o typické bezdomovce, a mnohý pracovník nějakého občanského sdružení, které se snaží pomoci lidem, kteří skončili leckdy třeba skutečně bez své viny na ulicích, musí Lásku V Hrobě z duše proklínat. Český Lev je ale v tomhle případě bez diskuse zasloužený - nechápu jak takhle výjimečný film mohl mít takové problémy s tím, aby se vůbec dostal do distribuce. 80% (14.01.2014)

1. Život dnešních lovců-sběračů v městských "savanách a džunglích" na sever od subtropů je podobně vyčerpávající a krátký jako život pravěkých předků. 2. Kromě pudu sebezáchovy člověka drží při životě zvyk a připoutanost k jiným lidem, byť třeba ve vzpomínkách. Po rezignaci život jde střemhlav dolů. Přesto je lidské tělo často až příliš odolné, což oddaluje konec. Moderní medicína nedělá vlastně nic jiného než oddaluje konec. 3. Socialismus prohrál konkurenční boj s kapitalismem, protože nestrašil lidi nezaměstnaností, nepotřebností a ztrátou jistot, nikoliv proto, že se lidé nemohli realizovat, jelikož kdo moc chtěl, ten si našel nějaké cesty, stejně jako dnes. To jest za socialismu si lidé necenili ani to maximum, kdežto dnes se lidé drží i svého minima, a to včetně těch bohatých a úspěšných, kteří své "minimum" ještě navíc neustále zvyšují. 4. Kdyby dnešní náboráři lidských zdrojů ukazovali tento dokument uchazečům o zaměstnání, mohli by klidně nabízet o 15–20 % nižší mzdu. Točit a šířit podobné dokumenty je tudíž v zájmu společnosti založené na konkurenci a zisku. (02.05.2013)

Když se na něco dlouho těším, většinou bývám zklamaná. Tenhle dokument ale předčil všechna má očekávání. Od idylické letní pohody, směle konkurující některým slavným obrazům (Janino koupání) až po tu nejrealističtější realitu (pro nás výhoda bez čichových vjemů)....Asi ještě nějakou dobu mi bude ležet v hlavě tahle nešťastně šťastná láska až za hrob - i díky našemu kamarádovi Tondovi, bezdomovci, který nás toho tolik naučil...taky nás už sleduje "shora". Tondo, Jano, Honzo, snad jste opravdu byli občas svobodnější než my ostatní.... (02.08.2013)