Réžia:
David VondráčekScenár:
David VondráčekKamera:
Jan KadeřábekHudba:
Stefan ValdobrevObsahy(1)
Hrdiny lovestory Davida Vondráčka jsou Jan a Jana, kteří našli domov na opuštěném hřbitově v pražských Strašnicích. Hřbitovní zeď a vzrostlé stromy představují fyzickou i metaforickou hranici dvou světů. Pro Janu hřbitov s relativně komfortním bydlením v hrobce představuje bezpečí, ale i past, odkud se nedokáže vymanit. Na začátku natáčení oba mluví o tom, že si obstarají doklady a zlepší svůj život, ale úměrně s tím, jak se ve skutečnosti jejich situace zhoršuje, pokračují na cestě k sebedestrukci. Dokument nezavírá oči před nepříjemnými aspekty bezdomovectví a ukazuje, kam až člověka může dovést nefunkční rodinné zázemí či osobní tragédie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (161)
Krásný večer, přátelé.. Nejsem přívržencem dokumentu, snad mě nudí, snad jej nepochopím, snad mi jeho obsah mnohdy přijde zbytečný.. Jsem však velmi rád, když mě o opaku přesvědčí nějaká pecka, tak, jak se to povedlo téhle pod kůži deroucí se novince Davida Vondráčka. Na pět hvězd to vytáhl sám režisér svým zajímavým vyprávěním "z natáčení" a odhalením dalších osudů ústředního hrdiny.. Pro mě silné, poutavé, a jak už vím, absolutně autentické! Brounoc a mějte se filmově! Woo. ()
Vondráček sice připomíná časosběrku Třeštíkovou, ale z jeho dokumentu sálá trochu jiná energie. Líbí se mi, jak se režisér velice šikovně drží v mantinelech žánru dokument a daří se mu tyto hranice nepřekračovat a do dokumentu nevstupovat. Ústřední dvojice je rozhodně velice zajímavá, jen by možná neškodilo více poodkrýt jejich "předbezdomoveckou" minulost, a ne pouze "otec mě znásilňoval" či "otec mi uhořel". Jedním z nejmrazivějších okamžiků pro mě byl asi zlom v chování obou aktérů v momentě, kdy byli nadobro "vystěhováni" ze svého domova (čti: hrobky). A technická - nechápu rating "nevhodný mládeži do 15 let" - já bych to dal na školách povinně. ()
Dokument hodně podobný Katce od Třeštíkové. Ovšem nyní v hlavní roli alkohol a né drogy. Dokument o lidské spodině, která není schopná řešit jakýkoli problém jinak než se ožrat. Svou situaci zaštiťují tím, že o sobě hovoří jako o naprosto svobodných lidech. Bohužel to tak není. V počátku vcelku idilické soužití v hrobce střídá kruté "vystřízlivění". ()
Bukowski v kontejneru? Kam ten svět spěje! Obnažené na kost, nervy, co se cukají při letmém doteku, zatímco v hlavě víří "s lahvičkou antibakteriálního přípravku až na věky". Praha špinavá, Praha umírající, pět lidí v hrobce, z toho dva živí. Tyhle dokumenty nechávají jizvy na mozku a pachuť v ústech. Syrové. ()
Najela jsem na dokumentární vlnu a věděla jsem, že tohle mi padne do noty. Jana a Jan jsou úžasně specifické postavy, které mají na výsledném dojmu lví podíl. Vondráček režíruje citlivě, ale také na hraně, v některých momentech má člověk chuť odvrátit oči. Bylo to nervy drásající, drsné, syrové, avšak i lidské. U dívání mi bylo smutno a film budu asi ještě dlouho vyhánět z hlavy. Ale mám o čem přemýšlet. ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (10)
- David Vondráček objevil Janu a Jana náhodou, když přelezl polorozbořenou zeď evangelického hřbitova V Praze - Strašnicích. (JoranProvenzano)
- Film se natáčel v letech 2007 - 2011. (JoranProvenzano)
- David Vondráček dlouho nenacházel pro film distributora. Všichni chtěli počkat po Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, kam však nebyl vybrán a Vondráček začal přemýšlet, jestli film není úplný propadák. Po účastech na mnoha jiných festivalech se nakonec distribuce ujala Asociace českých filmových klubů. (JoranProvenzano)
Reklama