Amadeus

Úžasnej film, neni divu že se Miloš Forman dokázal prosadit v americe, když točil takovýhle filmy. Dokonce i vážná hudba, kterou jinak moc nemusim se mi tady docela líbila a skvěle zapadla do už tak dokonalýho filmu a i když je to drama, tak je to občas proložený nějakou tou vtinpou scénkou. Celý to táhnou skvělými herckými výkony F. Murray Abraham a hlavně Tom Hulce pro kterýho to byl jeho první velkej film a i proto je to obdivuhodnější, že to dokázal takhle zahrát. Scénáři se snad nedá vůbec nic vytkout a režii samozřejmě taky ne a proto se při sledování filmu snad ani nedá nudit, takže ani ty tři hodiny nejsou nijak nepřekonatelnou překážkou. Pro mě to je jeden z nejlepších filmů všech dob (05.05.2005)

Marná sláva, jako Mozartova biografie by po faktické stránce Amadeus propadl, ale Formanovi šlo o něco zcela jiného nežli o historickými fakty podložený snímek ze života génia. Jeho Amadeus je strhujícím příběhem konfliktu výjimečnosti a průměrnosti, dokonalou typologií takového střetu, který bohužel probíhá vždy podobně nehledě na dobu a místo. Výkon Toma Hulceho řadím k největším hereckým vystoupením, která se před mýma očima kdy odehrála, ale herectví obecně funguje v Amadeovi jako v málokterém filmu. Obrovskou poklonu zaslouží Forman za dokonalé propojení hudby a děje, scény s dirigujícím Amadeem jsou skvostné, a to už vůbec nemluvím o "Requiem", které Mozart v horečkách diktuje nechápajícímu Salierimu (Confutatis Maledictis... ta scéna mě vždycky uvrhne v samu hlubinu emocí!). To je moment, který naplňuje význam slova "drama". Nová režisérská verze možná trochu ubírá filmu na tempu, ale rozhodně přinejmenším postava Constance si více prostoru zasloužila. Miloš Forman – geniální komponista formy a obsahu! (31.01.2004)

Nejlepší hudební film všech dob. Formanovské sobecké téma: zpracování génia a zaostávajícího okolí. Člověk příjde i o ten nejposlednější zbyteček sebevědomí, který snad ještě má. Nemůžeme pochválit Mozartův charakter, ale musíme se sklonit před velikostí jeho děl. Z výjimečného osvíceneckého panovníka se stala skoro namyšlená figurka. Z výborného skladatele průměrný závistivec. Rozprostře se před námi dokonalá iluze klasicistní Vídně, ale je to přece jen iluze. Kdybychom hledali historickou pravdu, museli bychom se svěřit suchopárným odborníkům - což však vůbec nebrání v Amadeově cestě do mé TOP10. (24.09.2004)

Mozart složil božskou hudbu a Forman o tom natočil božský film. Vypravěčsky brilantní drama se skvěle napsanými postavami o vztahu nepraktického živořícího génia, jehož hudba přežila zkoušku času, a ve své době úspěšného průměráka, který ale skončil na smetišti dějin a pamatujeme si ho jen proto, že toho prvního zabil. Nebo ne? AMADEUS je všechno jen ne klasický životopis a i když nese v názvu Mozartovo jméno, je spíše příběhem tragické postavy Salieriho (Oscarem oceněný Abraham), který je v pohodě, dokud mu do života nevstoupí Mozart a nevědomky vše nezničí. Do té doby zbožný Salieri se rozhodne poslat Boha do prdele a na oplátku zničit Mozarta – kterého ale do poslední chvíle hluboce obdivuje. Film úžasně pracuje s Mozartovou hudbou (scéna, kde jekot tchyně přechází do zpěvu operní divy) a F. Murray Abraham by si za Salieriho ty Oscary zasloužil aspoň dva. (26.12.2010)

"This was a music I'd never heard. Filled with such longing, such unfulfillable longing, it had me trembling. It seemed to me that I was hearing the voice of God." Vážnou hudbu mám docela rád, ale nikdy jsem ji neprožíval tak intenzivně jako při poslechu Mozartovy hudby v Amadeovi. Především scéna ve které Mozart, na smrtelné posteli, diktuje Salierimu "Reqiem" - tomu říkám dokonalé splynutí hudby a obrazu. Nepochybuji, že naprostá většina režisérů si při sledování Formanova Amadea musí připadat stejně jako Salieri v opeře při poslechu "Dona Giovanniho". (05.07.2004)