Na život a na smrť

Já už se na tyhle filmy asi neumím koukat. Od vážně míněného áčkového akčňáku očekávám krom akce i příběh a ne jen příběhovou kostru příprava/útok/útěk. Ale budiž, v tomhle bude chyba nejspíš ve mně, horší je, že se film rozpadá na dvě nesourodé poloviny a z obou mám rozpačité pocity. Ta první je sice chlapácky realistická, ovšem všichni ti zarostlí drsňáci v uniformách (ač skvěle zahraní) jsou si až moc podobní. Druhá je sice příběhovější, ale zároveň tuctovější, klišovitější a předvídatelnější. Jinak po technické stránce nemohu nic vytknout, herci odvedli svůj standart a ty bezmála dvě hodiny utekly jako voda, chybí mi ale důvod, proč bych měl dát více než 60%. (26.07.2017)

Jsem příliš malá vtěrka na to, abych chodil někam, kam mě nikdo nepozval. V tom je tedy velký rozdíl mezi mnou a mírumilovnou US Army. Tento snímek se mi navíc pokusil propagandisticky namluvit, jak moc si její přítomnost afgánští pastevci koz přejí, ale u mne s tím tedy moc nepochodil. Stejné je to se "skutečným a zaručeně pravým" příběhem o lehce průstřelných, ale přesto takřka nezničitelných vojácích, kteří by určitě vyhráli s penisem v hlavni, kdyby na ně šlo jen o několik tisícovek méně Talibanců. Přes všechen svůj nesouhlas a výhrady jsem si však tohle zběsilé padání z hor užil víc, než svůj poslední ostrý hod útočným granátem RG 4 a to byla velká taškařice pro všechny přítomné (ohrožené) spolubojovníky v zákopech. (09.08.2014)

V osmdesátých letech kdekdo vzdychal vzrušením, když v supraimbecilním druhém Rambovi neprůstřelný Stallone ignoroval tisíce kulek vypálených ze dvou metrů, likvidoval záporáky pěkně hezky lukem a ve finále brečel, že by umřel pro Ameriku. Zato dnes, když se čtyřka o skály rozflákaných drsňáků rozhodne zhebnout kdesi v Afghánistánu a před smrtí sejmout něco anonymních strejdů od Talibánu, je to samozřejmě patetická pitomost, lezoucí amerikáncům do řiťky! Kde se to vzalo? Může za to nálepka "podle skutečné události"? Můžou za to protiamerické trendy? Kdo ví. Faktem je, že Peter Berg dokáže natáčet snesitelnější filmy, než většina jeho blockbusteroidní konkurence, jen zpravidla nepoužívá tolik "wow" efektů. Lone Survivor je freytagovsky poctivě odvyprávěn, přičemž všechny jeho části jsou atraktivní a zábavné - od dokumentaristicky pojatého úvodu o tom, že klucí ze SEALs nejsou žádná ořezávátka, až po nezbytné útočné helikoptéry a krvácejícího hrdinu (ovšem ve zcela nehrdinské pozici) na hranici smrti v závěru. Na tohle tálibánské běsnění se prostě kouká hezky a erkový rating je ku prospěchu věci - zejména předsmrtný trip Axelsona (Ben Foster), který se v bolestné agónii potácí lesem s pistolí v ruce, je neobyčejně poutavou a drsnou momentkou. Dojemné objímání se s afghánským chlapečkem si sice mohli tvůrci odpustit, nicméně jinak můžu s chutí říct, že se jedná o slušný zásek v hojně užívané kategorii "výborně odvedené řemeslo". (26.03.2014)

Keď po celý čas myslíte na to, že je to podľa skutočnej udalosti a štvorica hrdinov (zároveň skvelých hercov) si pozerá fotky svojich priateliek, ktoré ich čakajú doma a oni sa v boji dostávajú do čoraz väčších sračiek a máte pocit že sa z toho naisto nedostanú, prvé slzy na seba dlho nezostanú čakať. Berg akčné scény servíruje v dych berúcej podobe. Sú vo filme síce len dve, ale prvý má skoro polhodinku a u tej druhej nuda tiež nehrozí. Je radosť sledovať, ako sa mení štýl i razancia boja, štvorica dokonale vycvičených profesionálov a stovky horalov so samopalom v ruke. Pripravenosť, taktika a skúsenosť sa tu stretávajú s maniakálnym odhodlaním a presilou a zajatcov neberie ani jedna strana. Je to intenzívne, brutálne a pôsobivé. A tiež Bergovsky nabité adrenalínom a zároveň prehľadné. Na život a na smrť je vydarený akčne-vojnový film, ktorého dej sa dá vyrozprávať jednou kratšou vetou, ale tvorcovia si toho boli vedomí. Stavili teda na pôsobivé akčné scény a zaujímavú prácu s ústrednou štvoricou hrdinov. Zamrzí vlastne len to, že ku koncu predsa len skĺzli k lacnému klišé, ktorým sa celý čas buď elegantne vyhýbali, alebo s nimi celkom chytro pracovali. Prvú hodinu však oči od monitoru neodtrhnete. (24.01.2014)

Čo sa divák nedozvie. Napríklad: príbeh spracovaný podľa skutočnej udalosti. To je taká hlúposť, že až. Opakujem sa, ale je to nutné. Takmer každý film sa totiž veľmi výrazne odlišuje od skutočnosti, že až. Snáď na extrémne výnimky typu niekoľkohodinových Warholových nepozerateľných experimentálnych filmov, zaznamenávajúcich reálny spánok, milovanie a podobne. A tu zase: celkom slušný dobrodružný film o extrémne náročnej misii v afgánskej divočine s rozzúrenými Talibancami v pätách získava prídavkom skutočnej udalosti prídych čohosi, čo v divákovi evokuje, že tí Amíci vycvičia z vojakov len ťažko zničiteľných kyborgov. Odolávajú skoro každému zraneniu s ľahkosťou človeka, čo utŕžil drobnú modrinu. (04.09.2016)