Umelec

Na The Artist se mi líbila jedna věc a to ta, že nebýt ostrého obrazu, film skutečně vypadá jako by byl natočen ve 30. letech minulého století. V tomot směru jej řežisér vypiplal k dokonalosti. Obzvlášť mě pobavily němé herecký výkony dvou hlavních představitelů, která jakoby vypadly z chaplinových grotesek. Perfekcionismus lze ale pozorovat v kameře, délce záběrů, střihu, či dekoracích a úžasných kostýmech. Potud naprosto dokonalý produkt. Ale pak je tu obsah, děj a v tomto ohledu nenabízí The Artist nic nadprůměnrného. Němých filmů jsem viděl nemálo, a tento by mezi nimi v ničem nevyčníval. Oscar pro nejlepší film jen vypovídá o hodně slabém ročníku těchto cen (i když i v tomto roce vznikly nesrovnatelně kvalitnější filmy např. Tree of Life). Takže celkový dojem: hodně přefouknutá bublina, což nejspíš potvrdí i následná tvroba režiséra Hazanaviciuse. (27.02.2013)

Pocta určená lidem, kteří neví vůbec nic o hollywoodské kinematografii přelomu 20. a 30. let, ale zato jim připadají morálně akceptovatelné poslední Vejdělkovy filmy, ovšem chtějí být víc alternativní, ačkoliv jde o pózu. Rozepíšu se o tom v kritice víc, ale spíš než formální či jinou analýzu by si tenhle snímek zasloužil studii propagačních strategií Weinsteinovců v případě oscarové lobby, protože přijmout tuhle nemístnou romantizaci předkodexové éry (!) a žánrový nepodarek (kde je romance?), která by si spíš zasloužila rostenovskou drtivou kritiku, můžou vážně jenom zmanipulované ovce. Tak jsem se rozepsal. (09.02.2012)

hlavny hrdina zazil na vlastnej kozi stare dobre "pyche predchadza pad" a "svetska slava, polna trava"... Takmer bez slov, ale vypovedane bolo vsetko. Nebudem sa opakovat, herci boli neuveritelni! Tento film ma preniesol takmer o storocie spat do minulosti, duch tej doby na mna priam dychal, a to tak intezivne, ze som si cely cas musela podupkavat nohami! No co dodat, aj ti, co su skalopevne presvedceni, ze film musi byt hovoreny, hor sa do tohto filmu a popierajte svoje predsudky :) A Berenice, ach jaj, to je kosticka! (20.01.2012)

Hravé a do filmu zamilované. Kdyby se v poslední třetině natvrdo neklouzalo do existenciální roviny a nekřičelo tak okatě o "němé" emoce, byl by z Umělce odvážlivec roku, který teď zaslouženě sbírá vavříny. Takhle se nemůžu zbavit pocitu příliš chtěné gradace, která tím pádem funguje o chlup méně než by mohla, ale v důsledku musím stejně chválit. Hlavní dvojice září v každém úsměvu či tanci, dobové filmy nutí vzpomínat a retro soundtrack funguje tak dokonale, že jsem ono převtělení do dvacátých let hltal do posledního políčka. Jako celek ale kvůli výše zmíněnému jen za 75%. (27.01.2012)

Předchozí počin režiséra a dvou hlavních herců, Agent 117, mě onehdy nijak zvlášť neohromil, ale jedno jsem mu upřít nemohl - opravdu vypadal jako z let (zhruba) šedesátých. V The Artist se tenhle kousek tvůrcům povedlo zopakovat a navíc ještě umocnit sice klasickým, ale vážně maximálně milým příběhem plným humoru a nostalgie. Iluze, že se člověk opravdu dívá na film z roku 192?, je takřka dokonalá (ačkoliv kdo viděl argentinskou Anténu, toho asi neohromí). Kamera, hudba, všechny ty detaily, ústřední pár (Douglas Fairbanks a Mary Pickford jako vyšití), co hraje a tančí jako o život, nádherně se durdící John Goodman, který se mi líbil ze všech nejvíce, James Cromwell... Všechno perfektní. The Artist je neskutečně mazaný film. Věci, které bych mu snad chtěl vytknout, bych totiž musel zároveň vytýkat i všem těm stařičkým snímkům, o nichž pojednává... Takže by to bylo k ničemu. (29.02.2012)