Můj svědek

Celý film sa niesol v takej nijakej atmosfére, kde sa ani veľa nedozvedáme o postavách na to aby sme si k nim vypestovali nejaký cit. Lumpy a Ramsey pôsobili ako najzaujímavejšie postavy, ktorým keby sa povenovali trošku viac mohlo to byť viac ako priemerná dráma. A dej je príliš strohý na to aby oslovil bez vykreslenia charakterov postáv. 60-65% (16.09.2014)

Život a smrt svědka Lumpyho. Kolandova odvaha přistoupit k tradičnímu indie vyprávění o patologických outsiderech netradičně, je zřejmá již z prologu. Film začíná svou nejveselejší scénou, divokou svatební party, kterou by jiné komedie končily. Předpoklad, že příštích osmdesát minut budeme sledovat tragikomické příhody ze života čerstvých novomanželů, je následným dějem vyvrácen. Skutečným hrdinou příběhu, který sice není po většinu času fyzicky přítomen, ale udává dění do pohybu, se ukáže být Lumpy. Ten by byl v libovolné sprosté komedii z posledních let jen srandovním kámošem protagonisty. Koland si však dal za cíl přesvědčit nás, že i za maskou obtloustlého šoumena se může skrývat citlivá lidská bytost. Navenek šťastný pár při svém poznávání světa looserů naopak ztrácí glanc. Kristin a Scott se před námi odhalují jako dva psychicky labilní pokrytci, z kterých lepší lidi udělají teprve ti, kdo nemají důvod něco předstírat. Jistě, v jádru jde o strašlivé klišé o tom, jak zastíráme, kým skutečně jsme a nemůžeme nebo nechceme dát průchod svému reálnému potenciálu. Psychologický profil postav budete díky uplatňování charakterových stereotypů schopni vytvořit po dvaceti minutách (upjatá hysterka, nedoceněný génius) a místo se najde i pro veřejně pronášený „velký“ proslov, dotýkající se nejosobnějších prožitků. Oceňuji však, že Koland využil půdorysu mainstreamové novomanželské komedie proti očekávání a pozornost věnuje těm z postav, které si ji skutečně zaslouží, postavám (jako) z indie filmu. Nápad skloubit dva typy humoru (přisprostlý a „hřejivý“) a dva typy herectví (komediální exces, komorní podhrávání) není vrcholem tvůrčí invence, ale je to změna, což má mezi tucty splývajících romcom produkcí taky svou váhu. 60% (07.10.2013)

-''Kto priniesol tie 'lampy'? - Zhasnite tie 'lampy'.-Odneste tie 'lampy'!- Aké 'lampy'? '' Hoci slovo Lumpy zaznelo tak tisíc krát v tomto filme a už mi pekne pilo krv, koniec ma našiel nepripraveného a pekne som vymäkol, aby som bol úprimný! A Justin Long by už konečne mohol zapracovať na svojom imidži, do pidži... (10.01.2014)

Objektívne o hviezdu nižšie, avšak tak príjemnú indie feel good záležitosť som už nejaký ten týždeň nevidel, takže nemám dôvod si na nič sťažovať. Feel good je to aj napriek tomu, že je tu jedno smutné úmrtie, avšak príjemné prostredie, sneh, uvoľnení herci a nejaké to gitarové vybrnkávanie v mojich očiach zastrelo všetky nedostatky, ktoré sa mi tým pádom vôbec nechce vymenovávať. No a ide aj o ten typ filmu, k akému sa v budúcnosti môžete celkom radi vracať, napríklad takto o Vianociach. (22.12.2021)

Nič moc - scenár síce zaujímavý, ale spracovanie vôbec nezaujalo, a ani herecké výkony nie. Komédia sa nekonala ani náznakom, no ale aspoň tá dráma ako tak fungovalo. Spočiatku sa to tvárilo ako dva rôzne príbehy, ktoré sa čoskoro spojili a potom už sa to vyvíjalo pospolu ruka v ruke. Hoci spočiatku som bol natešený, že to vyzerá veľmi perspektívne, napokon neskrývam sklamanie. Celé sa to nieslo v takej skleslej atmosfére, aj keď chápem, že po smrti blízkej osoby sa dá ťažko nejako rozptýliť a tváriť inak ako zmätene a neurčito. Ale celkovo, aj tie dialógy boli biedne, no aspoň zopár kusov deju upútalo. No z námetu s takýmto scenárom sa dalo rozhodne vyťažiť aj viacej. (10.01.2014)