Candyman 2: Zbohom mäsu

Jak tu píši i další, že jde jen o takový prohloubenější remake jedničky. Nelze než souhlasit. Atmosféra zmizela, hudba s jedničky už nefunguje tak jako fungovala a konec je naprosto žalostný. Sice samé kritiky, ale pro fanoušky Candymana se tu najde i mnoho pozitiv, a to v podobě flashbakové zrodu Candymana samotného, brutálnější a krvavější vraždy. (12.01.2014)

V dohladnej dobe si budem musiet pripomenut jednotku ktoru som videl pred mnohymi rokmi. Kazdopadne toto pokracovanie vobec nedopadlo zle. Remeselne slusne odvedena praca- dobra atmosfera, rezia, kamera, strih a najma bozske choraly ktorych som sa cely film nedokazal nabazit. Pribehovo hlavne v prvej polovici ziadna slava, zato ta druha je na tom podstatne lepsie. 60% (19.03.2010)

Překvapivě mi to sedlo víc než jednička. Jako jo, námět je naprosto stejný a žádných jiných zvratů se stejně nedočkáme, ale dvojka mi připadala víc atmosférická, svižněji utíkala a i postavy mi tu byly sympatičtější. Jen ty lekačky mi zde přišly zbytečné, nefungovala ani jedna a jelikož je Candyman (nejen dvojka, ale i jednička) založen hlavně na atmosféře, tak se to mohlo obejít bohatě bez nich. Taky mě potěšilo, že zde bylo vidět, jak Candyman vznikl a jenom se o tom nemluvilo. Objektivně je to za silné 3*, ale jelikož se dvojka (díky Bohu!) vyhnula tomu typickému kýčovitému hororovému konci, nakonec ty hodně slabé 4* dám, jelikož horor to byl příjemný. (22.03.2020)

Zcela objektivně je Candyman 2 skutečně o stupeň horší, než vynikající jednička. Jenomže tenhle film prostě nějak nechce být průměrný. Dvojka jede na jistotu, kopíruje děj jedničky a zejména v první polovině je trošku slabší, ale ve druhé se pořádně rozjede, a je opět na co koukat. Nechybí mrazivý (a zároveň velmi romantický) klasický hudební motiv, Tony Todd je opět naprosto famózní (za něj je určitě celá jedna hvězda, ten chlap je prostě totální ikona) a velikou radost mi udělalo i to, že jsme viděli celou Candymanovu popravu a konečně jsme jeho origin dostali i vizuálně. Pořád je to poměrně podmanivé a atmosféra je pořád docela fajn, sice absolutně nefungují lekačky a zjevení různých černochů je víc, než by se hodilo, ale já jsem se prostě zase bavil. Ten příběh je prostě skvostný. 70%. (20.01.2020)

„Príbor odložte. Dnes sa najem rukami.“ Po prvej časti a pred treťou nakrútil Bill Condon podobne podmanivý atmosférický a inteligentný krvák, ako umelecký režisér pred ním, Bernard Rose. Na CANDYMANOVI 2: ZBOHOM MÄSU je najprekvapujúcejšie, že zďaleka nie je o veľa horší, ako prvý diel. Navyše je (pre fanúšika trilógie) jedinečný tým, že sa „prehlbuje mytológia“ (príbeh o tom, ako sa z Daniela Robitaillea stal tragický Candyman, tentokrát nielen počujeme, ale aj vidíme vo flashbackoch; dej sa zo sídliska presúva do Danielovho rodiska, famózne dusného New Orleans). Bohužiaľ, ako to už s pokračovaniami chodí, stráca sa moment prekvapenia (vieme, kto je kto a o čo mu ide), ústredná hrdinka je síce stále blondína, ale na fajn Madsenovú nemá ani omylom a divák, či chce alebo nie, sa neubráni pocitu, že vidí remake (len doplnený pár novými scénami). (28.05.2011)