Bojovník

Historický film se vším všudy, a jelikož je to typicky asijské, pro Evropana ještě s čímsi navíc. To něco je z rodiny psychologie, řečeno suchými slovy "vědy". Není nad poslání sledované z hloubi duše, obzvlášť když ho zachytíte se všemi dopady, ať už jsou kladné či záporné. Vývoj hrdinů holt chce svůj čas, a právě díky této charakterové genezi je víc než dvě a půl hodiny trvající pouť korejských válečníků za přežitím a jejich generála za ctí a slávou, tak výjimečná. (26.08.2006)

DVD/// Obsazení 7/10 Děj 4/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +nádherné scenérie, zajímavé charaktery postav, poutavé souboje, famózní hudba -rozhodně stopáž, rozvleklost děje a především NUDA, dlouhé minuty, kde se nemluví, nebojuje a nehraje hudba./// Přesto že doceňuji kvalit filmu, (viz. jednotlivé hodnocení), tak scénář, něteré dialogy a délka sráží tento film k výslednému hodnocení. Herecké obsazení mě velice zaujalo a hodně mě oslovili všechny charatery. Těžko bych teď mohl vybírat kdo z nich je nejlepší. Snad otrok Yeosol, který je jednak velmi charismatický a předvádí výtenčné bojové akce, tak především zaujme jeho osobní příběh. Jedinej kdo mi příjde z mužského hereckého obsazení trošku rozporuplnej je Generál. Co se týče hlavního ženského obsazení, tak tady škoda mluvit, jednak slabej hereckej výkon Ziyi Zhang a rovněž její charakter vás spíše odradí. Mě simpatická nebyla. V tomto filmu uslišíte famózní hudbu, hlavně při bojových akcích a troufám si tvrdit, kdyby hudba nebyla jen cca v 15% filmu, moje hodnocení by šlo rapidně nahoru. Poslední co zmíním je práce s kamerou. Zde při snímán scenérií je vám dostáváno nádherné pastvy pro oči a když nic jeného se něděje, tak je aspoň na co se dívat. A vámi tolik kritizované záběry kamery při boji chápu, ale nepřikláním tomu takovou váhu, protože samotné boje jsou i přes to co jsem očekával dosti půspbivé, krvavé a vlastně je to asi to nejlepší co film nabízí./// Celkem 62%/// (25.06.2006)

Musa je v podstatě dosti starosvětsky pojatým filmem jasně odkazujícím ideově k tvorbě Akiry Kurosawy. Nedočkáte se žádných kung-fu a wu-xia neuvěřitelností. Ale to neznamená, že by akční scény nebyly skvěle zvládnuty a neměly dynamiku. Na obsazení je radost pohledět, mistr kopiník, kterého hraje Jung Woo Sung patří k hlavním atrakcím filmu,stejně jako seržant lučištník, který by snad mohl posloužit svojí akčností jako předobraz Legolase. Zhang Ziyi zde nemá moc prostoru se projevit, ale přesto strhává pozornost na sebe. Děj je vskutku jednoduchý, ale napínavý. Hlavně film odsýpá v pěkně vyrovnaném tempu, je tu dost akce a nemáte šanci se nudit. Mongolští vojáci a hlavně jejich vůdce mají svoje kouzlo. Hudba je skvělá postaral se o ni japonský skladatel Shiro Sagisu(The Restless, Casshern). Exteriéry dodávají správný historický nádech, prostředí pouště na mě působí nekonečně melancholicky a zasněně. Kostými jsou věrné, je tu snaha působit historicky nikoliv naleštěně a stylizovaně. Proto dost dobře nechápu Mariovo srovnání s Hero nebo Tygr a drak. Musa je stylově možná ve stejně škatulce, ale přece jen dost jinde svým způsobem zpracování. Marně vpozmínám na nějaký takto pojatý film, mimo Mongola a Nomáda. Přitom by nebylo na škodu tvořit více filmů v tomto duchu. Což neznamená, že považuji jeden přístup pojetí za lepší, než druhý, jsou si rovnocené. Musa má potenciál pobavit stejně dobře jako wu-xia a kung-fu spektály. Mile mě potěšilo, že moje česká verze dvd měla slušné bonusy, dobře smíchaný zvuk a hudební stopu a slušné titulky, protože to nebývá bohužel v našich končinách samozřejmostí. Viděl jsem 160 minutovou verzi tu radím všem. (13.02.2009)

Tento korejský historický film je ambiciózní, hrdý a patetický. Korea vždy stála ve stínu Číny a Japonska, a přesto si vedle těchto gigantů dokázala uchovat svoji národní identitu a vlastní státní útvar. Korejská historie v konfrontaci s Čínou musí být hrdinská a vlastenecká. Ctižádostivý filmový opus nás přenáší do čtrnáctého století k počátku formování základu nové dynastie, která zemi vládla až do japonské okupace. Po výpravné a kostýmní stránce je Válečník pestrobarevný a vtahuje nás nestrojeně a přímo do tajuplné oblasti odlišného kulturního prostředí. Je odvážný a vznešený, jak se na správný vlastenecký film patří. Největší prostor je dáván urputným bojovým scénám a zběsilému vraždění. S postupem času vice a více vadí ten nabubřelý patos gest, podbízivě vydírá, samolibě se shlíží v zrcadle a marnivost čeká na obdiv. Naštěstí není oddané hrdinství jedinou rovinou, jsou zde i pochybnosti, strach, zoufalý boj o život, platonické vzplanutí i lidská hrdost. Hlavní postavou příběhu je tichý a nedoceněný korejský bojovník Yeo-sol (zajímavý Woo-seong Jeong) v nezištné obětavosti při ochraně cenného nákladu. Vše v počátku nárokování osobní svobody. Hlavní ženskou postavou je unesená čínská princezna Bu-yong (půvabná Ziyi Zhang) v urozeném chování strachu, ochoty a rozmarnosti. Tam, kde jde o život, vyplouvá mnoho zlomyslných slov na povrch. Důležitou postavou je seržant korejské bojové jednotky Jin-lib (sympatický Seong-gi Ahn), moudrý a zkušený voják, který drží naděje na přežití pro napadené. Výraznou postavou je rozpolcený generál korejské skupiny Choi Jung (pozoruhodný Jin-mo Joo), odhodláním a osobním zaujetím nahrazuje neúčinné vedení a zachraňuje vlastní čest. Z dalších rolí: spolehlivý a obětavý podplukovník korejské jednotky Ju-myeong (příjemný Yong-woo Park), veselý a ustrašený Du-chung (Hae-jin Yoo), další odvážní korejští vojáci v schizofrenní situaci strachu a odvahy Ga-nam (Jeong-hak Park), Ha-il (Seok-yong Jeong), Ji-san (Doo-il Lee) a Dan-saeng (Yeong-mok Han), či tvrdý i čestný generál devastující mongolské armády Rambulhua (zajímavý Rongguang Yu). Je to film, který zaujme a občas i potěší, ale celkově nemůže nadchnout pro svou nadměrnou nafoukanost a patetické budování pietního pomníku národní slávy. (07.12.2016)

Znamenitě natočeno, jak už jsem poslední dobou na východoasijské filmy zvyklý. Působivé bitevní scény, svižná kamera, daleko krutější a syrovější než třeba Hrdina nebo Klan létajících dýk. Ale opět ten příběh. Zbytečně překombinovaný a na konci pořádně natáhnutý, že už jsem měl sto chutí to utnout a nekazit si dojem z první poloviny filmu. (03.05.2005)