Réžia:
Mathieu KassovitzScenár:
Mathieu KassovitzKamera:
Pierre AïmHrajú:
Vincent Cassel, Hubert Koundé, Saïd Taghmaoui, Benoît Magimel, Édouard Montoute, François Levantal, Karin Viard, Peter Kassovitz, Vincent Lindon (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Žid Vinz, Afrčan Hubert a Arab Saïd bezcieľne trávia svoje dni v betónovom prostredí predmestia a dávajú francúzskej imigrantskej populácii ľudské tváre. Nenávisť, míľnik francúzskej kinematografie, je odvážnym, znepokojivým a vizuálne výbušným pohľadom na štvrť „banlieue“ na predmestí Paríža. (Film Europe)
Videá (2)
Recenzie (180)
Natočeno to není zle, konec je působivý...jenže. Já zkrátka tyhle historky ze života mentálních potratů a lidských omylů prostě nemusím a otravují mě. Nepřizpůsobivý lidský odpad se během pár hodin toulá hnusnou Paříží, žvaní nesmysly plné vulgarit, chová se agresivně, krade na co přijde, rozbíjí, ničí a já jako divák k nim mám silný odpor. Podobný film si opravdu nedokážu užít a Cassel se celej film tváří jak píčus. Opravdu nevím, co mě na téhle nudě bez nosného děje mělo bavit. Asi Asterix? Za mě fakt ne... 2* ()
Koukam, ze natocit kultovni film neni problem, staci aby to vypadalo lacine, pro jistotu jeste cernobile a aby se hlavni particka poflakovala po meste. Tady totiz fakt o nic jinyho nejde, hlavni trojka se poflakuje po ulicich, obcas si na neco zanadavaj, s nekym se pohadaj, obcas naprudi flojdy a neustale je neco sere. Problem je, proc bych ja mel fandit trem kretenum, ktery nemaj nic lepsiho na praci, nez vsechny nasirat. Ale jinak je to natoceny docela dobre, ta cernobila filmu celkem pridava a hlavni trojka je vybrana docela slusne, obzvlast perfektni Cassel. Ale to na vic nez 3* neni. ()
V několika jednotlivých momentech velmi silné, ale chybí tomu nějaký silný scénaristický oblouk, který je často nahrazován improvizací, a bizardními WTF scénkami typu stařeček na záchodě, či redaktorka na mostě. Všichni neustále mluví, vyvolávají iluzi, že se něco děje, ale filmu by prospělo občasné zklidnění a hledání toho, co je za slovy a promluvami (nádherná scéna se sídlištním hip hop DJ). Před dvaceti lety ten film zasáhl Francii (tehdejší premiér Juppé trval na tom, že všichni jeho ministři film musí vidět), ale dnes už toto téma není nové, a chce to víc, než černobílý pohled na bezradné teenagery a zlé policisty, než poslepovaný sled scének s narychlo vymyšlenou pointou. ()
„Tento film je věnován přátelům a rodinám, kteří zemřeli když byl natáčen.“ Tři mladiství delikventi, kteří pociťují nenávist vůči všemu, včetně slova láska, jehož pravý význam nikdy nepoznali, bezcílně bloumají Paříži a čekají co se stane. A my s nimi. Vteřiny je míjejí bez zájmu, z vteřin se stávají minuty, minuty se přelévají v hodiny. Vincent, Sayid a Hubert sem tam potkají nějakého poldu, kterého pošlou do hajzlu, nějakého skina, kterému pohrozí smrtí, kámoše, na kterého budou mířit nalezeným revolverem. Během jednoho dne potkají strakatou krávu i pidimužíka se zvláštní historkou o Bohu a sraní. Ač černobílá, využívá Nenávist přehršle moderních vizuálních postupů, famózně je zde například využito vertigo, oko labužníka potěší i mnohé záběry skrze díru nějaké mříže (Hitchcockův duch je všude). Objekty zájmu Nenávisti jsou „budoucnost národa“, parta ukřivděných zoufalců. Že nenávist plodí jenom další nenávist je stará známá pravda, ale jen málo filmů dokázalo tuto myšlenku podat tak komplexně a tak působivě. Po celý film se nic moc neděje, nic nenarušuje přirozený průběh věcí, teprve ve finále si uvědomíte, kolik se toho za celý film vlastně událo. Vzhledem k množství symbolů a maximální obrazové preciznosti bych se nebál mluvit o „Mechanickém pomeranči současnosti“, ač natočená před jedenácti lety, zvlášť zásluhou loňských (2005) pařížských výtržností, je Nenávist bolestně aktuální a obávám se, že bude rok od roku víc. Mathieu Kassovitz naplno předvedl, jaký talent v něm vězí, o to víc zamrzí, jak marnotratně jej rozmělňuje v neambiciózních projektech typu Gotiky. Společně se Zvráceným Gaspara Noého považuji Nenávist za nejpozoruhodnějšího zástupce francouzské kinematografie posledních let – jsou to filmy, které se nebojí být nekonvenční, jsou to filmy, které dokázaly opatrně vybalancovat formu a obsah do téměř stabilní polohy. Nebýt občasných odchylek od rovnovážného stavu, ani v jednom případě bych s pěti hvězdičkami příliš neotálel. Na závěr si dovolím interpretovat po svém jedno moudro z filmu: „Když nebudete srát s ostatníma, ujede vám vlak“. 85% Zajímavé komentáře: Faye, dANo ()
. „Nezáleží jak padáš. Ale jak dopadneš!“ Parta tří kámošů, která se celý den zinká od ničeho k ničemu a spojuje je jenom nenávist. Nenávidí všechno kolem sebe, protože ..vlastně proč? Prostě proto!!! Černobíle natočeno jako dokument, který si letos (2005) Francie „užívala“ v mnohonásobně děsivější realitě než nabízí film. . „Je to o společnosti, která padá...Na cestě dolů si neustále říká aby se ujistila: "Zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."Není důležité jak padáš. Ale jak dopadneš!“ ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (14)
- V jedné scéně říká Julie Mauduech postavě, kterou hraje Hubert Koundé větu "Už jsme se někde setkali, ne?" Toto může být odkazem na film Mathieu Kassovitze Métisse, ve kterém oba taktéž hráli. (ČSFD)
- Hoci stvárnil Vincent Cassel postavu teenagera Vinza, v čase natáčania mal už 28 rokov. (MikaelSVK)
Reklama