Kríž cti

Originální a zajímavý nápad, jehož provedení není po celou dobu dokonalé, podobně jako postavy se nevyhýbají klasickým šablonám (nezkušený ideologií poblázněný mladík, uvědomělý a čestný důstojník, málomluvný silák a dobrák, charismatický a spravedlivý frajírek a věčně remcající rebel), ale nakonec to po úvodním rozpačitém dohadování, kdo koho vlastně zajal, nabralo ten správný směr a vyústilo v neotřelý snímek o nečekaném přátelství v době a za okolností, které jeho vzniku příliš nepřály. Závěrečná hořkosladká epizoda na lyžích jen stvrdila pozitivní dojmy z tohohle severského snímku. (28.05.2013)

Konečne som zhliadol ďalší skvelý film z druhej svetovej vojny, tak trochu z iného uhla. Ku všetkému je to dokonca severský film. Chuť na túto snímku som dostal keď som si prečítal obsah, ktorý je viac než zaujímavý. Počas druhej svetovej vojny sa zostrelí nemecký a britský bombardér a tí čo prežijú sa schovajú na jedinom bezpečnom mieste - v malej chatke. Kto by si vedel predstaviť, ako tam môžu byť spoločne vojnoví nepriatelia. Ďalším lákadlom pre mňa bol čím ďalej viac obľúbený Stig Henrik Hoff a tiež Potterovský Rupert Grint. I keď film vyzerá nízkorozpočtovo a odohráva sa skoro výhradne v chatke, dokáže zaujať či po príbehovej stránke, tak aj po tej hereckej. Na filme sa mi veľmi páčilo, akým smerom sa uberal a ako sa v podstate film otočil o 360 stupňov s blížiacim sa záverom. Zaujímavé bolo tiež sledovať, že tieto scény, ktoré nám režisér ponúkal sa odohrali aj v skutočnosti. Pre mňa veľké prekvapenie a skvelý filmový zážitok. (30.06.2015)

Armádní velení nemá rádo, když poznáte blíže svého nepřítele. Utužuje to morálku, ale ne tu bojovou.. Comrade proces v horské chatě ve své komornosti zaujme absurditou (příprava na amputaci, měnění rolí na základě držitele zbraní), nicméně přepjatá gesta (Mein Kampf do kamen), nepříliš plastické postavy a blbé kecy Weasleyho nepřipustí nějaký komplexnější zážitek. (29.07.2020)

V souvislosti s tímhle válečným filmem mne napadá moudro, které vyřkl snad Fridrich II. Veliký: ,,Kdyby mí vojáci začali přemýšlet, nezůstal by u vojska ani jediný." A přesně o tom je veskrze protiválečné drama norského režiséra Pettera Næsse. Příběh je velmi prostý - svedeni osudovou náhodou musí dvě torza znepřátelených sestřelených posádek, britské a německé, dostát jednoduchému úkolu - přežít v drsné severské krajině. Sami uprostřed kruté zimy, blízko polárního kruhu, v zemi věčného sněhu. To silné ale vetkli tvůrci jinam. Stejně jako v podobně bílém a podobně demýtizačním Stalingradu je porušena zažitá šablona v zobrazování německých vojáků a jejich protivníků, Němci tu nejsou exponováni a vykresleni apriori jako ti špatní a britská posádka jako ta správná strana, tvůrci zvolili neutrální a mnohem objektivnější pohled, potkají se sice dvě znepřátelené strany, ale tváří v tvář se tu střetává především člověk s člověkem, byť podvědomě, alespoň zpočátku, pod tíhou indoktrinace, sahá po zbrani. Jak se ale obě strany vzájemně lépe poznávají (a pomáhá jim v tom zejména fakt, že všichni Němci umí výborně anglicky...což je poněkud zvláštní ,,náhoda", kterou ale snad můžeme tvůrcům odpustit), dochází k překvapivému zjištění - ač oficiálně ve válečném stavu, dá se překvapivě dobře komunikovat. Navíc si severští filmaři neodpustili zajímavou paralelu - i britské impérium lze chápat tak trochu jako historickou analogii Třetí říše, samozřejmě bez stigmatu holocaustu, ale přeci jen v mnoha směrech srovnatelné ve své touze dobýt a ovládnout svět. Působivý, komorní, spíše konverzační a ve svém vyznění velmi silně protiválečně působící film... (06.09.2012)

Válka států a vztahy jednotlivých lidí-nepřátel jsou dva zcela rozdílné světy. Kdyby se ti lidé znali, asi by po sobě nestříleli. V obecné rovině naivní představa, v jednotlivých extrémních situacích tohle pravidlo platí téměř bezvýhradně. Když se to umí natočit, vznikají z toho pak takovéto pěkné příběhy (01.01.2016)